Bobří maso

Bobr na rožni pečený nad ohněm, Kanada
Bobří guláš, Litva

Bobří maso jsou jedlé části pocházejí z bobra evropského (Castor fiber) v Eurasii a bobra kanadského (Castor canadensis) v Severní Americe, které se používají k lidské spotřebě.

Dějiny

Kosti nalezené v jeskyni Caune de l'Arago (Pyrénées-Orientales, Francie) ukazují že Homo erectus tautavelensis před více než 400 tisíci lety bobra lovil pro maso a kůže.[1]

Existuje řada receptů na přípravu bobřího masa protože je toto maso považováno v Evropě i Americe za pochoutku, a to nejméně od starověku. Různé skupiny původních obyvatel Ameriky lovily bobry pro maso, které preferovaly více než jiné druhy červeného masa, kvůli jeho vyššímu obsahu kalorií a tuku.[2] Zvířata byla lovena v zimě, kdy měla stále ještě tukové zásoby.

Ve středověku bylo bobří maso katolickou církví považováno za postní jídlo. Bobr byl považován zčásti za savce a zčásti za rybu a církev dovolovala věřícím v postních dnech konzumaci jeho šupinatého "rybího" ocasu.[3][4][5] Bobří ocasy proto byly v Evropě velmi ceněny. Francouzský přírodopisec Pierre Belon popsal jejich chuť jako "maso dobře upraveného úhoře".[6]

Do Ohňové země byl bobr zavlečen v roce 1946 a běžně se tam rozšířil. Od té doby se bobří maso konzumuje také v Argentině a Chile.[7]

Charakteristika

Bobří maso je obzvlášť bohaté na bílkoviny. Pečené maso je vynikajícím zdrojem vitamínů B a v případě konzumace syrových jater také železa a vitamínu A. Má také nízký obsah tuku (asi 10 %), s výjimkou ocasu a masa z nohou.[8]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Viande de castor na francouzské Wikipedii a Beaver na anglické Wikipedii.

  1. ↑ LEBRETON, Loïc; MOIGNE, Anne-Marie; FILOUX, Arnaud. A specific small game exploitation for Lower Paleolithic: The beaver (Castor fiber) exploitation at the Caune de l'Arago (Pyrénées-Orientales, France). Journal of Archaeological Science: Reports. 2017-02-01, roč. 11, s. 53–58. Dostupné online [cit. 2025-07-30]. ISSN 2352-409X. doi:10.1016/j.jasrep.2016.11.023. 
  2. ↑ Beaver | Traditional Animal Foods of Indigenous Peoples of Northern North America - Animals - Mammals - Furbearers. traditionalanimalfoods.org [online]. [cit. 2025-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-03. 
  3. ↑ Středověká postní tabule: Ryby i bobří ocas | 100+1 zahraniční zajímavost. www.stoplusjednicka.cz [online]. [cit. 2025-07-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ LAROUSSE, Éditions. castor - LAROUSSE. www.larousse.fr [online]. [cit. 2025-07-30]. Dostupné online. (francouzsky) 
  5. ↑ HECQUET, Philippe. Traité des dispenses du Carême, dans lequel on découvre la fausseté des prétextes qu'on apporte pour les obtenir, en faisant voir par la mécanique du corps, les rapports naturels des alimens maigres, avec la nature de l'homme... Seconde édition. Revûe, corrigée, & augmentée par l'auteur, de deux dissertations, l'une sur les Macreuses, & l'autre sur le Tabac.... [s.l.]: chez François Fournier 582 s. Dostupné online. (francouzsky) Google-Books-ID: a0cSRGLm5AcC. 
  6. ↑ POLIQUIN, Rachel. Beaver. London: Reaktion Books 226 s. (Animal). ISBN 978-1-78023-456-4, ISBN 978-1-78023-423-6. S. 24. 
  7. ↑ Mangez du castor, c'est pour le bien de la planète. 20 Minutes [online]. 2010-10-04 [cit. 2025-07-30]. Dostupné online. (francouzsky) 
  8. ↑ Le Castor: Feuillet d'information sur l'alimentation, ministère de la Santé et des Services sociaux, gouvernement des Territoires du Nord-Ouest. Dostupné online

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu bobří maso na Wikimedia Commons
This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.