Bojkovice

Bojkovice
Centrum města, nově zbudované Tillichovo náměstí, v pozadí kostel svatého Vavřince
Centrum města, nově zbudované Tillichovo náměstí, v pozadí kostel svatého Vavřince
Znak města BojkoviceVlajka města Bojkovice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecBojkovice
Obec s rozšířenou působnostíUherský Brod
(správní obvod)
OkresUherské Hradiště
KrajZlínský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°2′19″ s. š., 17°48′54″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel4 422 (2025)[1]
Rozloha41,88 km²[2]
Nadmořská výška272 m n. m.
PSČ687 71
Počet domů1 208 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ11
Kontakt
Adresa městského úřaduSušilova 952
687 71 Bojkovice
mesto@bojkovice.cz
StarostaPetr Viceník
Oficiální web: www.bojkovice.cz
Bojkovice
Bojkovice
Další údaje
Kód obce592048
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bojkovice (německy Bojkowitz) jsou město v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji. Leží dvanáct kilometrů východně od Uherského Brodu na řece Olšavě v údolí Bílých Karpat poblíž hranic se Slovenskem. Žije zde přibližně 4 400[1] obyvatel. Dominanta města je hlavně zámek Nový Světlov.

Historie

Od nejstarších dob

Archeologické nálezy, konkrétně jaspisová škrabadla z hlíny místní cihelny, dokazují osídlení z dob svrchního pleistocénu asi 50 000–30 000 př. n. l. Hojnější nálezy pocházejí z doby bronzové a železné.

Vzhledem k pohraničnímu umístění Bojkovic se v okolí nalézalo velké množství vojensko-strategických sídel. Severo-východně u Rudimova leželo hradiště Gradca, které Josef Skutil datoval do starší doby bronzové (nicméně většina nálezů je ze střední doby hradištní). Právě mezi tímto hradiskem a Bojkovicemi se nachází četné mohyly, dnes známé jako slovanské, i když u nich nalezené měděné sekyrky a šperky patří starší době bronzové. Z mladší doby bronzové pocházejí sekyrky nalezené u Pitína. Jihozápadním směrem leží na strmém kopci Valy hradisko s nálezem stříbrných a měděných mincí z doby císaře Trajána.

Severně nad Bojkovicemi se nalézá Hradská niva, kde stávaly mohutné duby (k jednomu z posledních tří chodil i T. G. Masaryk – části torza jsou vystaveny např. na městském úřadu Bojkovice nebo v Národním muzeu). Vedla tudy důležitá obchodní cesta a nalézalo se zde rozsáhlé pohanské pohřebiště. Podle archeologa Ladislava Červinky spadají nejstarší žárové hroby do doby železné a mohylové hroby s velkým množstvím nálezů do doby Velkomoravské říše. Pohřební popelnice byly nalezeny i v samotných Bojkovicích, a to v ulici Cichrov, a jižně od Bojkovic.

Vznik městečka

Bojkovice jsou podle nejvíce uznávané teorie patronymickým názvem po zakladateli Bojkovi, vznik tak můžeme určit do 10., nejpozději 11. století. Vyrůstat začaly nejspíše severně nad dnešními Bojkovicemi u stezky na Hradské Nivě, každopádně to bylo na severním břehu Olšavy, na jižním totiž ležela tzv. Lucká provincie. Na severním břehu vyrostlo taktéž město Uherský Brod, které má tuto hranici v názvu. Dnešní Bojkovice (i centrum) z důvodu terénních podmínek (říční niva) leží převážně na jižní části.

První historicky zjištěný majitel byl k roku 1086 hrabě Miřeta. 9. června 1087 věnovala Eufémie Uherská, vdova po ten den zesnulém olomouckém knížeti Otovi, poplužní dvůr v Bojkovicích benediktinskému rajhradskému klášteru. Poté se prameny ztrácejí, Bojkovsko bylo pleněno Tatary, Kumány a Mátušem Čákem Trenčanským. Roku 1362 se uvádí Aleš ze Šternberka, odjinud z Bojkovic, což je dnes považováno za první historickou zmínku. Za panství Šternberků, kteří sídlili na hradě Starý Světlov, se Bojkovice asi v roce 1421 staly městečkem. Po Šternbercích má město od roku 1558 ve svém znaku osmicípou hvězdu.

Vývoj městečka

Roku 1408 měly Bojkovice svého kněze Mikuláše. Tehdejší kostel svatého Jiří stával o několik metrů výše než dnešní kostel svatého Vavřince.

Bojkovská tvrz se poprvé vzpomíná roku 1466, kdy na ní sídlil Burian z Vlčnova, a Bojkovice tak získaly na důležitosti. Ve stejném roce však vyplenil Bojkovice Matúš ze Šternberka a na Lukově, po něm také přišly uherské nájezdy. Klid a bezpečnost přinesl hrad Nový Světlov, jehož základy byly nad Bojkovicemi položeny roku 1478 Ctiborem z Landštejna, jenž zde se svým bratrem Zbyňkem již roku 1480 sídlil.

V roce 1936 založil v obci průmyslník a legionář Vítězslav Kyšer, rodák z Přistoupimi u Českého Brodu, zbrojovku s názvem Kyšer a spol. chemické a zbrojní závody Praha - Bojkovice, kterou vlastnil až do její konfiskace Němci. Po válce byla znárodněna a začleněna pod Zbrojovku Brno. Od roku 1969 má název Zeveta Bojkovice. V prvních válečných letech navrhl pro Bojkovice několik obytných domů architekt Bohuslav Fuchs.

Ve městě se nachází mimo jiné Církevní střední škola pedagogická a sociální Bojkovice.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[4][5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 3 454 3 556 3 536 3 670 3 821 3 859 3 983 4 021 4 532 4 429 4 629 4 858 4 768 4 396 4 251
Počet domů 629 622 645 620 641 659 755 931 949 994 1 022 1 153 1 133 1 172 1 208

Městská správa

Části města

Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 k městu patřily i Komňa a Záhorovice.[6]

Městské symboly

Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 3. dubna 1996.[7]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bojkovicích.
Zámek Nový Světlov
Kostel svatého Vavřince

Osobnosti

Galerie

  • Železniční stanice
    Železniční stanice
  • Tilichovo náměstí a přilehlá Černíkova ulice
    Tilichovo náměstí a přilehlá Černíkova ulice

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  5. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 242, 653. 
  7. ↑ Udělené symboly – Bojkovice [online]. 1996-04-03 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 

Literatura

  • NEKUDA, Vladimír; JANÁK, Jan; MICHNA, Pavel. Uherskohradišťsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, 1992. 855 s. ISBN 80-85048-39-6. 

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.