Botanická zahrada Střední zemědělské školy Rakovník

Botanická zahrada Střední zemědělské školy Rakovník
LokalitaRakovník II, ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°5′59,75″ s. š., 13°44′17,4″ v. d.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vstupní brána
Jedová zahrádka s jedovatými rostlinami
Záhony
Jezírko s lávkou

Botanická zahrada Střední zemědělské školy Rakovník je botanická zahrada v městě Rakovník, umístěná mezi železničním nádražím a Rakovnickým potokem, kousek od Střední zemědělské školy v Rakovníku. Zahrada slouží především k pedagogickým účelům a je členem Unie botanických zahrad České republiky. Botanickou zahradu udržují Walter Richter, Iva Poláčková, Václav Laňka a studenti SZeŠ pod vedením pedagogů.

Historie

Botanická zahrada byla založena v roce 1963 tehdejším pedagogem a zástupcem ředitele školy Václavem Pelikánem na místě bývalého pole, zahrady, skládky odpadů a malých soukromých pozemků. Úprava pozemku byla velmi náročná na mechanizované a ruční práce. Veškeré práce na založení botanické zahrady odvedli studenti školy pod odborným dozorem pedagogů. Propagační materiál botanické zahrady uvádí, že „… dodnes je zřetelný vliv bohatých sadovnických zkušeností i míra vkusu jejího tvůrce“.[1]

Geografické podmínky a úprava

Terén leží v rovině, podkladem jsou pískovce, prachovce a slepence.[2]

Na pozemku asi 1,5 ha rostou nejen domácí okrasné a ovocné dřeviny, ale i evropské a zámořské dřeviny. V roce 1977 bylo součástí botanického systému 400 taxonů. V oddělení zelenin bylo pěstováno asi 200 taxonů, v oddělení letniček 220 taxonů a v oddělení okrasných cibulovin 400 taxonů. Bylo zde také pěstováno asi 50 odrůd jiřin. Z dřevin bylo pěstováno 350 odrůd z 60 druhů a 220 odrůd jehličnanů.[2] Semena druhů byla vystavena v budově školy.[2]

Nejvýznamnější částí zahrady je botanický systém řadící bylinné druhy podle taxonomického systému. Kromě rostlin pěstovaných z důvodů taxonomických vztahů jsou součástí botanického systému rostliny hospodářsky významné, léčivé rostliny a skalničky.[3]

Parková část zahrady představuje většinou druhy běžné v ČR, ačkoliv jsou zastoupeny i rostliny ze vzdálenějších zemí planety. Součástí sortimentu jsou stínomilné orchideje. V parkové části se nachází i mokřad s jezírkem.[3]

Skleník je určen pro pěstování teplomilných rostlin z subtropických a tropických lokalit. Součástí exteriérů jsou také ukázky ovocných dřevin. Experimentálně jsou pěstovány energetické rostliny.[3]

Informační leták z roku 2006 popisuje expozici v několika sekcích:[1]

  • Botanický systém: část zahrady, kde na oddělených čtvercových záhonových ploškách roste několik set druhů rostlin, seřazených podle vzájemné příbuznosti. Jsou zde zastoupeny rostliny dekorativní, hospodářské i řada běžných plevelů, léčivé rostliny, rostliny využívané jako koření, skalničky aj. Jednoleté a krátkověké rostliny jsou soustavně obnovovány.
  • Hájové rostliny: v lesoparkové části zastoupeny většinou domácí druhy, ale i druhy z Číny, Japonska či Severní Ameriky. Rostou zde stínomilné orchideje i řada druhů hub. Součástí hajní partie je mokřad s jezírkem, okolí je osázeno bahenními rostlinami a druhy vegetace mokrých luk.
  • Áronovité rostliny: středoevropské a středozemské rostliny rostou na venkovních plochách, choulostivé a vzácné druhy z Tibetu, subtropických a tropických zemí jsou ve sklenících.
  • Pivoňková louka a motýlí zahrada: nověji založené plochy okrasného charakteru. Dřevité i bylinné pivoňky byly sesázeny z různých částí zahrady. Pro chov motýlů jsou v zahradě nektarodárné rostliny a druhy sloužící jako potrava pro housenky motýlů.
  • Dřeviny: vytvářejí kosterní architekturu plochy zahrady. Nejstarší stromy byly v roce 2006 staré přibližně půl století. Nejstarší výsadba tvoří podmínky pro kulturu hajní květeny.

Sortiment ovocných dřevin byl podle letáku z roku 2006 již chudší než při založení zahrady, řada stromů dožívala.[1] V roce 2006 byla založena experimentální plocha energetických rostlin.[1]

Botanická zahrada získala pozornost unikátní sbírkou skoro dvaceti drakovců obecných.[4] Zahrada rovněž hostí ucelenou sbírku narcisů Jiřího Netíka.[5]

Přístupnost

V pracovní době je zahrada veřejně přístupná v období březen až listopad v pracovních dnech od 7:30 do 16:00 hod. (v roce 2006 byla otevírací doba pouze od 8 do 13 hodin[1]), o prázdninách může být provoz omezen.[3] Vstup je v otevírací době volný a bezplatný, na jedné z tabulí u vstupu je však upozornění, že se návštěvníci mají hlásit. O víkendech bývalo otevřeno pouze příležitostně v předem ohlášených termínech.[1]

Rostliny jsou opatřeny jednoduchými jmenovkami zapichovanými do záhonů, většinou bez podrobnějších informací. Nedaleko vstupu je řada panelů o včelařství, u jedové zahrádky je tabulka s pojednáním o jedovatých rostlinách. U vstupu není žádná informace o uspořádání zahrady ani o jejích zajímavostech a obsahu expozice.

Aktivity

O zahradu pečují zahradníci a také studenti školy pod vedením odborných učitelů. Studenti školy zde vykonávají praktická cvičení i samostatné práce. V zahradě se konají soutěžní přírodovědecké a ekologické aktivity. [1]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g Botanická zahrada Střední zemědělské školy v Rakovníku, skládací leták, vydán 2006
  2. ↑ a b c ŠETELOVÁ, Vlasta. Botanické zahrady. 1. vyd.. vyd. Praha: SPN, 1977. 277 s. 
  3. ↑ a b c d Střední zemědělská škola [online]. [cit. 2015-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-21. 
  4. ↑ A. Rokosová: Botanická zahrada v Rakovníku slaví 50. narozeniny. K výročí tam vykvete jedinečná rostlina, iROZHLAS, 25. 6. 2013, on-line též zde
  5. ↑ Šárka Hoblíková: Botanická zahrada v Rakovníku zve, Rakovnický deník, 26. 4. 2012

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.