Brachium

Brachium (σ Librae)
Brachium (100x100)
Poloha hvězdy v souhvězdí Vah
Astrometrická data
(Ekvinokcium J2000.0)
SouhvězdíVáhy (Libra)
Rektascenze15h 04m 04,214s[1]
Deklinace-25°16’55,09"
Paralaxa12.539±0.3 mas
Vzdálenost261±6 ly
(80±2[2] pc)
Barevný index (U-B)+1,94
Barevný index (B-V)+1,70
Zdánlivá hvězdná velikost3,20 - 3,46[3]
Absolutní hvězdná velikost−1,5
Radiální rychlost-3,90 km/s
Vlastní pohyb v rektascenzi−73,484 mas/rok[1]
Vlastní pohyb v deklinaci−42,632 mas/rok
Fyzikální charakteristiky
Typ proměnnostiSRb[3]
Spektrální typM2.5III[4]
Hmotnost1,9±0,2[5] M☉
Poloměr108±3[6] R☉
Zářivý výkon (V)1 800[5] L☉
Povrchová teplota3 596[5] K
Další označení
Henry Draper CatalogueHD 133216
Bright Star katalogHR 5603
2MASS2MASS J15040422-2516549
SAO katalogSAO 183139
Katalog HipparcosHIP 73714
Katalog TychoTYC 6752-1455-1
General CatalogueGC 24432
Glieseho katalogGJ 9508 a GJ 574.1
Bayerovo označeníσ Lib
Flamsteedovo označení20 Lib
SynonymaBrachium, FK5 556, WDS 15041-2517, Gaia DR3 6227443304915069056, AAVSO 1458-24, CSV 7165
Databáze
SIMBADdata
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brachium (Sigma Librae, σ Librae, σ Lib) je vlastní jméno proměnné hvězdy ve zvířetníkovém souhvězdí Vah. Zdánlivá vizuální hvězdná velikost kolísá v rozmezí od 3,20m do 3,46m, takže je viditelná pouhým okem. Na základě měření paralaxy se tato hvězda nachází ve vzdálenosti zhruba 260 světelných let od Slunce.[3]

σ Librae je Bayerovo označení hvězdy. Hvězda původně nesla označení γ Scorpii[7] a své současné označení získala až po schválení nového označení Mezinárodní astronomickou unií (IAU) v červenci 1930.[8] V roce 2017 schválila Pracovní skupina pro jména hvězd (WGSN[9]) jméno Brachium jako název hvězdy a je zařazeno do Seznamu hvězdných jmen schválených IAU.[10]

Vlastnosti

Světelná křivka pro σ Librae (z dat družice Hipparcos[11]

Spektrum této hvězdy odpovídá spektrální třídě M2.5 III[4], což ji řadí do fáze vývoje červeného veleobra. Jedná se také o polopravidelnou proměnnou hvězdu s pulzační periodou 20 dní[12], která vykazuje malé amplitudové změny magnitudy 0,10-0,15 v časových škálách 15 až 20 minut, přičemž cykly se opakují v intervalu 2,5-3,0 hodiny[13]. Tato forma proměnnosti naznačuje, že hvězda se nachází na asymptotické větvi obra a generuje energii jadernou fúzí vodíku a helia v soustředných slupkách obklopujících centrální jádro z uhlíku a kyslíku.[14]

σ Librae má zřejmě průvodce, σ Librae B, hvězdu 16. velikosti[15], vzdálenou 102,8". Má podobné vlastní pohyby jako primární hvězda, a proto může tvořit dvojhvězdný systém, což však nebylo zcela potvrzeno. Pokud se jedná o binární systém, fyzická vzdálenost složek by byla nejméně 102 800 AU. σ Lib B má přibližně 20 % hmotnosti Slunce.[16]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sigma Librae na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b VALLENARI, A.; ET AL. (GAIA DATA RELEASE 3). Summary of the content and survey properties. S. 22. Astronomy and Astrophysics [online]. 2023. Čís. 674 (A1), s. 22. Dostupné online. arXiv 2208.00211. doi:10.1051/0004-6361/202243940. Bibcode 2023A&A...674A...1G. S2CID 244398875. 
  2. ↑ BAILER-JONES, C. A. L.; ET AL. Estimating distances from parallaxes. V: Geometric and photogeometric distances to 1.47 billion stars in Gaia Early Data Release 3. S. 147. The Astronomical Journal [online]. 2021-03-01. Čís. 161 (3), s. 147. ISSN 0004-6256. arXiv 2012.05220. doi:10.3847/1538-3881/abd806. Bibcode 2021AJ....161..147B.  Data o hvězdě lze získat zde.
  3. ↑ a b c SAMUS, N. N.; DURLEVICH, O. V. VizieR Online Data Catalog: General Catalogue of Variable Stars (Samus+ 2007-2013). VizieR On-line Data Catalog: B/GCVS. Původně publikováno v: 2009yCat....102025S [online]. 2009. Čís. 1. Dostupné online. Bibcode 2009yCat....102025S. 
  4. ↑ a b KEENAN, PHILIP C.; MCNEIL, RAYMOND C. The Perkins catalog of revised MK types for the cooler stars. S. 245. Astrophysical Journal Supplement Series [online]. 1989. Čís. 71, s. 245. doi:10.1086/191373. Bibcode 1989ApJS...71..245K. S2CID 123149047. 
  5. ↑ a b c HALABI, GHINA M.; EID, MOUNIB EL. Exploring masses and CNO surface abundances of red giant stars. S. 2957. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [online]. 2015. Čís. 451 (3), s. 2957. arXiv 1507.01517. doi:10.1093/mnras/stv1141. Bibcode 2015MNRAS.451.2957H. S2CID 118707332. 
  6. ↑ CRUZALÈBES, P.; ET AL. Fundamental parameters of 16 late-type stars derived from their angular diameter measured with VLTI/AMBER. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [online]. 2013. Čís. 434 (1). arXiv 1306.3288. doi:10.1093/mnras/stt1037. Bibcode 2013MNRAS.434..437C. S2CID 49573767. 
  7. ↑ BURNHAM, ROBERT. Burnham's celestial handbook: an observer's guide to the universe beyond the Solar System (díl 2.). [s.l.]: Courier Dover Publications, 1978. (Dover Books on Astronomy). Dostupné online. ISBN 0486235688. 
  8. ↑ Report of Commissions: Ephemerides. S. 20. Transactions of the International Astronomical Union [online]. 1932. Čís. 4, s. 20. Dostupné online. 
  9. ↑ IAU. IAU Working Group on Star Names (WGSN). www.iau.org [online]. [cit. 2025-07-14]. Dostupné online. 
  10. ↑ IAU. IAU-Catalog of Star Names. xing.fmi.uni-jena.de [online]. [cit. 2025-07-14]. Dostupné online. 
  11. ↑ The HIPPARCOS and TYCHO catalogues. Astrometric and Photometric Star Catalogues Derived from the ESA Hipparcos Space Astrometry Mission [online]. ESA Publications Division. Čís. 1200. Dostupné online. ISBN 9290923997. Bibcode 1997HIP...C......0E. 
  12. ↑ YEŞILYAPRAK, C.; ASLAN, Z. Period-luminosity relation for M-type semiregular variables from Hipparcos parallaxes. S. 601–607. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [online]. Prosinec 2004. Čís. 355 (2), s. 601–607. doi:10.1111/j.1365-2966.2004.08344.x. Bibcode 2004MNRAS.355..601Y. 
  13. ↑ RUBAN, E. V.; ARKHAROV, A. A. S. 523–535. Astrophysics [online]. Prosinec 2010. Čís. 53 (4), s. 523–535. doi:10.1007/s10511-010-9144-7. Bibcode 2010Ap.....53..523R. S2CID 122054736. 
  14. ↑ LEBZELTER, T.; HRON, J. BRITE stars on the AGB. S. 178–181. Communications in Asteroseismology [online]. Leden 2008. Čís. 152, s. 178–181. doi:10.1553/cia152s178. Bibcode 2008CoAst.152..178L. 
  15. ↑ Washington Double Star Catalog. vizier.cfa.harvard.edu [online]. CDS - United States Naval Observatory [cit. 2025-07-15]. Dostupné online. 
  16. ↑ KERVELLA, P.; ARENOU, F.; THÉVENIN, F. Stellar and substellar companions from Gaia EDR3. Proper-motion anomaly and resolved common proper-motion pairs. S. 22. Astronomy and Astrophysics [online]. Leden 2022. Čís. 657 (A7), s. 22. ISSN 0004-6361. arXiv 2109.10912. doi:10.1051/0004-6361/202142146. Bibcode 2022A&A...657A...7K. 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.