Bukovec (Plzeň)

Bukovec
Kaple na Zemědělském náměstí v Plzni-Bukovci
Lokalita
Charakter	část města
Obec	Plzeň
Okres	Plzeň-město
Kraj	Plzeňský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°46′17″ s. š., 13°26′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	567 (2021)[1]
Katastrální území	Bukovec (3,34 km²)
PSČ	312 00 312 19
Počet domů	188 (2021)[2]
Bukovec
Další údaje
Kód části obce	122700
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bukovec (německy Bukowetz) je část statutárního města Plzeň v okrese Plzeň-město v Plzeňském kraji, nachází se na severovýchodě města. Bukovec je také název katastrálního území o rozloze 3,34 km².^[3]

První stopy lidského osídlení v této lokalitě jsou podle nálezů z doby 1 500 – 500 let před naším letopočtem. První Slované se na ostrohu nad Bukovcem usídlili v 8. – 9. století, zdejší hradiště na Holém vrchu je nejvýznamnějším v Plzeňské kotlině.^[4]

Bukovec byl založen na svažujícím se ostrohu nad řekou Berounkou. Obec se rozkládá kolem cesty směřující k brodu přes řeku. První písemná zmínka pochází z roku 1379, tehdy Bukovec patřil k panství v Červeném Hrádku, které bylo ve vlastnictví Heřmana z Nečtin. V roce 1724 hrádecké panství i s Bukovcem, který tehdy tvořilo 14 stavení, koupilo město Plzeň. Obec se postupně začala rozrůstat. V 19. století nastal větší rozvoj, v roce 1838 již zde žilo 142 obyvatel ve 23 domech. Obyvatelé nacházeli práci ve dvou cihelnách, dvou mlýnech a v zemědělství – pěstoval se tu také chmel pro pivovar v Červeném Hrádku. Od roku 1862 vedla kolem vsi železnice do Prahy, přes veškeré snahy bukoveckých se nikdy nepodařilo zřídit zde železniční zastávku. Začal se rozvíjet i průmysl, v roce 1870 jeden z mlýnů koupili bratři Weissové a přestavěli jej na papírnu, již v roce 1871 vyrobili první papír.^[5] V roce 1912 továrna vyhořela, ale byla obnovena, později k ní dokonce byla přivedena železniční vlečka a výroba papíru zde fungovala až do devadesátých let 20. století. Druhý mlýn koupila v roce 1929 firma Helmhacker a zřídila zde výrobnu chemických plynů, nyní je na břehu Berounky ruina bývalého mlýna.

S rozvojem průmyslu se objevil i společenský život. V roce 1897 byl založen Občansko – vzdělávací spolek Budoucnost, roku 1909 byl ustaven Sbor dobrovolných hasičů, který je velmi aktivní.^[6] V roce 1910 by při Sboru dobrovolných hasičů založen divadelní odbor. V roce 1915 byla založena Dělnická tělovýchovná jednota. Od roku 1921 s přestávkami existuje sportovní klub, nyní pod názvem SK Plzeň – Bukovec.

V roce 1920 bylo zavedeno elektrické osvětlení, v roce 1935 se začala budovat kanalizace. V roce 1936 bylo zřízeno koupaliště Na Haltýři napájené místním pramenem.^[4] V roce 1957 byl postaven nový Dům požárníků.

Bukovec byl samostatnou obcí až do roku 1950, kdy byl připojen k Plzni.^[7] Je součástí městského obvodu Plzeň 4 a patří, díky svému umístění v údolí řeky Berounky, k nejkrásnějším městským částem.^[8]

• Na Holém vrchu se dochovaly terénní pozůstatky bukoveckého hradiště z doby halštatské. Později bylo znovu osídleno Slovany v raném středověku.^[11]
• Myslivna Zábělá
• Zemědělské náměstí - malá trojúhelníková náves se zděnou pozdně klasicistní a historizující zástavbou z 19. století. 22. září 1995 vyhlášena vesnickou památkovou zónou.^[12]
• Šestiboká pozdně barokní kaple Panny Marie se zvoničkou uprostřed Zemědělského náměstí, v roce 2019 opravena.^[13]
• Drobná výklenková kaplička v oplocení domu č. p. 1 (novorenesančně přestavěném).^[14]
• Pomník Mistra Jana Husa umístěný na konci vsi směrem k Chlumku (postavený ve dvacátých letech 20. století z iniciativy místního Sboru dobrovolných hasičů).
• Pomník bukoveckým vojákům padlým v první světové válce - Zemědělské náměstí (postavený ve 20. letech 20. století z iniciativy Sboru dobrovolných hasičů).^[6]

• Malá vodní elektrárna Bukovec

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bukovec na Wikimedia Commons
• Bukovec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)