Vodní nádrž Bystřička
| Vodní nádrž Bystřička | |
|---|---|
 Hráz | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Zlínský |
| Okres | Vsetín |
| Obec | Bystřička, Velká Lhota, Malá Bystřice |
  Vodní nádrž Bystřička | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°25′22″ s. š., 18°1′12″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 0,38 km² |
| Délka | 1,9 km |
| Šířka | 0,3 km |
| Objem | 4,960 mil. m³ |
| Povodí | 64,01 km² |
| Max. hloubka | 26 m |
| Ostatní | |
| Typ | přehrada |
| Nadm. výška | 372 m n. m. |
| Přítok vody | Bystřička |
| Odtok vody | Bystřička |
| Sídla | Bystřička |
| DIBAVOD ID | 411010880001.0 |
| Kód památky | 100560 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vodní nádrž Bystřička je údolní nádrž na potoku Bystřička poblíž obce Bystřička na Valašsku, v zalesněném kopcovitém terénu asi 7 km jihovýchodně od Valašského Meziříčí. Má rozlohu 38 ha. Hráz se nachází na území obce Bystřička (katastrální území Bystřička I), vodní nádrž zasahuje i do území Velké Lhoty a malým územím u počátku vzdutí též do území obce Malá Bystřice.
Přehrada
Pobřeží, dno
Břehy jsou travnaté a podél nich rostou stromy. Nachází se tu i písečná pláž s mírným poklesem bahnitého dna. Mimo pláž klesá dno prudce až ke 12 m.
Popis hráze
Hráz je postavená z kamenného zdiva a je to hráz gravitační. Přesněji z lomového kamene zděného na cementovou maltu a se základem z prostého betonu. Ční do výšky 37,4 m a táhne se 170 m do šířky, což bylo na tehdejší dobu zcela nevídané. Šířka hráze v patě je 28,7 m. Koruna hráze je široká 4,6 m a slouží jako komunikace pro pěší. Z pohledu půdorysu dělá koruna hráze oblouk o poloměru 135 metrů. Základy hráze jsou vybudovány z prostého betonu. Nosná konstrukce hráze je vyzděna z neopracovaného pískovce kladeného na cementovou maltu, obklad je vyzděn z opracovaného pískovce a moravské droby v tloušťce 1 až 3 m. Těsnění v horní části návodní strany se nachází uvnitř obkladní vrstvy, je provedeno nátěrem siderostonovou lubrosou tloušťky 0,5 cm na omítku tloušťky 2 cm. Těsnění spodní části návodní strany je zajištěno oponou z udusaného jílu tloušťky 150 cm. V patě hráze se nachází spodní výpusť DN 1200, která je uzavíraná tabulí a klapkou a průtok v ní je regulován rozstřikovacím provozním uzávěrem. Dále se zde náchází hospodářská výpusť DN 200 uzavíraná dvěma šoupátky a vodní elektrárna s dvěma Bánkiho turbínami o výkonu 68,7 kW a 13,65 kW.
Vypouštěcí věž, vypouštěcí štola a bezpečnostní přeliv jsou umístěny na levém břehu nádrže ve vzdálenost 100 až 150 metrů od hráze. Bezpečnostní přeliv má délku přelivné hrany 43 m a výšku 3,4 m, pod ním je o 220 centimetrů níže uklidňovací bazén. Na něj navazuje kaskáda z 20 stupňů, každý o 125 centimetrů níže a široký 14 metrů. Poslední stupeň v kaskádě je vysoký 3 metry a má vývařiště vypouštěcí štoly. Ražená betonová vypouštěcí štola je 174 m dlouhá, 3,27 m vysoká a 2,88 m široká. Uvnitř se nachází dvojice ocelových potrubí DN 700 délky 26 m. Uzavírání vypouštěcí štoly je zajištěno dvěma návodními klínovými šoupátky a dvěma provozními klínovými šoupátky.[1][2]
Využití
Dnes je hlavní využití nádrže již čistě rekreační, i když období své největší slávy a popularity již má za sebou. V jejím okolí vyrostlo bezpočet chat a rekreačních středisek, které každoročně lákají spousty návštěvníků. Přehradní nádrž se taktéž využívá pro sportovní a rekreační rybaření. V neposlední řadě se také využívá k výrobě elektrické energie, její maximální výkon je 66 kW. Malý objem nádrže je důvod pro nepřímé nadlepšení množství vody ve Vsetínské Bečvě (logicky dál pod jejím soutokem s Bystřičkou, na které je tato hráz postavena).[3]
Historie
Byla postavena mezi lety 1907 až 1912 a je to proto jedna z nejstarších přehradních hrází v České republice a zároveň nejstarší přehradou na povodí řeky Moravy (nad jejím soutokem s Dyjí) a její prvotní využití mělo být, jako zásobárna vody pro budoucí plavební kanál spojující Dunaj, Odru a Labe, který však nikdy nebyl realizován. Druhotným důvodem pro stavbu přehrady byla ochrana proti povodním. Projekt přehrady vytvořil vídeňský inženýr a stavební rada Emil Grohman spolu s architektem Brangemem.[4] Stavba hráze trvala 2 roky, provedla ji firma Rabas, Kosina a Weiner. Ještě před stavbou byla postavena správní budova, která dodnes slouží pro provoz přehrady. Cena stavby se vyšplhala až k asi 7 milionům předválečných korun.[5] Před hlavní stavbou hráze byla v levém břehu vyražena vypouštěcí štola a 54 metrů dlouhá obtoková pomocná štola, která sloužila pro to, aby voda z řeky netekla skrz stavbu. Aby opravdu netekla žádná voda skrz stavbu, tak byla přes celé údolí postavena 5 metrů vysoká dočasná zděná hráz. Po dokončení hráze byla obtoková štola zazděna do hloubky 17 metrů. Veškeré práce byly na přehradě prováděny ručně a nebo s použitím jednoduchých strojů bez větší mechanizace. Nosná konstrukce byla vyzděna z neopracovaného pískovce, který byl těžen v kamenolomu nedaleko od hráze a byl dopravován na stavbu pomocí dočasné úzkokolejné dráhy. Obklad hráze byl vyzděn z opracovaného pískovce z lomu v Chvalčově v Hostýnských vrších a z moravské droby z lomu v Hrabůvce v Oderských vrších.[5] Využití přehrada však brzy našla jako vyhlášené rekreační středisko, především díky okolní malebné krajině.
Rekonstrukce a modernizace
V letech 1960 až 1961 proběhla modernizace výpustních zařízení.
V letech 1964 až 1967 proběhla generální rekonstrukce a v roce 1967 byla hráz posílena z důvodu zamezení průsaku a zlepšení stability dodatečně posílena cementovou směsí.[5]
V letech 1992 až 1993 byla u spodní výpusti v patě hráze postavena vodní elektrárna s dvěma Bánkiho turbínami o výkonu 68,7 kW a 13,65 kW.
V letech 2001 až 2003 byla provedena rekonstrukce koruny hráze. Nádrž během této byla také vypuštěna a odbahněna. Bylo to první odbahnění od výstavby hráze, proto tato akce vedla k výraznému zlepšení kvality vody.[4]
V letech 2004 až 2005 proběhla dosud největší rekonstrukce hráze.
Zajímavosti
Hráz a přehrada jsou kulturní památkou České republiky. Je to velmi rozsáhlý komplex zařízení s jednotným architektonickým stylem, který převládal mezi 19. a 20. stoletím. V roce 2003 Ministerstvem kultury České republiky přidána na seznam kulturních památek.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ Přehrada Bystřička. bystricka.kotrla.com [online]. [cit. 2025-04-27]. Dostupné online.
- ↑ Vodní dílo Bystřička. bystricka.kotrla.com [online]. [cit. 2025-04-27]. Dostupné online.
- ↑ Přehrada Bystřička. www.kudyznudy.cz [online]. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online.
- ↑ a b VODNÍ NÁDRŽ BYSTŘIČKA - Beskydy - Sport - Plavání a vodní sporty - Bystřička - Beskydy.cz. www.beskydy.cz [online]. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c Historie - Oficiální stránky obce Bystřička. www.bystricka.cz [online]. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online.
- ↑ VD Bystřička - Povodí Moravy. www.pmo.cz [online]. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online.
Související články
Literatura
- Štefáček Stanislav, Encyklopedie vodních ploch Čech, Moravy a Slezska, Bystřička ÚN (s. 37), Nakladatelství Libri, Praha, 2010 ISBN 978-80-7277-440-1
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu vodní nádrž Bystřička na Wikimedia Commons
- Historie přehrady a historické fotografie na stránkách obce Bystřička Archivováno 30. 7. 2020 na Wayback Machine.
- Přehrada Bystřička – historie, fotografie - aktualizovaná kapitola z knihy o Bystřičce
- Technické údaje na stránkách „Povodí Moravy“
- Detaily o přehradě Bystřička → „Seznam přehrad“ → „Bystřička“
