Candát východní
 Candát východní | |
|---|---|
 Candát východní | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ryby (Osteichthyes) |
| Podtřída | paprskoploutví (Actinopterygii) |
| Řád | ostnoploutví (Perciformes) |
| Čeleď | okounovití (Percidae) |
| Rod | candát (Sander) |
| Binomické jméno | |
| Sander volgensis Gmelin, 1789 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Candát východní (Sander volgensis) je jedním ze dvou druhů candáta vyskytujících se na území Česka. Zde nepatří mezi hospodářsky významné druhy, mimo jiné i pro svůj malý vzrůst, a proto je rybáři opomíjen.
Popis
Tělo je protáhlé, z boků zploštělé. Hlava zakončena koncovými ústy. V tlamě se nachází řada drobných zoubků. Od candáta obecného se liší absencí psích zubů (canine teeth) a také vyšší plachtovitě protaženou přední hřbetní ploutví. Na hřbetě se nachází dvě hřbetní ploutve, první vyztužena tvrdými paprsky, druhá měkkými. Břišní ploutve jsou umístěny hned za úrovní prsních. Tělo je zbarveno šedě s odstíny zelené. V mládí jsou na bocích zřetelné svislé tmavé pruhy. Dorůstá do délky až 40 cm (průměrně 20 - 30 cm)[2] a hmotnosti 3 kg. Dožívá se nejvýše 12 let.
Výskyt
Objevuje se v říčním systému Dunaje, přičemž smeřem na západ výskyt sahá až k Vídni, také se vyskytuje v severních přítocích Černého a Kaspického moře.[3] Tento druh není příliš hojný. Obývá velké, kalné řeky a jezera a brakická pobřežní jezera a ústí řek.[2] V Česku se s ním lze setkat pouze na jižní Moravě v řekách Moravě a Dyji. Vyskytuje se v Rakousku, Ázerbájdžánu, v Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Chorvatsku, Německu, Maďarsku, Moldavsku, Rumunsku, Rusku, Srbsku, Slovensku a na Ukrajině.
Biologie
Nejaktivnější jsou za soumraku a úsvitu, kdy se živí malými rybami a bezobratlými. Larvy a mladí jedinci jsou pelagičtí a živí se planktonem.[4]
Rozmnožování
Poprvé se tře ve věku 3 - 4 let při délce 20 - 30 cm, přičemž samice obvykle o rok později než samci. Tření probíhá zhruba měsíc v dubnu až květnu při teplotě 10 - 22°C. Samice kladou vajíčka ve 2 - 3 dávkách a mohou podnikat krátké třecí migrace. Samci jsou teritoriální a vyhrabávají mělké prohlubně v písku nebo štěrku, nebo u obnažených kořenů rostlin, kam jsou vajíčka kladena. Obvykle v mělkých pobřežních vodách v hloubce 1 - 2 metry. Hnízda často bývají blízko hnízd candáta obecného (Sander lucioperca).[4] Samec snůšku hlídá a chrání před případnými predátory až do vylíhnutí potěru.
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ a b Sander volgensis summary page. FishBase [online]. [cit. 2025-04-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GERSTEMEIER, Roland; ROMING, Thomas. Sladkovodní ryby Evropy: Pro přátelé přírody a sportovní rybáře. 1. vyd. [s.l.]: Vydavatelství Víkend, 2003. ISBN 80-7222-307-0. S. 338.
- ↑ a b JÖRG FREYHOF (MUSEUM FÜR NATURKUNDE, LEIBNIZ INSTITUTE FOR EVOLUTION AND BIODIVERSITY SCIENCE, BERLIN). IUCN Red List of Threatened Species: Sander volgensis. IUCN Red List of Threatened Species. 2022-05-29. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-02-23.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu candát východní na Wikimedia Commons - Candát východní v atlasu ryb na CHYTEJ.cz
- Candát východní na MRK.cz
- Candát východní - atlas ryb on-line Archivováno 25. 1. 2018 na Wayback Machine.