Charlotte Schrötter-Radnitz

Charlotte Schrötter-Radnitz
Rodné jménoCharlotte Radnitz
Narození18. dubna 1899
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1986 (ve věku 86–87 let)
Benátky
ItálieItálie Itálie
Povolánímalířka
RodičeOtto Radnitz
Manžel(ka)Richard Schrötter
PříbuzníGerty Coriová (sestra)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Charlotte Schrötter-Radnitz, v matrice zapsaná Charlotta Julie, také psána Lotte Radnitz-Schroetterová, či Lotte Frumi (18. dubna 1899, Praze-Novém Městě[1]1986, Benátky), byla česká a italská malířka.

Život

Charlotte Radnitz se narodila v Praze-Novém Městě, otcec Otto Radnitz a matka Marta rodem Mozes.[1] Později vystudovala v letech 1919–1922 pražskou Akademii u prof. Franze Thieleho. Provdala se za malíře Richarda Schröttera a v polovině dvacátých let s ním pobývala v Benátkách. Byla členkou německého uměleckého spolku Concordia a patřila k zakládajícím členům skupin německy hovořících umělců Junge Kunst a Prager Secession. Roku 1926 reprezentovala Československo na Benátském bienále. Po rozpadu manželství se ve 30. letech 20. století vrátila do Benátek, kde zemřela roku 1986 ve věku 87 let.

Dílo

Její dílo z let 1924–1928 je známé zčásti pouze z reprodukcí v dobovém tisku. Zabývala se převážně figurální malbou, portréty, městskými krajinami a zátiším. Roku 1928 o ní vyšla monografická studie v časopise Deutsche Kunst und Dekoration.[2]. Národní galerie v Praze má ve sbírce obrazy Přístav průplavu della Guidecca (1924) a Pierot, dívka a harlekýn, Tři masky (1927). Obraz Komedianti (před r. 1928) je v Židovském muzeu v Praze.

Obrazy Charlotte Radnitz z 20. let se na první pohled odlišují od produkce jejích německy hovořících vrstevníků díky své orientaci na italské prostředí a svým specifickým výtvarným projevem jsou blízké okruhu italských autorů Valori Plastici.[3]

Zastoupení ve sbírkách

Společné výstavy

  • 1994/1995 Mezery v historii (1890–1938). Polemický duch Střední Evropy – Němci, Židé, Češi, Městská knihovna, Praha, Museum österreichischer Kultur, Eisenstadt, Ostdeutsche Galerie, Regensburg
  • 2013 Mladí lvi v kleci, Oblastní galerie v Liberci

Dílo

  • Přístav, olej na plátně 1926 [4]
  • Pierot, dívka a harlekýn (Tři masky), olej na plátně 1927 [5]
  • Portrét Guida Frumiho, olej na dřevěné desce 1943 [6]
  • Ulice s kostelem,olej na plátně 1925 [7]
  • Portrét univerzitního profesora a výtvarného kritika Oskara Schürera, olej na plátně 1931-1932 [8]

Odkazy

Reference

Literatura

  • Habánová A (ed.), 2013, Mladí lvi v kleci, OG Liberec, GVU Cheb, Nakl. Arbor vitae, Řevnice, ISBN 978-80-7467-025-1 (Arbor vitae), ISBN 978-80-85050-99-8 (OGL)
  • Rousová H (ed.), 1994, Mezery v historii 1890–1938: polemický duch střední Evropy, Češi, Němci, Židé, kat. 142 s., GHMP, NG, Praha ISBN 80-7010-030-3
  • Habán I, 2012, Fenomén německo-českého výtvarného umění 20. století (Die Pilger, Junge Kunst, Prager Secession. Pražská scéna a paralelní centra německy hovořících umělců v meziválečném Československu, Disertační práce, SDU, FF MUNI, Brno
  • Výtvarní umělci Přerova 1900–2010, Daněk L. a kol., 2009, Galia Olomouc, ISBN 978-80-904352-1-6

Externí odkazy