Chmelařství

Chmelařství je obor zemědělství, který se zabývá pěstováním chmele.
Historie

Kultivace chmele je prvně zaznamenána roku 736 v regionu Hallertau v Bavorsku (a to je centrem chmelařství dodnes a chmel je znám jako Hallertauer, který tvoří téměř 30 % světové produkce). Pěstování chmele je v Čechách zaznamenáno již v 11. století.[1] Koncem 19. století se chmelař František Schneider zasloužil o zákaz vývozu chmelových sazenic z Čech.[2] Ve 20. století Doc. Dr. Ing. Karel Osvald významně přispěl ke šlechtění chmele.[3] Roku 1952 byly k pěstování určeny klony č. 31, 72 a 114, které tak dominují dodnes.[4] Roku 1959 byla vyrobena první česká chmelová česačka ČCH-1.[5]
Současnost
[potřebuje aktualizovat]
Typickou a největší chmelařskou oblastí v Česku je Žatecko (zahrnuje okresy Louny, Rakovník, Kladno, Chomutov a už pěstitelsky neaktivní okresy Plzeň-sever a Rokycany), kde se nachází většina českých chmelnic.[6] Další významnou oblastí v pěstování chmele je Úštěcko a na Moravě Haná, zejména okolí Tršic.
V Česku se v roce 2023 sklidilo 6 997,47 tuny chmele.[7]
V roce 2005 bylo v Česku vypěstováno 7831 tun chmele na téměř 5700 hektarech chmelnic (průměrná sklizeň 1,38 tuny z hektaru). Přitom ještě v roce 1930 skoro 15 tisíc tun na 15,5 tisících hektarech.[zdroj?]
Celosvětová produkce chmele v roce 2005 činila 102 tisíc tun, nejvíce se na ni podílí Německo, USA, Čína a Česko.[zdroj?]
Moderní technologie
Chmelařství v České republice prošlo v posledních desetiletích výraznou modernizací. Tradiční ruční práce při sklizni a sušení chmele je dnes ve většině případů nahrazena moderními technologiemi. Na chmelnicích se využívají specializované stroje pro česání chmele, které výrazně zkracují dobu sklizně a snižují nároky na pracovní sílu.
Moderní sušárny jsou vybaveny automatickým řízením teploty a vlhkosti, což zajišťuje konzistentní kvalitu usušeného chmele. Významným trendem je i zavádění senzorických a datových systémů, které sledují stav půdy, potřebu zavlažování nebo výskyt chorob a škůdců. Tyto technologie přispívají ke zvyšování výnosů a zároveň k efektivnějšímu a ekologičtějšímu hospodaření.
Kultura a tradice
Chmelařství není jen hospodářskou činností, ale i kulturním dědictvím. Nejvýznamnějším kulturním centrem českého chmelařství je město Žatec, které je domovem Chmelařského muzea – největšího svého druhu na světě. Ve městě se nachází také tzv. Chrám chmele a piva, interaktivní expozice zaměřená na historii a současnost chmelového řemesla.
Každoročně v září se v Žatci koná tradiční slavnost Dočesná, která oslavuje ukončení sklizně. Akce zahrnuje historické průvody, ochutnávky piv, koncerty i soutěže v česání chmele. Tyto tradice přispívají k udržování regionální identity a připomínají význam chmele nejen jako suroviny, ale i jako součásti české kultury.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ http://www.hop.cz/home.php?pg=about&page=historie&lg=cz Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. - Historie pěstování chmele
- ↑ http://www.rozhlas.cz/sever/severoceskyatlas/_zprava/cesky-chmelar-frantisek-schneider--982476 - Český chmelař František Schneider
- ↑ http://www.rozhlas.cz/cro6/dokument/_zprava/historie-ceskeho-piva-aneb-pribeh-karla-osvalda-slechtitele-chmele--948644 Archivováno 26. 3. 2019 na Wayback Machine. - Historie českého piva aneb příběh Karla Osvalda, šlechtitele chmele
- ↑ http://www.pivovary.info/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku=2008050013 Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine. - Český chmel
- ↑ http://chmelar.hajsl.cz/historie.php - Historie chmele na území České republiky
- ↑ Svaz pěstitelů chmele ČR: Tisková zpráva 18. 8. 2008. www.kisuk.cz [online]. [cit. 2014-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-10.
- ↑ Sklizeň chmele byla v roce 2023 mírně nadprůměrná. ÚKZÚZ [online]. [cit. 2025-04-13]. Dostupné online.
- ↑ Žatecká Dočesná. Dočesná [online]. [cit. 2025-04-13]. Dostupné online.
Literatura
- PELHŘIMOVSKÝ, Jan Donat. O chmelařství: se zvlastním zřetelem k pěstování na Moravě. Dačice: Antonín Kasalý, 1888. 128 s. Dostupné online.
- ZEITHAMMER, Leopold Maria. Chmel a jeho pěstován. Praha: Jan Otto, 1890. 102 s. Dostupné online.
- ZICH, Miroslav. Pěstování chmele na Volyni a v Čechách. Liberec: Miroslav Zich, 2012. 204 s. Dostupné online.
Externí odkazy
Kategorie Pivovarnictví a chmelařství ve Wikizprávách