Chotěvice
| Chotěvice | |
|---|---|
 Kostel svatého Petra a Pavla od hlavní ulice | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Trutnov |
| Obec s rozšířenou působností | Trutnov (správní obvod) |
| Okres | Trutnov |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°31′17″ s. š., 15°46′ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 034 (2025)[1] |
| Rozloha | 20,12 km²[2] |
| Katastrální území | Chotěvice |
| Nadmořská výška | 357 m n. m. |
| PSČ | 543 76 |
| Počet domů | 322 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Chotěvice 275 543 76 Chotěvice obec.chotevice@tiscali.cz |
| Starosta | Vladimír Lukeš |
| Oficiální web: www | |
  Chotěvice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 579319 |
| Kód části obce | 53252 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chotěvice (německy Kotwitz) jsou obec v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji. Je rozložena v údolí Pilníkovského potoka, který se v jihozápadní části obce vlévá do Labe. Sousedními obcemi jsou ze severu obec Čermná, ze severovýchodu obec Vlčice, z východu město Pilníkov, na jihu pak obec Vítězná, na jihozápadě obec Mostek, na západě je to Dolní Olešnice a na severozápadě město Hostinné. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel.
Historie
V oblasti soutoku Labe s Pilníkovským potokem, v okolí památné lípy, byl sesbírán soubor štípané industrie z doby kamenné. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1362, první osídlení se snad váže s kolonizací oblasti Řádem německých rytířů po roce 1241. Části obce: Chotěvice (Kottwitz, Chotějovice), Karlov (Karlseck, Karlovka[4]), Amerika, býv. Ves Svaté Kateřiny (Katharinadorfer).
Dosud s jistotou nenalezená středověká tvrz dle archeologických nálezů (soubor středověké keramiky včetně loštického poháru) stála na jihozápadě obce. Nejvýznamnějším rodem tvrz obývající byli pánové z Kolína. Nálezy tvrz datují až do třináctého století, dávno před první písemnou zmínkou. V obci měl snad kdysi stát i pivovar.
Ve válečném roce 1866 obcí několikrát prošla rakouská i pruská vojska. Část rakouského vojska zde i jednou či dvakrát přenocovala.
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 689 | 1 665 | 1 685 | 1 693 | 1 746 | 1 730 | 1 785 | 1 395 | 1 364 | 1 251 | 1 088 | 975 | 978 | 977 | 961 |
| Počet domů | 258 | 274 | 264 | 289 | 283 | 287 | 326 | 333 | 272 | 267 | 258 | 287 | 296 | 305 | 322 |
Obecní symboly
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. května 1998.[7]
Pamětihodnosti
- Kostel svatých Petra a Pavla
- Hřbitov, společný hrob šestnácti rudoarmějců[8]
- Sousoší Kalvárie
- Fara
- Pomník obětem války – autor: Václav Antonín Wagner (1924)[9]
- Památná lípa (563 let – 2008)
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Výnos ministra vnitra č. 1522/1946 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Chotěvice [online]. 1998-05-19 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Královéhradecký, Trutnov, Chotěvice - číslo VH: CZE5214-36493 [online]. Ministerstvo obrany České republiky [cit. 2024-07-24]. Dostupné online.
- ↑ MEISNER, K.; ŠUBRT, V. Za Václavem Wagnerem na jaroměřském hřbitově. Jaroměřsko: časopis rodáků a přátel jaroměřského kraje [online]. 1949 [cit. 2024-06-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chotěvice na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Chotějovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Chotěvice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
