Chrastava (Štětkovice)

Chrastava
Celkový pohled od severozápadu. Nahoře na konci louky je samota Sychrov, která již patří k Bořené Hoře.
Celkový pohled od severozápadu. Nahoře na konci louky je samota Sychrov, která již patří k Bořené Hoře.
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecŠtětkovice
OkresPříbram
KrajStředočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°39′58″ s. š., 14°29′21″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel21 (2021)[1]
Katastrální územíŠtětkovice (4,98 km²)
PSČ264 01
Počet domů6 (2021)[2]
Chrastava
Chrastava
Další údaje
Kód části obce163716
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chrastava je malá vesnice, část obce Štětkovice v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru jihozápadně od Štětkovic. Je zde evidováno 6 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo dvacet obyvatel.[4]

Chrastava leží v katastrálním území Štětkovice o výměře 4,98 km².

U Chrastavy pramení a Chrastavou protéká potok Chrastava, který se pod Kosovou Horou zprava vlévá do Mastníku.[5]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1400.[6]

Za druhé světové války se ves stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli 31. října 1943 vystěhovat.[7]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 33 27 28 30 27 20 23 17 16 21 16 24 24 20 21
Počet domů 4 4 4 4 4 4 4 7 7 4 5 5 8 6 6

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1850–1929 Chrastava byla osadou obce Kosova Hora v okrese Sedlčany. Od roku 1930 je částí obce Štětkovice, se kterým patřila nejprve do okresu Sedlčany, ale od roku 1960 v okrese Příbram.[10]

Pověsti

Nedaleko od obce u komunikace vedoucí do Klimětic se v lesíku nacházel kříž. Kříž byl žulový. Jeho podstavec byl tvarovaný do podoby srdce. V šedesátých letech minulého století byl pod záminkou zamýšlené renovace pravděpodobně zcizen.

Pověst se vztahuje k tomuto kříži. Paní ze štetkovického zámku se rozhodla vyjet lehkou bryčkou na nedělní bohoslužbu v kostele v Kosově Hoře. Před koncem mše se již obloha začala zatahovat temnými mraky, v dáli bylo slyšet hřmění hromu. Zámecká paní se rozhodla nečekat a vydala se okamžitě na zpáteční cestu. Doufala, že její rychlí koně před blížící se bouří ujedou. Když vjeli do lesíku poblíž Chrastavy, tak nedaleko udeřilo a koně se poplašili. Při nárazu na kámen se bryčka převrhla a polámala. Paní i kočí vyvázli pouze s lehkými oděrkami. Později dala zámecká paní vztyčit a posvětit tento kříž, jako projev díků za záchranu svého života.[11]

Další pověst se vztahuje k místu nedaleko od obce, u silnice vedoucí do Klimětic, v Macháčků lese, v místě kde se říká Na Pahrbcích. V tomto lese rostla stará borovice. Na té byl pověšený svatý obrázek. Obrázek sem pověsili na památku zemřelého pozůstalí kramáře z nedaleké Kosovy Hory. Kdysi se v tom lesíku navečer utábořili potulní cikáni. Kolem nich přešlo několik pocestných, mezi nimi i kramář. Ráno tábor a nocležníci zmizeli. Na místě byla nalezena mrtvola oloupeného a zabitého kramáře. Nikdo ze vsi netušil, jak se celá událost stala.[12] Místní se tomu místu vyhýbali, bylo tu smutno i přes den. Za nocí zde údajně pobíhal černý pes. Neštěkal, jen vyprovázel pocestné.

S dalšími psy se na tomto místě potkal i jeden místní hospodář. Vracel se z cest, koně znali cestu, podřimoval. Najednou se koně zastavili a nechtěli jet dál. Ani pošvihání bičem nezabralo. Hospodář se rozhlédl, co koně tak poplašilo a uviděl sedící pár velkých černých psů. Nakonec se mu podařilo převést okolo nich vystrašené koně.[13]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
  4. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 156. 
  5. Základní mapa ČR 1 : 10 000
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 176. 
  7. STANĚK, Stanislav. Evakuace území mezi Vltavou a Sázavou za okupace. In: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka. Praha: [s.n.], 1973.
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 191. 
  11. BAZAL, Karel. Pověsti Sedlčanska. Paměti dávných křížků. 1. vyd. Svazek 3. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, 2007. ISBN 978-80-86559-74-2. S. 48. Dále jen Bazal 2007. 
  12. Bazal 2007, s. 49
  13. Bazal 2007, s. 50

Externí odkazy