Chvaletín

Chvaletín
Náves ve Chvaletíně
Náves ve Chvaletíně
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecPísečné
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice48°59′29″ s. š., 15°23′59″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel40 (2021)[1]
Katastrální územíChvaletín (5,61 km²)
PSČ378 72
378 81
Počet domů34 (2021)[2]
Chvaletín
Chvaletín
Další údaje
Kód části obce55026
Kód k. ú.655023
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chvaletín (německy Qualitzen, v letech 1939–1945 Kalkwiesen)[3][4] je malá vesnice, část obce Písečné v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Leží čtyři kilometry východně od Slavonic v nadmořské výšce 510 metrů. Leží v jižní části Brtnické vrchoviny v sevřené poloze mezi Mutenským hřbetem a dominantním kopcem Čtrnáctkou (599 metrů) a Šibeničním vrchem (504 metrů). Malá obec dříve s německým obyvatelstvem, po roce 1918 s českou menšinou, po roe 1945 české obyvatelstvo. V roce 1843 žilo v obci podle Vlastivědy moravské (vydání 2005) 250 obyvatel ve 46 domech a 59 domácnostech.

Název

V písemných dokladech ze 14. století se střídají tvary Chvalečín a Chvaličín, nicméně původní podoba jména vsi zřejmě byla Chvalatín (s měkkým ľ). Základem pak bylo osobní jméno Chvalata (v mladší podobě Chvaleta) a význam místního jména tak byl "Chvalatův majetek". Německé jméno, písemně doložené od 17. století, vzniklo z českého.[5] V 19. století by také používán název Chvalice.[6]

Historie

Základem Chvaletína byla slovanská osada. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1351,[7] potom byla krátce součástí hobezského statku. Od roku 1569 patřila ves k telčskému panství až do roku 1849. Desátky byly odváděny faře v Telči a telčskému panství. Na tydenní pondělní trhy se jezdilo z Chvaletína do Slavonic.

Elektrifikována byla ves v roce 1932 připojením na síť ZME Brno.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 236 231 208 196 202 221 207 145 138 119 81 63 50 47 40
Počet domů 48 49 47 42 43 42 43 37 32 27 23 32 32 34 34

Obecní správa

Chavletín byl samostatnou obcí a do roku 1849 byl součástí panství Písečné ve Znojemském kraji. V letech 1850 až 1855 byl podřízen politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v soudní správě okresnímu soudu tamtéž. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byl v letech 1855 až 1868 podřízen Okresnímu úřadu v Dačicích. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátil se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích. Po okupaci pohraničí nacistickým Německem (v důsledku uzavření Mnichovské dohody) byl podřízen od října 1938 do května 1945 Landratu ve Waidhofenu an der Thaya, říšská župa Dolní Dunaj a v soudnictví Amtsgerichtu ve Slavonicích. Po osvobození v květnu 1945 náležel pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1949 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Toto začlenění trvalo do poloviny roku 1960, kdy po územní reorganizaci byl Chvaletín s moravským Slavonickem přidělen pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj, což trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002. V roce 1960 byla v rámci integrace obcí pod Chvaletín připojena obec Václavov a od 1. ledna 1976 byl Chvaletín připojen k Písečnému.[6] Od roku 2003 spadá pod pověřený Městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.

Škola

Obec měla od roku 1812 vlastní jednotřídní školu, přestože byl Chvaletín přifařen do Slavonic. Tuto školu navštěvovaly děti i z Václavova. Do roku 1945 se vyučovalo německy, poté české vyučování až do jejího zrušení v roce 1970, kdy bylo žactvo převedeno do Slavětína.

Pamětihodnosti

  • Kaple Neposkvrněného početí Panny Marie z konce 18. století, upravená v roce 1869 pseudogoticky

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 20. 
  4. Illustrierte Kronen Zeitung 8. September 1939, strana 8
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 329. 
  6. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 194, 599. 
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 218. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 

Literatura

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 740–742. 

Externí odkazy