Clara Tausonová

Clara Tausonová
Clara Tausonová na French Open 2023
Clara Tausonová na French Open 2023
StátDánskoDánsko Dánsko
Datum narození21. prosince 2002 (22 let)
Místo narozeníKodaň, Dánsko[1]
Výška182 cm[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek3 734 224 USD
Tenisová raketaYonex
Dvouhra
Poměr zápasů251–117
Tituly3 WTA, 1 WTA 125, 11 ITF
Nejvyšší umístění19. místo (14. července 2025)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2022, 2025)
French Open4. kolo (2024)
Wimbledon4. kolo (2025)
US Open2. kolo (2021, 2023, 2024)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2024)
Čtyřhra
Poměr zápasů15–28
Nejvyšší umístění94. místo (14. července 2025)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2022, 2025)
French Open1. kolo (2025)
Wimbledon4. kolo (2025)
US Open1. kolo (2022, 2024)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20250719a19. července 2025
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Clara Tausonová (* 21. prosince 2002 Kodaň) je dánská profesionální tenistka a vítězka juniorské dvouhry na Australian Open 2019. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour tři turnaje ve dvouhře, když poprvé triumfovala bez ztráty setu při své třetí účasti v hlavní soutěži na Lyon Open 2021. Jednu singlovou trofej přidala v sérii WTA 125. V rámci nižšího okruhu ITF získala jedenáct titulů ve dvouhře.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červenci 2025 na 19. místě a ve čtyřhře v témže datu na 94. místě. Od roku 2025 ji trénuje partner Kasper Elsvad.[2] Dříve tuto roli plnil Olivier Jeunehomme.[1] Na kombinovaném juniorském žebříčku ITF se v roce 2019 stala první dánskou světovou jedničkou.

V dánském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2017 litevským základním blokem 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Egyptu, v němž prohrála s Mai Grageovou čtyřhru. Dánky přesto zvítězily 2:1 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupila ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 9–4 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře.[3]

Dánsko reprezentovala na Letních olympijských hrách 2024 v Paříži, kde v úvodu dvouhry podlehla Kanaďance Biance Andreescuové.[4]

Tenisová kariéra

Na Australian Open 2019 triumfovala ve dvouhře juniorek. Do soutěže vstupovala jako nejvýše nasazená hráčka. Jediný set jí odebrala domácí Anastasia Berezová v prvním kole. Ve finále přehrála čtvrtou nasazenou Leylah Annie Fernandezovou z Kanady a stala se první dívkou z Dánska, která triumfovala na Australian Open v juniorské dvouhře a druhou dánskou šampiónkou dívčího grandslamu vůbec, když navázala na triumf Caroline Woznické ve Wimbledonu 2006.[5][6]

V kvalifikaci Wimbledonu 2023

Na okruhu WTA debutovala porážkou v prvním kole båstadského Swedish Open 2019, kam obdržela divokou kartu. V prvním kole skončila na raketě sedmé nasazené Jeleny Rybakinové. Premiérovou účast v kvalifikaci turnaje z kategorie Premier 5 zaznamenala na čínském Wuhan Open 2019. Nad její síla byla hned v prvním zápase Kazaška Zarina Dijasová, na kterou nestačila po třísetovém boji. Na srpnovém Prague Open 2020 ze série WTA 125K, hraného jako náhrada za zrušenou kvalifikaci US Open porazila v prvním kole patnáctiletou Češku Lindu Fruhvirtovou, bývalou hráčku první desítky Saru Erraniovou a Polku Maju Chwalińskou. Ve čtvrtém kole ji zastavila pozdější vítězka Slovenka Kristína Kučová.

Do kvalifikace majoru zasáhla poprvé na French Open 2020, hraném v netradičním podzimním termínu, a se ztrátou pouze jednoho setu prošla tříkolovým kvalifikačním sítem. V prvním kole hlavní soutěže pak překvapivě porazila 21. nasazenou tenistku a čerstvou semifinalistku US Open Jennifer Bradyovou poměrem 9–7 ve třetí rozhodující sadě, když v jejím průběhu odvrátila dva mečboly soupeřky.[7] Ve druhém kole ji zastavila další Američanka Danielle Collinsová.

Sezónu 2021 zahájila prohrou v prvním kole kvalifikace Australian Open hrané v Dubaji. Pro nízký žebříček a omezený počet turnajů se v druhé půlce ledna a února zúčastnila celkem čtyř turnajů nižší kategorie ITF, přičemž dva z nich – v Fudžajře a Altenkirchenu, získala osmý, resp. devátý titul z tohoto okruhu. Jako 139. hráčka světa prošla dvoukolovou kvalifikací na lyonském turnaji a zajistila si třetí účast v hlavní soutěži turnaje WTA. Postupně zdolala turnajovou jedničku Rusku Alexandrovovou, Maďarku Babosovou, Italku Giorgiová a Španělku Badosovou, aby postoupila do finále. V něm porazila další kvalifikantku Viktoriji Golubicovou a získala první kariérní titul z hlavní okruhu. Cestou turnajem neztratila v sedmi zápasech ani jeden set. Díky bodovému zisku si zajistila posun do první světového stovky žebříčku WTA na 96. příčku.[8]

US Open 2023 opustila ve druhém kole

Grandslamové osmifinále si poprvé zahrála ve 21 letech na French Open 2024. Ve druhém kole zvládla třísetovou bitvu proti světové jedenáctce Jeļeně Ostapenkové[9] a nezastavila ji ani Američanka Sofia Keninová. Ve čtvrtém duelu však podlehla deváté ženě klasifikace Ons Džabúrové po dvousetovém průběhu.[10] Na dalších šesti turnajích letní sezóny 2024 nepřešla první kola včetně dvou kvalifikací, když nezvládla vstup do Libéma Open, kvalifikace Rothesay International, Wimbledonu, pařížské olympiády, National Bank Open a kvalifikace Cincinnati Open. Až generálka newyorského grandslamu, Tennis in the Land v Clevelandu, přinesla postup do druhé fáze přes Annu Karolínu Schmiedlovou z deváté desítky klasifikace.[11] Poté získala jen čtyři gamy na pátou nasazenou Anastasiji Potapovovou.[12] Na US Open 2024 zopakovala vítězný třísetový vstup proti Schmiedlové, než ji stopku vystavila světová osmnáctka Diana Šnajderová.[13] Ve čtvrtfinále ósackého Japan Open 2024 nestačila na sedmou nasazenou Francouzku Diane Parryovou v jejich prvním vzájemném duelu.[14]

Sezónu 2025 zahájila třetím kariérním titulem WTA, a prvním pod otevřeným nebem, na aucklandském ASB Classic. Již ve druhém kole odvrátila Keninové mečbol v tiebreaku druhé sady, a o postupu rozhodla až ve zkrácené hře třetího dějství.[15] Do semifinále prošla přes turnajovou jedničku Madison Keysovou,[16] která poté ovládla australský grandslam. Nezastavila ji ani další Američanka Robin Montgomeryová. Po ztrátě úvodní sady jí ve finále skrečovala Naomi Ósakaová pro svalové zranění břišní stěny.[17] Třetím kolem na Australian Open 2025 zopakovala tři roky staré maximum, když vyřadila Lindu Noskovou a Tatjanu Mariovou. Recept však nenašla na první tenistku světa Arynu Sabalenkovou.[18] Po semifinálové porážce od Jastremské na únorovém Ladies Linz 2025[19] dosáhla debutovou finálovou účast v kategorii WTA 1000. Při průchodu pavoukem na Dubai Tennis Championships 2025 porazila pět členek Top 50. Po výhrách nad Šramkovou a Svitolinovou oplatila čerstvou porážku Sabalenkové, čímž poprvé v kariéře zdolala světovou jedničku. Favoritka získala jen pět gamů.[20] V prvním kariérním čtvrtfinále WTA 1000 si po měsíci opět poradila s Noskovou a v třísetové semifinálové bitvě i s Karolínou Muchovou.[21] V nejnižším součtu věků finalistek historie „tisícovkové“ kategorie (17 a 22 let),[21] prohrála zápas o titul se světovou čtrnáctkou Mirrou Andrejevovou ve dvou sadách.[22][23] Bodový zisk ji na začátku března 2025 katapultoval na nové žebříčkové maximum, 21. místo.[24]

Finále na okruhu WTA Tour

Dvouhra: 5 (3–2)

Legenda
Grand Slam (0)
WTA Finals (0)
WTA 1000 (0–1)
WTA 500 (0)
WTA 250 (3–1)
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 7. března 2021 Lyon, Francie WTA 250 tvrdý (h) Švýcarsko Viktorija Golubicová 6–4, 6–1
Vítězka 2. 19. září 2021 Lucemburk, Lucembursko WTA 250 tvrdý (h) Lotyšsko Jeļena Ostapenková 6–3, 4–6, 6–4
Finalistka 1. 31. října 2021 Courmayeur, Itálie WTA 250 tvrdý (h) Chorvatsko Donna Vekićová 6–7(3–7), 2–6
Vítězka 3. 5. ledna 2025 Auckland, Nový Zéland WTA 250 tvrdý Japonsko Naomi Ósakaová 4–6, 0–0skreč
Finalistka 2. 22. února 2025 Dubaj, Spojené arabské emiráty WTA 1000 tvrdý   Mirra Andrejevová 6–7(1–7), 1–6

Finále série WTA 125

Dvouhra: 4 (1–3)

Legenda
WTA 125 (1–3)
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. srpen 2021 Chicago, Spojené státy tvrdý Spojené království Emma Raducanuová 6–1, 2–6, 6–4
Finalistka 1. prosinec 2022 Limoges, Francie tvrdý (h) Ukrajina Anhelina Kalininová 3–6, 7–5, 4–6
Finalistka 2. duben 2024 Oeiras, Portugalsko antuka Nizozemsko Suzan Lamensová 4–6, 7–5, 4–6
Finalistka 3. říjen 2024 Hongkong, Čína tvrdý Austrálie Ajla Tomljanovićová 6–4, 4–6, 4–6

Tituly na okruhu ITF

Kategorie turnajů ITF
Turnaje W100 Turnaje W80
Turnaje W75/W60 Turnaje W50
Turnaje W35/W25 Turnaje W15/W10

Dvouhra (11 titulů)

č. datum turnaj kategorie povrch soupeřka ve finále výsledek
1. říjen 2017 Stockholm, Švédsko W15 tvrdý (h) Rusko Jekatěrina Jašinová 6–3, 6–2
2. květen 2019 Monastir, Tunisko W15 tvrdý Nizozemsko Arianne Hartonová 6–2, 6–1
3. březen 2019 Ping-šan, Čína W60 tvrdý Čína Liou Fang-čou 6–4, 6–3
4. březen 2019 Sia-men, Čína W15 tvrdý Čína Kuo Mej-čchi 2–6, 6–3, 6–2
5. září 2019 Meitar, Izrael W60 tvrdý Německo Katharina Hobgarská 4–6, 6–3, 6–1
6. únor 2020 Glasgow, Velká Británie W25 tvrdý (h) Bulharsko Viktorija Tomovová 6–4, 6–0
7. srpen 2020 Oeiras, Portugalsko W15 antuka Španělsko María Gutiérrezová-Carrascová 6–3, 6–2
8. leden 2021 Fudžajra, Spojené arabské emiráty W25 tvrdý Švýcarsko Viktorija Golubicová 6–0, 4–6, 6–3
9. únor 2021 Altenkirchen, Německo W25 koberec (h) Švýcarsko Simona Waltertová 3–6, 6–1, 6–3
10. prosinec 2022 Sëlva, Itálie W25 tvrdý (h) USA Emina Bektasová 6–3, 7–5
11. únor 2023 Altenkirchen, Německo W60 koberec (h) Belgie Greet Minnenová 7–6(5), 4–6, 6–2

Finále na juniorském Grand Slamu

Dvouhra juniorek: 1 (1–0)

Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 2019 Australian Open tvrdý Kanada Leylah Annie Fernandezová 6–4, 6–3

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Clara Tauson na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Clara Tausonová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20250303a3. března 2025
  2. ↑ Brud under opsejling? Tauson skal trænes af sin kæreste i Thailand - TV 2. Sport.tv2.dk [online]. 2024-09-15 [cit. 2025-02-22]. Dostupné online. (dánsky) 
  3. ↑ Clara Tausonová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20240101a1. ledna 2024
  4. ↑ BORKOWSKI, Pete. Andreescu, Fernandez Advance Through Olympic Openers in Paris. www.tenniscanada.com [online]. Tennis Canada, 2024-07-28 [cit. 2025-02-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Soutěže juniorů na Australian Open vyhráli poprvé Dánka a Ital [online]. TenisPortal.cz, 2019-01-26 [cit. 2019-01-28]. Dostupné online. 
  6. ↑ Top seed Tauson takes junior glory in Melbourne [online]. 26-01-2019 [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. 
  7. ↑ Sedmnáctiletá Tausonová při své premiéře v hlavní soutěži grandslamů po dvou odvrácených mečbolech vyřadila rozjetou Bradyovou. TenisPortal.cz [online]. 2020-09-29 [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. 
  8. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Tausonová si v 18 letech došla z kvalifikace až pro první titul. V Lyonu vyhrála všech 14 setů. TenisPortal.cz [online]. 2021-03-07 [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. 
  9. ↑ French Open: Former champion Ostapenko crashes out, Vondrousova survives massive scare. India Today [online]. 2024-05-30 [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Jabeur beats Tauson, sets up Roland Garros quarterfinal meeting with Gauff. Women's Tennis Association [online]. 2024-06-02 [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Schmiedlovej nevyšla generálka na US Open, v Clevelande vypadla hneď v úvode. sportnet.sme.sk [online]. 2024-08-20 [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. (slovensky) 
  12. ↑ Cleveland Open 2024: Potapova takes out Tauson. Tennis Majors [online]. 2024-08-21 [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Diana Shnaider prevails over Clara Tauson in Round 2 of the 2024 US Open. www.usopen.org [online]. United States Tennis Association, 2024-08-29 [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Parry battles past Tauson in Osaka to reach third semifinal of 2024. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Tauson saves match point, defeats Kenin in Auckland. Women's Tennis Association [online]. 2025-01-01 [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Great Dane Tauson sweeps aside rivals to reach ASB Classic final. 1News [online]. 2025-01-04 [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Tauson claims Auckland title after injured Osaka retires from final. Women's Tennis Association [online]. 2025-01-05 [cit. 2025-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ By the numbers: Sabalenka overcomes Tauson challenge at Australian Open. Women's Tennis Association [online]. 2025-01-17 [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Clinical Yastremska breezes past Tauson to reach Linz Open final. Tennis Majors [online]. 2025-02-01 [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Tauson takes down World No. 1 Sabalenka for career-best win in Dubai. Women's Tennis Association [online]. 2025-02-19 [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ a b JIRÁSEK, Ondřej. Muchová si v Dubaji o druhý a nejcennější titul nezahraje, v semifinále nedokázala zastavit Tausonovou. TenisPortal.cz [online]. 2025-02-21 [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. 
  22. ↑ KANE, David. 17-year-old Mirra Andreeva wins Dubai, makes Top 10 debut. Tennis [online]. 2025-02-22 [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Andreeva wins Dubai; becomes youngest-ever WTA 1000 champ and cracks Top 10. Women's Tennis Association [online]. 2025-02-22 [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ WTA rankings update: Emma Navarro returns to career high after Merida heroics, No. 1 Aryna Sabalenka enjoys a big lead over Iga Swiatek, Coco Gauff. Sportskeeda.com [online]. 2025-03-03 [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.