David Borek

PhDr. David Borek
Narození	14. dubna 1977 (48 let) Plzeň Československo Československo
Alma mater	Univerzita Karlova v Praze
Povolání	moderátor, historik, politolog, televizní reportér, televizní moderátor, zahraniční zpravodaj a reportér
Zaměstnavatelé	Česká televize TV3
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

David Borek (* 14. dubna 1977 Plzeň) je český televizní reportér a moderátor. Roku 2018 se stal stálým zpravodajem České televize v Izraeli a na Blízkém východě, předtím moderoval pořady Události, komentáře a Interview ČT24.^[1]

Vystudoval Gymnázium Rokycany (maturoval v roce 1995) a následně obor historie–politologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (promoval v roce 2002).^[2]

V letech 2000 až 2002 pracoval jako reportér zpravodajské televize TV3.^[2]

Od roku 2003 působí jako reportér a moderátor v České televizi (ČT).^[3] V minulosti moderoval pořad Události, komentáře, ale v srpnu 2006 z něj byl stažen poté, co dne 16. srpna 2006 údajně nezvládl rozhovor s tehdejším premiérem Jiřím Paroubkem. Podle ředitele zpravodajství ČT byl na interview špatně připravený a politikovi neustále skákal do řeči.^[4][5] Od dubna 2014 se k moderování pořadu Události, komentáře vrátil.^[6] V letech 2014–2016 moderoval pořad Interview ČT24. Několik let^[kdy?] moderoval ve dvojici s Danielou Písařovicovou také ranní Studio 6.

Od léta 2018 působí jako stálý zahraniční zpravodaj České televize na Blízkém východě, sídlící v Izraeli, kde vystřídal Jakuba Szántó, jemuž skončil pětiletý mandát a který se proto vrátil do Česka.^[7] Hebrejsky uměl už před svým pracovním pobytem v Izraeli.^[8]

O Izrael a Blízký východ se od mládí aktivně zajímá a na Wikipedii píše články o místních reáliích.^[1][2]

Od vypuknutí války v Pásmu Gazy v říjnu 2023 ke konfliktu vystupoval jako stálý zahraniční zpravodaj ČT. V roce 2024 vydal knihu Krvavý rok 5784: 12 měsíců války v Izraeli.^[9] Jeho činnost kritizovala levicová média jako Deník Alarm^[10] nebo Deník Referendum.^[11] Vyčítala mu nekritické přejímání narativu vlády Benjamina Netanjahua a neprofesionalitu a zaujatost reportáží. Deník Alarm Borka označil spíše za „rozhořčeného blogera z Izraele“^[12] nebo „mluvčího izraelské vlády“^[13] než zpravodaje veřejnoprávní ČT. Například Stanislav Biler uvedl, že „David Borek smazal hranice mezi reportáží a informováním z místa dění s vlastní interpretací a pohledem na svět“.^[14] V květnu 2025 byl kritizován za svou poznámku v reportáži, když prohlásil: „Všimněme si, jak záběry světových médií plní neustále záběry z Gazy. Čímž neříkám, že jde o nějaké spiknutí, ale ony jsou prostě fotogenické. Ony fungují, zasahují srdce a duše lidí po celém světě, zatímco izraelské tanky srdce a duše lidí nezasahují.“^[15][11] Borek se v květnu 2025 účastnil senátního veřejného slyšení na téma „Přesun velvyslanectví ČR do Jeruzaléma“,^[16] což je diplomaticky kontroverzní akt, který předtím učinily například Spojené státy americké za prezidentství Donalda Trumpa (a pět jiných zemí; ostatní státy mají ambasádu v Tel Avivu). I za toto byl kritizován.^[17] Sám Borek ohledně kritiky své profesionality uváděl: „Bylo by to sebevražedné nebo rozhodně nešťastné, kdybych se chtěl stát propagandistou, nekritickým tlampačem cizích názorů. Já jsem pyšný na svůj analytický mozek. Dokážu uvažovat, a teď zase trochu přeháním, ale trošku asociálně v tom smyslu, že se neohlížím moc na to, co si o tom myslí lidi. Já se za svoji práci nemusím stydět a nemusím se nějak zuřivě zaobírat tím, jestli jsem objektivní, nebo ne, prostě ručím za to svojí osobností.“^[18]

Je rozvedený a má syna.^[8]

• Putinova válka (2023, kolektiv autorů)
• Moje roky v Izraeli (2023)
• Krvavý rok 5784: 12 měsíců války v Izraeli (2024)