Deštná (okres Jindřichův Hradec)
| Deštná | |
|---|---|
.jpg) Deštná, kostel svatého Ottona | |
.svg.png) .svg.png) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Jindřichův Hradec |
| Obec s rozšířenou působností | Jindřichův Hradec (správní obvod) |
| Okres | Jindřichův Hradec |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°15′55″ s. š., 14°55′26″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 754 (2025)[1] |
| Rozloha | 12,70 km²[2] |
| Nadmořská výška | 520 m n. m. |
| PSČ | 378 25 |
| Počet domů | 323 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | náměstí Míru 65 378 25 Deštná u Jindřichova Hradce mesto@destna.cz |
| Starosta | David Šašek |
| Oficiální web: www | |
  Deštná | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 546151 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Deštná (německy Deschna) je město v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Leží přibližně patnáct kilometrů severozápadně od Jindřichova Hradce, na Dírenském potoce. Žije zde 754[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o Deštné pochází z roku 1294 z darovací listiny Oldřicha z Hradce. Původní název tohoto malého městečka byl „Deštenské Vrchy“, za války „Regenischen Hügel“ (pojmenováno po velmi deštivém místě, tedy kopců, té doby). 10. října 2006 byl obci vrácen status města.[4]
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 653 | 1 620 | 1 550 | 1 476 | 1 393 | 1 321 | 1 245 | 967 | 955 | 800 | 685 | 649 | 664 | 721 | 696 |
| Počet domů | 258 | 264 | 261 | 259 | 261 | 257 | 264 | 272 | 254 | 231 | 220 | 284 | 305 | 313 | 323 |
Městská správa
Části města
Město Deštná se skládá ze dvou částí na dvou katastrálních územích.
- Deštná (k. ú. Deštná u Jindřichova Hradce)
- Lipovka (i název k. ú.)
Od 1. ledna 1975 do 31. prosince 1991 k městu patřila i Rosička, od 1. ledna 1976 do 31. prosince 1991 Annovice a Drunče a od 30. dubna 1976 do 30. června 1990 také Březina.[7]
Městské symboly
Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. června 2000.[8]
Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Deštné (okres Jindřichův Hradec).
- Kostel svatého Ottona – v jádře románský kostel z doby před polovinou 13. století. Vrcholně gotický presbytář, loď barokně přestavěná v 18. století, věž ze 17. klasicistně upravená, renesanční sakristie. Hodnotný barokní mobiliář a vzácné barokní varhany.
- V jádře gotická fara, ve dvou pokojích jsou nástropní malby od Bedřicha Kamarýta[9]
- Poutní kaple svatého Jana Křtitele, ze začátku 17. století[9]
- Kaplička se smírčím kamenem
- Barokní kašna a sloup se sochou anděla z roku 1888
- Provaznické muzeum Karla Klika – otevřeno roku 1998 v bývalé provaznické dílně rodiny Kliků.[10]
- Letecké muzeum – otevřeno roku 2008 v budově bývalého kina.[11]
Osobnosti
S obcí jsou spjaty tyto osobnosti:
- Tomáš Václav Bílek (1819–1903), středoškolský profesor a historik
- Karel Ditters z Dittersdorfu (1739–1799), hudební skladatel
- Bedřich Kamarýt (1831–1911), katolický kněz českobudějovické diecéze, monsignor, malíř a spisovatel
- Bohumil Jílek (1892–1963), československý politik, 4. předseda ÚV KSČ
- PhDr. Josef Klik (1896–1965), historik a spisovatel
- Vojtěch Pakosta (1846–1892), básník, kněz a překladatel
Galerie
-
.jpg)
Smírčí kámen -
.jpg)
Kaplička -
.jpg)
Fara -
_1.jpg)
Kaple svatého Jana -
Interiér kostela svatého Ottona
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi Miloslav Vlček [online]. Poslanecká sněmovna ČR, 2006-10-10, rev. 2006-10-10 [cit. 2014-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 483, 4, 110, 44.
- ↑ Udělené symboly – Deštná [online]. 2000-06-14 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ a b POCHE, Emanuel a kolektiv. Umělecké památky Čech. Díl 1 (A/J). Praha: Academia, 1977. S. 256–257.
- ↑ Provaznické muzeum v Deštné [online]. Město Deštná, 2014, rev. 2014-08-21 [cit. 2014-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-20.
- ↑ Letecké muzeum Deštná [online]. Město Deštná, 2014, rev. 2014-08-21 [cit. 2014-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-19.
Literatura
- KVAPIL, František. Deštenský poutník aneb Deštnou křížem krážem. Deštná: obec Deštná, 2005. 19 s.
- ČERNÝ, Jiří. Poutní místa Soběslavska a Třeboňska s přilehlou částí Dolních Rakous. České Budějovice: České Budějovice, 2009.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Deštná na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Deštná v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Deštná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Císařské otisky stabilního katastru – historická mapa Deštné v roce 1829 [online]. Deštná: archivnimapy.cuzk.cz [cit. 2014-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-21.
- Smírčí kříže [online]. Deštná: smircikrize.euweb.cz [cit. 2014-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-21.
Portály: Česko | Geografie