Debrník (Železná Ruda)
| Debrník | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | osada |
| Obec | Železná Ruda |
| Okres | Klatovy |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°7′28″ s. š., 13°13′48″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 17 (2021)[1] |
| Katastrální území | Debrník u Železné Rudy (8,9 km²) |
| Nadmořská výška | 810 m n. m. |
| PSČ | 340 04 |
| Počet domů | 5 (2021)[2] |
  Debrník | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 196088 |
| Kód k. ú. | 796085 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Debrník (německy Deffernik)[3] je osada, část města Železná Ruda v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi dva kilometry jižně od Železné Rudy, rozložena v sedle pod severním svahem hraničního vrchu Strahov (870 metrů). Je zde evidováno 6 adres.[4] V roce 2011 zde trvale žilo patnáct obyvatel.[5]
Debrník leží v katastrálním území Debrník u Železné Rudy[6] o rozloze 8,9 km².[7]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1840.[8] Jiné zdroje uvádějí, že zde od druhé poloviny 18. století byla zrcadlová huť, kterou v roce 1774 i s pozemky koupil Johann Georg Hafenbrändl. Jeho dcera Marie Elisabeth Hafenbrändlová zde v roce 1786 nechala postavit zámek Debrník, jehož součástí byla sklářská kaple, kterou popisuje Hans Watzlik ve svém románu Leturner Hütte.[9]
.jpg)
V polovině 19. století zde byla založena sklárna firmy Johanna Lötze vdova.[10][11] V letech 1868 až 1919 byl majitelem zámku kníže Hohenzollern–Sigmaringen. V roce 1989 byl zámek zbořen.[12][13]
Debrník je od 80. let 20. století tvořen prakticky jen kasárnami pohraniční stráže (nyní nepoužívanými) a několika budovami v údolí řeky Řezná v zastavěném území Železné Rudy.
Na místě, kde dříve stával zámek Debrník, zůstala jen kašna, kterou v roce 2024 obnovil spolek We Love Šumava.[13][14]
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 314 | 346 | 282 | 227 | 198 | 203 | 221 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 15 | 17 |
| Počet domů | 28 | 21 | 20 | 20 | 19 | 19 | 22 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 3 | 4 | 5 |
Poznámka: V roce 1921 bylo z 203 obyvatel 33 obyvatel české národnosti a 166 obyvatel bylo německé národnosti.[3]
Pamětihodnosti
- Jedle a smrky pod Strahovem – skupina památných stromů
- Kašna v místě již neexistujícího zámku[17]
Další fotografie
-
severní pohled na budovu -
Krajina v katastru vesnice
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ a b Chytilův místopis Československé republiky. Praha: [s.n.], 1930. Dostupné online. S. 166.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 237.
- ↑ Retrospektivní rejstřík katastrálních území. Praha: ČUZK S. změna názvu k.ú. Debrník na Debrník u Železné Rudy v r. 1977 - řádek 1.649.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 296.
- ↑ BLAU, Josef. Die Glasmacher im Böhmer und Bayerwald in Volkskunde und Kulturgeschichte.. Grafenau: Morsak 298 s. Dostupné online. ISBN 3-87553-206-6, ISBN 978-3-87553-206-7. OCLC 643969567 S. 128–129.
- ↑ HISTORIE LÖTZ | PAVILON SKLA PASK KLATOVY. www.pask-klatovy.cz [online]. [cit. 2023-01-12]. Dostupné online.
- ↑ MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž: Franz Xaver Gerstner. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2023-01-12]. Dostupné online.
- ↑ PODHOLA, Roman. Odkaz staré Šumavy. 1. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2017. 308 s. S. 8.
- ↑ a b PETROVÁ, Eva. Šumavský zámek se svobody nedočkal. Armáda odpálila Debrník v říjnu 1989. iDNES.cz [online]. 2024-12-07 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online.
- ↑ ŠUMAVA, We Love. Oprava kašny na Debrníku We Love Šumava. We Love Šumava [online]. [cit. 2025-05-10]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ DEBRNÍK, Šumavský rozcestník: kašna. Šumavský rozcestník: kašna Debrník. Šumavský rozcestník: kašna Debrník [online]. [cit. 2025-05-10]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Debrník na Wikimedia Commons
- Debrník v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
