Denis Kapustin (válečník)

Denis Kapustin
Denis Kapustin (21. března 2024)
Denis Kapustin (21. března 2024)
Narození6. března 1984 (41 let)
Moskva
BydlištěMoskva (1984–2001)
Kolín nad Rýnem (2001–2017)
Kyjev (od 2017)
NárodnostŽidé v Rusku a Rusové
Povoláníaktivista, sportovní manažer, podnikatel a kombatant
Funkcerepresentative (od 2022)
velitel (od 2022)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Denis Jevgenjevič Kapustin (rusky Денис Евгеньевич Капустин, Děnis Jevgenjevič Kapustin; * 6. března 1984 Moskva), známý také jako Denis Nikitin nebo pod svým válečným jménem White Rex (Bílý král), je zakladatel a velitel Ruského dobrovolnického sboru, který na Ukrajině bojuje proti Ruské federaci. V Rusku byl Kapustin obviněn mj. z vlastizrady, pokusu o spáchání teroristického činu nebo založení teroristického společenství. V nepřítomnosti byl odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody.[1]

Býval fotbalovým chuligánem. Býval rovněž označován za neonacistu,[2][3] toto označení ale již odmítá.

Podporoval protesty Euromajdan, od roku 2018 na Ukrajině žije. V srpnu 2019 Německo Kapustinovi zrušilo povolení k pobytu a byl mu zakázán vstup do schengenského prostoru.

Život

Kapustin vyrůstal v Moskvě. V roce 2001, když mu bylo 17 let, se jeho rodina přestěhovala do Kolína nad Rýnem v Německu.[4]

Zapojení do krajně pravicové evropské politiky

Během života v Kolíně nad Rýnem se Kapustin radikalizoval a stal se známým v krajně pravicových kruzích. Patřil také k fotbalovým chuligánům. Vedl malou skupinu v nepokojích během mistrovství Evropy ve fotbale v Marseille, které se konalo v roce 2016.

Byl označován za neonacistu, založil firmu White Rex, která vyráběla sportovní oblečení a vybavení. Oblečení často mělo násilné a xenofobními symboly a texty, jako například nacistický symbol 88, který představuje osmé písmeno abecedy „H“ a odkazuje na nacistický pozdrav Heil Hitler.[5] Organizoval setkání radikálně pravicových skupin po celé Evropě a Spojených státech.

V roce 2019 mu Německo zakázalo vstup do schengenského prostoru, za vystupování „proti liberálně demokratické ústavě“.

V květnu 2023 se označil za vlastence, tradicionalistu a pravičáka, ale odmítl označení „neonacista“: „Nikdy mě neuvidíte mávat vlajkou se svastikou, nikdy mě neuvidíte zvedat ruku v hitlerovském pozdravu. Tak proč mi tak říkáte?“[6]

Na Ukrajině

Kapustin byl zastáncem Euromajdanu a od roku 2018 žije na Ukrajině.[5] Spolupracoval s praporem Azov, ukrajinskou pravicovou paramilitární skupinou, a to do roku 2019, kdy byl uzavřen její bojový klub Reconquista.

V srpnu 2022 Kapustin založil Ruský dobrovolnický sbor, skupinu ruských dobrovolníků bojujících za Ukrajinu v rusko-ukrajinské válce.

V roce 2023 zaútočil s několika členy sboru na ruskou Brjanskou oblast. [7] Dne 22. května 2023 se jako velitel sboru zapojil do útoku na Belgorodskou oblast.[8]

„My i představitelé Legie „Svoboda Ruska“ chceme svržení Putinova režimu, jeho absolutní dekonstrukci a tribunál proti všem zúčastněným, podněcovatelům, strůjcům této války,“ uvedl v červnu 2025. V Rusku podle něj musí proběhnout národní revoluce, protože „jed putinovské vertikály je tak zakořeněný a pronikl do všech sfér společnosti“, že nestačí mluvit o střídání na nejvyšších místech a soustředit se jen na Putina. Opozičníci v Rusku, kteří „svrhávají Putinovu despocii řečmi u kulatého stolu“, podle něj nepředstavují žádnou sílu.[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Denis Kapustin (militant) na anglické Wikipedii.

  1. a b KANAKOVA, Ekaterina. Být Rus neznamená být pro Putina. Reflex. 2025-06-19, roč. XXXVI, čís. 25, s. 26–30. Dostupné online. 
  2. Dostupné online. 
  3. Dostupné online. (francouzsky) .
  4. Dostupné online. (německy) 
  5. a b Dostupné online. (německy) "Russisches Freiwilligenkorps - Denis Kapustin – so tickt der russische Neonazi in der Ukraine". Schweizer Radio und Fernsehen (in German). 26 May 2023. Retrieved 26 May 2023.
  6. www.aljazeera.com. Dostupné online. 
  7. Dostupné online. (anglicky)  ^* www.washingtonpost.com. Dostupné online. (anglicky) 
  8. www.ft.com. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Denis Kapustin na Wikimedia Commons