Denis Kapustin (válečník)
Denis Kapustin | |
---|---|
![]() Denis Kapustin (21. března 2024) | |
Narození | 6. března 1984 (41 let) Moskva |
Bydliště | Moskva (1984–2001) Kolín nad Rýnem (2001–2017) Kyjev (od 2017) |
Národnost | Židé v Rusku a Rusové |
Povolání | aktivista, sportovní manažer, podnikatel a kombatant |
Funkce | representative (od 2022) velitel (od 2022) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Denis Jevgenjevič Kapustin (rusky Денис Евгеньевич Капустин, Děnis Jevgenjevič Kapustin; * 6. března 1984 Moskva), známý také jako Denis Nikitin nebo pod svým válečným jménem White Rex (Bílý král), je zakladatel a velitel Ruského dobrovolnického sboru, který na Ukrajině bojuje proti Ruské federaci. V Rusku byl Kapustin obviněn mj. z vlastizrady, pokusu o spáchání teroristického činu nebo založení teroristického společenství. V nepřítomnosti byl odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody.[1]
Býval fotbalovým chuligánem. Býval rovněž označován za neonacistu,[2][3] toto označení ale již odmítá.
Podporoval protesty Euromajdan, od roku 2018 na Ukrajině žije. V srpnu 2019 Německo Kapustinovi zrušilo povolení k pobytu a byl mu zakázán vstup do schengenského prostoru.
Život
Kapustin vyrůstal v Moskvě. V roce 2001, když mu bylo 17 let, se jeho rodina přestěhovala do Kolína nad Rýnem v Německu.[4]
Zapojení do krajně pravicové evropské politiky
Během života v Kolíně nad Rýnem se Kapustin radikalizoval a stal se známým v krajně pravicových kruzích. Patřil také k fotbalovým chuligánům. Vedl malou skupinu v nepokojích během mistrovství Evropy ve fotbale v Marseille, které se konalo v roce 2016.
Byl označován za neonacistu, založil firmu White Rex, která vyráběla sportovní oblečení a vybavení. Oblečení často mělo násilné a xenofobními symboly a texty, jako například nacistický symbol 88, který představuje osmé písmeno abecedy „H“ a odkazuje na nacistický pozdrav Heil Hitler.[5] Organizoval setkání radikálně pravicových skupin po celé Evropě a Spojených státech.
V roce 2019 mu Německo zakázalo vstup do schengenského prostoru, za vystupování „proti liberálně demokratické ústavě“.
V květnu 2023 se označil za vlastence, tradicionalistu a pravičáka, ale odmítl označení „neonacista“: „Nikdy mě neuvidíte mávat vlajkou se svastikou, nikdy mě neuvidíte zvedat ruku v hitlerovském pozdravu. Tak proč mi tak říkáte?“[6]
Na Ukrajině
Kapustin byl zastáncem Euromajdanu a od roku 2018 žije na Ukrajině.[5] Spolupracoval s praporem Azov, ukrajinskou pravicovou paramilitární skupinou, a to do roku 2019, kdy byl uzavřen její bojový klub Reconquista.
V srpnu 2022 Kapustin založil Ruský dobrovolnický sbor, skupinu ruských dobrovolníků bojujících za Ukrajinu v rusko-ukrajinské válce.
V roce 2023 zaútočil s několika členy sboru na ruskou Brjanskou oblast. [7] Dne 22. května 2023 se jako velitel sboru zapojil do útoku na Belgorodskou oblast.[8]
„My i představitelé Legie „Svoboda Ruska“ chceme svržení Putinova režimu, jeho absolutní dekonstrukci a tribunál proti všem zúčastněným, podněcovatelům, strůjcům této války,“ uvedl v červnu 2025. V Rusku podle něj musí proběhnout národní revoluce, protože „jed putinovské vertikály je tak zakořeněný a pronikl do všech sfér společnosti“, že nestačí mluvit o střídání na nejvyšších místech a soustředit se jen na Putina. Opozičníci v Rusku, kteří „svrhávají Putinovu despocii řečmi u kulatého stolu“, podle něj nepředstavují žádnou sílu.[1]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Denis Kapustin (militant) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b KANAKOVA, Ekaterina. Být Rus neznamená být pro Putina. Reflex. 2025-06-19, roč. XXXVI, čís. 25, s. 26–30. Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Dostupné online. (francouzsky).
- ↑ Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Dostupné online. (německy)"Russisches Freiwilligenkorps - Denis Kapustin – so tickt der russische Neonazi in der Ukraine". Schweizer Radio und Fernsehen (in German). 26 May 2023. Retrieved 26 May 2023.
- ↑ www.aljazeera.com. Dostupné online.
- ↑ Dostupné online. (anglicky) ^* www.washingtonpost.com. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ www.ft.com. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Denis Kapustin na Wikimedia Commons