Diecéze brněnská

Diecéze brněnská
Dioecesis Brunensis
Znak brněnské diecéze
Znak brněnské diecéze
Základní informace
SídloBrno
Patronsv. Petr a Pavel
Katedrálakatedrála svatého Petra a Pavla v Brně
Zřízena1777
Církev sui iurisřímskokatolická
Církevní provinciemoravská
BiskupPavel Konzbul
Emeritní biskupVojtěch Cikrle
Generální vikářPavel Kafka
Statistické údaje
Počet děkanství20
Počet farností445
Rozloha10 668 km²
Počet obyvatel1 387 000 (rok 2011)
z toho katolíků533 250 (38 %)
Návštěvnost nedělních bohoslužeb62 501 (rok 2021)
Další informace
Zeměpisné souřadnice49°12′0″ s. š., 16°36′0″ v. d.
Webhttps://www.biskupstvi.cz
Diecéze brněnská na mapě
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Diecéze brněnská (latinsky Dioecesis Brunensis) je římskokatolická diecéze v Česku v rámci moravské církevní provincie. Sídlem biskupa je město Brno, katedrálou brněnská katedrála svatého Petra a Pavla. Současným, čtrnáctým diecézním biskupem je od roku 2022 Pavel Konzbul, emeritním biskupem je Vojtěch Cikrle.

Rozkládá se na většině území Jihomoravského kraje, části Kraje Vysočina a několika farnostmi zasahuje i do Jihočeského, Pardubického a Olomouckého kraje. Nachází se na jihu historické země Moravy, přičemž okrajově zasahuje také do Čech. V diecézi byly zřízeny dvě kapituly (v Brně a v Mikulově), působí zde 16 mužských a 24 ženských řádů a kongregací, nachází se zde 61 poutních míst (z toho je 33 zasvěceno Panně Marii).

Brněnská diecéze byla založena 5. prosince 1777 vyčleněním z olomoucké diecéze, která byla zároveň povýšena na arcidiecézi. Prvním brněnským diecézním biskupem se stal Matyáš František Chorinský z Ledské. Hlavními patrony diecéze jsou apoštolové sv. Petr a Pavel.[1]

Znak a vlajka

Znak brněnské diecéze, užívaný od jejího založení v roce 1777 do roku 1946
Diecézní vlajka v čele průvodu na biskupském svěcení Pavla Konzbula

Původní znak diecéze, používaný v letech 1777–1946, byl tvořen čtvrceným štítem, který obsahoval v prvním a čtvrtém poli císařského orla s rakouským štítkem na hrudi s písmeny MT (připomínka Marie Terezie, zakladatelky diecéze), ve druhém a třetím poli pět kuželů (připomínka olomoucké diecéze, ze které byla brněnská vyčleněna). Současný znak diecéze pochází z roku 1946, kdy první a čtvrté pole svého biskupského znaku prohlásil Karel Skoupý za znak diecéze. Je jím černý štít se zlatými vztyčenými zkříženými klíči, podloženými vztyčeným stříbrným mečem s červeným jílcem a záštitou. Znak odkazuje na patrocinium brněnské katedrály, tedy svatého Petra a svatého Pavla.[2]

Vlajka diecéze pochází z roku 2006, autorem jejího návrhu je Zděnek Velebný z Ústí nad Orlicí. Zlaté zkřížené klíče a stříbrný meč vyskytující se i ve znaku jsou umístěny v modrém vodorovném středním pruhu, který je odkazem na mariánskou tradici. Nad a pod ním jsou směrem od středu umístěny vodorovné pruhy barev žluté, bílé a červené (poslední o dvojnásobné výšce), což je odkaz na barvy Moravy (červená a žlutá) a Brna (červená a bílá). Vodorovné dělení listu je v poměru 2:1:1:9:1:1:2.[3]

Historie

Související informace naleznete také v článcích Seznam brněnských biskupů a Perzekuce kněží brněnské diecéze.

Kolem roku 1768 byly nastoleny úvahy o možném vzniku nového církevního dělení, v roce 1773 byla ustavena komise, která měla vypracovat návrh na nové rozdělení území Moravy a Rakouského Slezska na tři diecéze, které by měly sídlit v Brně, Opavě a Olomouci, přičemž olomoucké biskupství se mělo stát arcibiskupstvím. Dekret o jeho vzniku byl vydán dne 24. května 1777, tedy po smrti biskupa Maxmiliána z Hamiltonu, který byl velice vlivným a těžce se smiřoval s novým rozdělením. Brněnská diecéze byla založena na žádost Marie Terezie bulou Suprema dispositione papeže Pia VI. 5. prosince 1777 vyčleněním z olomoucké diecéze, která byla zároveň povýšena na arcidiecézi. Nově zřízená brněnská diecéze čítala 151 farností rozdělených do 18 děkanství.[4] Spadalo pod ni území na jihozápadní Moravě, které tvořila část Brněnského kraje, většina Znojemského kraje a celý Jihlavský kraj. V císařském nařízení z roku 1782 je uvedeno, že do území brněnského biskupství spadá Brněnský, Znojemský a Jihlavský kraj, na celé toto území byla brněnská diecéze rozšířena v roce 1783.[5] I později probíhaly menší územní změny. K nejvýznamnější došlo roku 1863, kdy brněnské biskupství vyměnilo s olomouckým arcibiskupstvím vyškovské děkanství za boskovické děkanství.[4]

V roce 1807 byl založen v Brně kněžský alumnát, který byl zrušen roku 1950.[4]

Po Mnichovské dohodě a odstoupení pohraničí byl biskupským dekretem Msgre. Josefa Kupky (uveřejněném v Acta curiae eposcopalis Brunensis pod č. 1152) generálním vikářem odtržené části brněnské diecéze dne 16. listopadu 1938 ustanoven probošt mikulovské kapituly Mons. Franz Linke,[6] který spravoval 104 farností. Biskupský generální vikariát se sídlem v Mikulově zahrnoval arcikněžství Mikulov s děkanáty Hustopeče-Drnholec, Hrádek, Mikulov a Olbramovice a arcikněžství Znojmo s vikariáty Vranov nad Dyjí, Hostěradice, Slavonice a Znojmo.[7] S biskupským generálním vikariátem sousedily děkanáty Telč, Dačice, Jemnice, Jevišovice, Horní Dunajovice, Ivančice, Dolní Kounice, Modřice, Židlochovice, Klobouky, Velké Pavlovice a Podivín.[8] Po náhlé smrti Franze Linkeho byl provizorním správcem ustanoven Johann Zabel. Od konce května 1945 přebírala správu brněnská kapitulární konzistoř a od 1. ledna 1946 byl zrušen generální vikariát v Mikulově.[9]

K 1. srpnu 1945 byly územní změny v rámci brněnské diecéze, provedené na podzim 1938, zrušeny a členění diecéze se vrátilo do stavu před začátkem října 1938. Diecéze se tak členila na dvě arcijáhenství (brněnské a jihlavsko-znojemské), sedm arcikněžství (v arcijáhenství brněnském Brno, Boskovice, Mikulov, Slavkov; v arcijáhenství jihlavsko-znojemském Jaroměřice, Jihlava, Znojmo) a 40 děkanství. K 1. lednu 1952 zavedl biskup Karel Skoupý rozdělení na dvě arcijáhenství, sedm arcikněžství (Brno, Boskovice, Mikulov, Slavkov, Moravské Budějovice, Jihlava, Znojmo) a 36 děkanství. Další úprava proběhla k 1. dubnu 1961, kdy kapitulní vikář Josef Kratochvíl upravil členění diecéze na dvě arcijáhenství, sedm arcikněžství a 37 děkanství. Toto dělení vydrželo tři dekády. K 1. srpnu 1993 biskup Vojtěch Cikrle zřídil deset vikariátů jakožto nových vyšších celků nad stávajícími děkanstvími, čímž zaniklo členění na arcijáhenství a arcikněžství (tyto vyšší celky již nebyly nějakou dobu využívány). Komplexní reformu členění diecéze provedl Cikrle k 1. červenci 1999, kdy zrušil vikariáty i původních 37 děkanství, a místo nich zřídil 20 nových děkanství.[10]

V roce 2000 zřídil biskup Cikrle Vojenský vikariát České republiky s celorepublikovou působností, který byl organizační součástí brněnské diecéze.[11][12] Později (po roce 2008[13]) bylo sídlo vikariátu přesunuto do Prahy.

Členění

Brněnská diecéze je tvořena 20 děkanstvími a 445 farnostmi. Jedna farnost, Brno-dóm, je exemptní, tedy není začleněna do žádného děkanství. K 1. listopadu 2024 bylo 195 farností obsazených a 250 spravovaných excurrendo.[14]

Děkanství

Nové a rušené farnosti

Od poloviny 20. století proběhly v rámci brněnské diecéze tyto změny v uspořádání farností:[4][10][15]

Přehled duchovních úkonů

úkony 1995[16] 2000[17] 2011[18] 2014[19] 2016[20] 2017[21] 2018[22]
Křty 7 325 5 828 4 947 4 681 4 809 4 525 4 793
Biřmování 2 829 2 105 1 547 912 1 002 1 319 934
První svaté přijímání - 4 492 2 236 2 293 2 279 2 185 2 376
Sňatky - 1 827 1 269 1 276 1 432 1 370 1 271
Pomazání nemocných - - 20 237 - - - -
Pohřby - 6 857 4 890 4 811 4 494 4 610 4 696

Statistiky

V roce 2018 bylo v diecézi 547 300 pokřtěných osob z celkového počtu 1 389 300 obyvatel, což představuje 39,4 %.[23]

rok populace kněží trvalí jáhnové řeholníci farnosti
pokřtění celkem % celkem diecézní řeholní počet křtů muži ženy
1949 1 050 000 1 150 000 91,3 814 680 134 219 913 450
1970 981 360 1 257 000 78,1 642 525 117 117 784 451
1980 980 000 1 260 000 77,8 464 464 450
1990 900 000 1 280 000 70,3 359 306 53 64 380 450
1999 750 000 1 400 000 53,6 385 290 95 28 132 474 450
2000 750 000 1 400 000 53,6 396 296 100 5 828 28 129 482 450
2001 750 000 1 400 000 53,6 402 307 95 29 125 468 451
2002 750 000 1 400 000 53,6 400 305 95 29 121 456 452
2003 533 000 1 354 000 39,4 409 307 102 32 131 452 452
2004 533 000 1 354 000 39,4 408 303 105 32 132 449 452
2006 533 000 1 354 000 39,4 400 297 103 31 135 436 453
2012 535 500 1 360 000 39,4 358 264 94 40 115 289 449
2015 546 000 1 387 000 39,4 347 256 91 4 716 44 111 243 451
2018 547 300 1 389 300 39,4 336 253 83 4 793 47 101 218 450

Osobnosti

Galerie

Odkazy

Reference

  1. ↑ Patroni a světci - Biskupství brněnské. www.biskupstvi.cz [online]. [cit. 2023-04-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-04-14. 
  2. ↑ Logo a vizuální styl [online]. Biskupstvi.cz [cit. 2025-06-03]. Dostupné online. 
  3. ↑ Svatý otec Benedikt XVI. v Brně. brno.biskupstvi.cz [online]. [cit. 2024-01-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d DOFFEK, Jiří, a kol. Katalog brněnské diecéze : neproměnná část. Brno: Biskupství brněnské, 2021. ISBN 978-80-270-9818-7. S. 14–15. 
  5. ↑ JANDLOVÁ, Martina. Biskupství brněnské. Brno: Biskupství brněnské, 2000. Dostupné online. S. 82. 
  6. ↑ SIUDA, Mgr Bc Pavel. Narodil se v rodině punčocháře. Stal se proboštem významné kapituly. P. Franz Linke. www.doo.cz [online]. [cit. 2020-11-06]. Dostupné online. 
  7. ↑ ČERVENKA, Jan, Územně správní organizace římskokatolické církve v Československu (1918-1992), s. 108.
  8. ↑ BOHÁČ, Zdeněk, Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999, mapa 21.
  9. ↑ Historické listy, vyd. Lidové noviny, 1992.
  10. ↑ a b BAMBAS, Josef, a kol. Katalog brněnské diecéze : neproměnná část. Brno: Biskupství brněnské, 2007. ISBN 978-80-254-0298-6. S. 32–34. 
  11. ↑ JANDLOVÁ, Martina. Biskupství brněnské. Brno: Biskupství brněnské, 2000. Dostupné online. S. 83. 
  12. ↑ BAJER, Pavel. Počet kaplanů v naší armádě i po dvou letech stále roste. Rovnost. 2000-12-28, s. 7. 
  13. ↑ KOLÁŘOVÁ, Marie. XIV. sympozium kanonického práva ve Spiši. Revue církevního práva. 2008, roč. XIV., čís. 2, s. 158. Dostupné online. 
  14. ↑ Farnosti [online]. Biskupstvi.cz [cit. 2025-06-01]. Dostupné online. 
  15. ↑ Rejstřík evidovaných právnických osob: Církev římskokatolická: Biskupství brněnské [online]. Mkcr.cz [cit. 2025-06-08]. Dostupné online. 
  16. ↑ http://snem.cirkev.cz/download/Duchovni_sprava_1995.htm
  17. ↑ http://snem.cirkev.cz/download/Duchovni_sprava_2000.htm
  18. ↑ Katolická církev v České republice. Praha: [s.n.], 2013. ISBN 978-80-7195-671-6. S. 74 a 75. 
  19. ↑ Výroční zpráva 2014 S.44
  20. ↑ Výroční zpráva 2016 S.7
  21. ↑ Výroční zpráva 2017 S.9
  22. ↑ Výroční zpráva 2017 S.7
  23. ↑ Annuario pontificio, 2019. (italština)

Literatura

  • Zlámal Bohumil, Založení brněnského biskupství, in: Katalog moravských biskupů, arcibiskupů a kapitul staré i nové doby, Olomouc 1977, s. 55–158.
  • Zlámal Bohumil, Posloupnost biskupů brněnských, in: Katalog moravských biskupů, arcibiskupů a kapitul staré i nové doby, Olomouc 1977, s. 159–169.
  • Zlámal Bohumil, Biskupská kapitula v Brně, in: Katalog moravských biskupů, arcibiskupů a kapitul staré i nové doby, Olomouc 1977, s. 171–182.
  • Jandlová Martina, Brněnská diecéze (1777–2007) – Historie a vzpomínky, Brno 2006. ISBN 80-239-5678-7.
  • Biskupství brněnské, Brno 2000.
  • Jindřich Zdeněk Charouz, Pohledy do dějin brněnské diecéze, Brno 2006. ISBN 80-239-6713-4
  • Katalog brněnské diecéze. Neproměnná část, Brno 2007, ISBN 978-80-254-0298-6. s. 20.
  • Katolická církev v České republice, Praha 2013, ISBN 978-80-7195-671-6. s. 74 a 75

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.