Diecéze novarská

Diecéze novarská
Dioecesis Novariensis
Základní informace
SídloNovara, ItálieItálie Itálie
PatronSv. Gaudencius Novarský
Zřízena4. století
Církevní oblastPiemonte – Val d'Aosta
Církevní provincieVercelli
BiskupFranco Giulio Brambilla
Generální vikářMons. Fausto Cossalter
Statistické údaje
Počet vikariátů8
Počet farností346
Rozloha4 283 km²
Počet obyvatel569 800
z toho katolíků534 900 (94 %)
Další informace
Zeměpisné souřadnice45°27′0″ s. š., 8°37′0,01″ v. d.
Webhttp://diocesinovara.it
Diecéze novarská na mapě
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Diecéze novarská je římskokatolická diecéze, nacházející se v Itálii. Je sufragánní diecézí arcidiecéze Vercelli a je součástí církevní oblasti Piemonte - Val d'Aosta. Její katedrálou je kostel Nanebevzetí Panny Marie v Novaře.

Biskupové

Do roku 800

  • Gaudentius z Novary (398–417)[1][2]
  • Agapit (Agabio) (cca 417–447)[3][4][5]
  • Diogenes
  • Laurentius[4][pozn. 1]
  • Pascentius
  • Simplicius (podepsal v roce 451)
  • Victor[pozn. 2]
  • Pagatianus
  • Honoratus[4][pozn. 3]
  • Opilius
  • Ambrosius
  • Filacrius (537–553)[6][7][pozn. 4]
  • Agnellus
  • Spectabilis
  • Marcellus
  • Severus
  • Lupicinus
  • Probinus
  • Vigilius
  • Flavinus (Flavianus)
  • Panfronius
  • Gratianus (podepsal v roce 680)[8][9][pozn. 5]
  • Probus
  • Aureolus
  • Leo
  • Ambrosius
  • Gratiosus († 729)[10]
  • Benedictus
  • Petrus
  • Sicardus

800–1030

1030–1300

Sede vacante (biskupský stolec neobsazen 1100–1110)
Sede vacante (1151–1153)[39]
  • Guilelmus Tornielli (1153–1161)[40]
  • Guilelmus Faleto (1162–1170)
  • Bonifacius (1172–1191)[41][pozn. 27]
  • Ottone[42]
  • Pietro (1197–1209)[43]
  • Gerardo da Sesso, cisterciák (1209–1211)[44]
  • Odelbert Tornielli (1213–1235)[45]
  • Odemar Busio (1235–1250)[46]
  • Sigebaldus Caballazio (Cavallazzi) (1250–1270)[47]
Sede vacante (1270?–1287)[48][49]
[Guido da Pincio] (1272–1279) – vetřelec[48][50]
  • Englesius Caballazio (Cavallazzi), františkán (1287–1291)[51]
  • Papinianus della Rovere (1296–1300)[52]

14.–17. století

  • Bartolomeo Querini (1303–1304)[53]
  • Uguccione Borromeo (1304–1329)[54]
  • Giovanni Visconti (1331–1342)[55]
  • Guilelmo Amidano, augustinián (1342–1355)[56]
  • Oldrado (1356–cca 1388)[57]
  • Pietro Filargis, františkán (1389–1402)[58]
  • Bartolomeo Visconti (1429–1457)
  • Giacomo Filippo Crivelli (1457–1466)[59]
  • Bernardus de Rubeis (1466–1468)[60]
  • Giovanni Arcimboldi (1468–1484)[61]
    • Ascanio Maria Sforza (1484–1485), správa[59]
  • Gerolamo Pallavicini (1485–1503)
  • Kardinál Federico di Sanseverino (1505–1511), apoštolský administrátor
  • Kardinál Matthäus Schiner (1512–1516)
  • Kardinál Antonio Maria Ciocchi del Monte (1516–1525)
  • Ermete Stampa (1525–1526)
  • Giovanni Angelo Arcimboldi (1526–1550)
  • Kardinál Ippolito d’Este II. (1550–1551), administrátor
  • Kardinál Giulio della Rovere (1551–1552), administrátor
  • Kardinál Giovanni Gerolamo Morone (1552–1560)
  • Kardinál Giovanni Antonio Serbelloni (1560–1574)
  • Romolo Archinto (1574–1576)
  • Gerolamo Ragazzoni (1576–1577), poté biskup v Bergamu
  • Pomponio Cotta (1577–1579)
  • Francesco Bossi (1579–1583)
  • Gaspare Visconti (1584)
  • Cesare Speciano (Speciani) (1584–1591), poté biskup v Cremoně
  • Pietro Martire Ponzone (1591–1592)
  • Carlo Bascapè, blahoslavený (1593–1615)

17.–19. století

  • Kardinál Ferdinando Taverna (1615–1619)
  • Ulpiano Volpi (1619–1629)
  • Giovanni Pietro Volpi (1629–1636)
  • Antonio Tornielli (1636–1650)
  • Benedetto Odescalchi (1650–1656), později papež Inocenc XI.
  • Giulio Maria Odescalchi, benediktin (1656–1666)
  • Giuseppe Maria Maraviglia, barnabita (1667–1684)
  • Celestino Sfondrati
  • Giovanni Battista Visconti Aicardi, blahoslavený (1688–1713)
  • Giberto Bartolomeo Borromeo (1714–1740)
  • Bernardino Ignazio d’Asti (Rovere de Cortanze), kapucín (1741–1747)
  • Giovanni Battista Baratta, oratorián (1748)
  • Ignazio Rovèro (1748–1756)
  • Marco Aurelio Balbis Bertone (1757–1789)
  • Carlo Luigi Buronzo del Signore (1791–1797), poté arcibiskup v Turíně
  • Vittorio Filippo Melano di Portula, dominikán (1797–1813)

Od 19. století dál

  • Kardinál Giuseppe Morozzo Della Rocca (1817–1842)
  • Giacomo Filippo Gentile (1843–1875)
  • Stanislao Eula (1876–1886)
  • Davide Riccardi (1886–1891)
  • Giuseppe Castelli (1924–1943)
  • Leone Giacomo Ossola, kapucín (1945–1951), po rezignaci titulární arcibiskup
  • Gilla Vincenzo Gremigni, M.S.C. (1951–1963), osobní titul arcibiskupa
  • Placido Maria Cambiaghi, barnabita (1963–1971)
  • Aldo Del Monte (1972–1990)
  • Renato Corti (1990–2011), kardinál od roku 2016
  • Franco Giulio Brambilla (2011–současnost)

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Byl knězem, připomínaným v diecézním diptychu jako mučedník.
  2. ↑ Jeho pohřební nápis byl složen Ennodiem mezi lety 490 a 500. Victorovi je připisováno, že započal přestavbu pohanského chrámu na kostel.
  3. ↑ Biskup Honoratus zasvětil kostel biskupa Victora na počest sv. Petra a Pavla.
  4. ↑ Savio používá jeho pohřební nápis k určení dat 538 a 554. Lanzoni uvádí, že Filacrius byl vysvěcen v roce 538 a zemřel 15. prosince 554, s odkazem na Corpus Inscriptionum Latinarum, sv. V, část 2, č. 6633.
  5. ↑ Graziano byl přítomen a podepsal dekrety římského koncilu v roce 680, který svolal papež Agatho.
  6. ↑ Savio uvádí, že Attone vládl po dobu 29 let a 3 měsíců.
  7. ↑ Savio cituje katedrální diptych, který přisuzuje Adalgisiovi 19 let vlády.
  8. ↑ Savio cituje katedrální diptych, který přisuzuje Dodonovi 10 let a 6 měsíců vlády.
  9. ↑ Savio cituje diptych sv. Gaudentia, který mu přisuzuje 10 let a 9 měsíců vlády.
  10. ↑ Dne 19. října 879 papež Jan VIII. nařídil biskupu Notingovi, aby vydal majetek, který držel a který náležel císařovně Angilberze; pokud tak neučiní okamžitě, byl povinen do dvou měsíců se dostavit k papežskému dvoru a podat vysvětlení. V diptyších se uvádí, že vládl deset let (a čtyři měsíce).
  11. ↑ Lambertus vládl po dobu jednoho roku a šesti měsíců.
  12. ↑ Ernustus zasedal po dobu jednoho roku, šesti měsíců a pěti dnů.
  13. ↑ Liutherius je připisován s vládou trvající 3 roky a 10 měsíců.
  14. ↑ Garibaldus zasedal po dobu 7 let a 3 měsíců.
  15. ↑ Dagibertus byl biskupem po dobu 38 let, 2 měsíců a 2 dnů
  16. ↑ Biskup Rodulfus zasedal po dobu 17 let a 1 měsíce. Schwartz odhaduje jeho funkční období na roky 938/940–955/957.
  17. ↑ Petrus (II.) vládl 7 let, 4 měsíce a 2 dny. Schwartz odhaduje jeho funkční období na roky 955/957–963/965.
  18. ↑ Biskup Aupaldus zasedal po dobu 28 let, 4 měsíců a 18 dnů. Schwartz vypočítává jeho úřadování na období 963/965–991/993.
  19. ↑ Biskup Petrus (III.) zasedal po dobu 38 nebo 39 let, 9 měsíců a 4 dnů. Schwartz mu přisuzuje funkční období 991/993–1030/1033.
  20. ↑ Gaulbertus vládl po dobu 7 let.
  21. ↑ Riprandus zasedal po dobu 14 let, 10 měsíců a 14 dnů.
  22. ↑ Biskup Oddo (nikoliv Atto) byl mezi biskupy Ligurie, kteří byli povoláni na římskou synodu roku 1059 papežem Mikulášem II. Zemřel při návratu z pouti do Svaté země, dne 18. srpna buď roku 1078, nebo 1079.
  23. ↑ Albertus (Adalbertus), „vznešený biskup“, údajně hrabě z Biandrate, zasedal 3 roky, 5 měsíců a 4 dny.
  24. ↑ Anselmus byl císařský stoupenec a v jednom z diptychů je nazýván „Invasor“. Byl exkomunikován okolo roku 1098 papežem Urbanem II.
  25. ↑ Riccardus, stoupenec papeže, vládl 6 let, 10 měsíců a 24 dnů. Zúčastnil se provinční synody v Miláně dne 3. listopadu 1119. Zemřel 25. července 1122.
  26. ↑ Litifredus se poprvé objevuje v dokumentech dne 10. dubna 1122, naposledy v srpnu 1148. Vládl církvi v Novaře po dobu 27 let, 9 měsíců a 2 dnů. Zemřel 18. května 1151.
  27. ↑ Biskup Bonifacius se účastnil třetího lateránského koncilu papeže Alexandra III. v březnu 1179 jako sufragán milánské církevní provincie.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Roman Catholic Diocese of Novara na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Savio, s. 244–⁠⁠⁠⁠⁠⁠248.
  2. ↑ Lanzoni, s. 1034–1035.
  3. ↑ Savio, s. 248–249.
  4. ↑ a b c Lanzoni, s. 1035.
  5. ↑ Acta Sanctorum Septembris. Antverpy: Bernard Albert VanDerPlassche, 1750. S. 501–502. (latinsky) 
  6. ↑ Savio, s. 251–252.
  7. ↑ Lanzoni, s. 1036.
  8. ↑ Savio, s. 252.
  9. ↑ MANSI, Gian Domenico. Sacrorum conciliorum nova et amplissima collectio. Svazek XI. [s.l.]: [s.n.] S. 306. (latinsky) 
  10. ↑ Savio, s. 253–254.
  11. ↑ Savio, s. 254.
  12. ↑ a b Savio, s. 255.
  13. ↑ a b Savio, s. 256.
  14. ↑ a b c Kehr, s. 59.
  15. ↑ Savio, s. 241, 256.
  16. ↑ Savio, s. 241, 257.
  17. ↑ Bollettino storico per la provincia di Novara. [s.l.]: G. Cantone, 1911. 334 s. Dostupné online. S. 76–77. (italsky) Google-Books-ID: CbQBhQdVcIAC. 
  18. ↑ Savio, s. 241, 257–258.
  19. ↑ Savio, s. 241, 258–259.
  20. ↑ Savio, s. 241, 259.
  21. ↑ Savio, s. 241.
  22. ↑ a b Savio, s. 260.
  23. ↑ a b c d e Schwartz, s. 123.
  24. ↑ Savio, s. 260–262.
  25. ↑ Savio, s. 262.
  26. ↑ Savio, s. 263.
  27. ↑ Savio, s. 263–264.
  28. ↑ Schwartz, s. 123–124.
  29. ↑ Savio, s. 264–266.
  30. ↑ Schwartz, s. 124.
  31. ↑ Savio, s. 266.
  32. ↑ a b Schwartz, s. 125.
  33. ↑ Savio, s. 266–267.
  34. ↑ Savio, s. 267.
  35. ↑ Savio, s. 267–268.
  36. ↑ GIULINI, Giorgio. Memorie Spettanti Alla Storia, Al Governo, Ed Alla Descrizione Della Città, e della Campagna di Milano Ne' Secoli Bassi. [s.l.]: Apresso Giambattista Bianchi Regio Sampatore 626 s. Dostupné online. S. 120. (italsky) 
  37. ↑ Schwartz, s. 126.
  38. ↑ CALDANO, Simone. "Litifredo e la cattedrale di Novara: un vescovo 'costruttore' e un cantiere di respiro internazionale". in S. Caldano, S. Riccardi, L. Di Palma, E. Rame, "Dal Medioevo al Seicento: scritti di storia dell'arte a Novara", collana "Nuove ricerche di storia dell'arte novarese", 1, Novara. 2021-01-01, s. 15–17. Dostupné online [cit. 2025-05-19]. 
  39. ↑ Savio, s. 241, 270.
  40. ↑ Savio, s. 242, 270–271.
  41. ↑ MANSI, Giovanni Domenico. Sacrorum conciliorum, nova, et amplissima collectio. [s.l.]: expensis Antonii Zata Veneti, 1770. 650 s. Dostupné online. S. 216. (latinsky) Google-Books-ID: 3lqEmt1x5ZgC. 
  42. ↑ Savio, s. 272.
  43. ↑ Savio, s. 272–273.
  44. ↑ Savio, s. 273–275.
  45. ↑ Savio, s. 275–276.
  46. ↑ Savio, s. 276–277.
  47. ↑ Eubel 2013, s. 371.
  48. ↑ a b SBARAGLIA, Giovanni Giacinto. Bullarium franciscanum romanorum pontificum, constitutiones, epistolas, ac diplomata continens. [s.l.]: [s.n.] 650 s. Dostupné online. S. 594–595. (latinsky) Google-Books-ID: AVtiTPOA6eYC. 
  49. ↑ Bascapè 1612, s. 410.
  50. ↑ Bascapè 1878, s. 353–354.
  51. ↑ Ughelli, s. 712.
  52. ↑ Ughelli, s. 713.
  53. ↑ Eubel 1913, s. 171, 372, 498.
  54. ↑ Ughelli, s. 713–714.
  55. ↑ Eubel 1913, s. 372 s poznámkou 6.
  56. ↑ Eubel 1913, s. 372.
  57. ↑ Bascapè 1878, s. 386–389.
  58. ↑ Eubel 1913, s. 372 s poznámkami 9 a 10, 401 s poznámkou 12, 526.
  59. ↑ a b Eubel 1914, s. 205.
  60. ↑ Eubel 1914, s. 139, 205.
  61. ↑ Eubel 1914, s. 17 č. 9; 188, 205 s poznámkou 4.

Literatura

  • BASCAPÈ, Carlo, 1612. Novaria, seu De ecclesia Novariensi libri duo, primus de locis, alter de episcopis.. Novara: Apud H. Sessallum. Dostupné online. (latinsky) 
  • BASCAPÈ, Carlo, 1878. La Novara sacra: Tradotta in italiano con annotazioni e vita dell'autore da Giuseppe Ravizza. Novara: Merati. Dostupné online. (italsky) 
  • EUBEL, Conradus, 1913. Hierarchia catholica. 2. vyd. Svazek 1. Münster: Libreria Regensbergiana. Dostupné online. S. 371–372. (latinsky) 
  • EUBEL, Conradus, 1914. Hierarchia catholica. 2. vyd. Svazek 2. Münster: Libreria Regensbergiana. Dostupné online. S. 205. 
  • GAMS, Pius Bonifatius, 1873. Series episcoporum Ecclesiae catholicae: quotquot innotuerunt a beato Petro apostolo. Ratisbon: Typis et Sumptibus Georgii Josephi Manz. Dostupné online. S. 819–821. 
  • KEHR, Paul Fridolin, 1914. Italia pontificia: sive, Repertorium privilegiorum et litterarum a romanis pontificibus ante annum 1598 Italiae ecclesiis, monasteriis, civitatibus singulisque personis concessorum.. Svazek VI. Berolini: Weidmann. Dostupné online. (latinsky) 
  • LANZONI, Francesco, 1927. Le diocesi d'Italia dalle origini al principio del secolo VII (an. 604). Faenza: F. Lega. Dostupné online. (italsky) 
  • MORBIO, Carlo, 1841. Storia della città e diocesi di Novara. Milan: [s.n.]. Dostupné online. (italsky) 
  • SAVIO, Fedele, 1898. Gli antichi Vescovi d'Italia: il Piemonte. Torino: Bocca. Dostupné online. (italsky) 
  • SCHWARTZ, Gerhard, 1907. Die Besetzung der Bistümer Reichsitaliens unter den sächsischen und salischen Kaisern: mit den Listen der Bischöfe, 951-1122. Leipzig: B.G. Teubner. Dostupné online. (německy) 
  • UGHELLI, Ferdinando; COLETI, Niccolo, 1719. Italia sacra sive de Episcopis Italiae. 2. vyd. Svazek IV. [s.l.]: Apud Sebastianum Coleti. Dostupné online. S. 689–744. (latinsky) 

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.