Dietfurt an der Altmühl

Dietfurt an der Altmühl
Radnice
znak
Poloha
Souřadnice	49°2′7″ s. š., 11°35′17″ v. d.
Nadmořská výška	365 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Německo Německo
Spolková země	Bavorsko
Vládní obvod	Horní Falc
Zemský okres	Neumarkt in der Oberpfalz
Dietfurt an der Altmühl
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	78,71 km²[1]
Počet obyvatel	6 257 (2023)[2]
Hustota zalidnění	79,5 obyv./km²
Správa
Status	město
Oficiální web	www.dietfurt.de
Telefonní předvolba	08464
PSČ	92345
Označení vozidel	NM
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dietfurt an der Altmühl je město v německé spolkové zemi Bavorsko, v zemském okrese Neumarkt in der Oberpfalz ve vládním obvodu Horní Falc. Žije zde přibližně 6 300^[2] obyvatel.

Město leží přibližně 30 kilometrů severně od Ingolstadtu a 40 kilometrů západně od Řezna, v nadmořské výšce 364 metrů. Jeho stejnojmenné jádro a správní centrum leží naproti malému severnímu ohybu řeky Altmühl na severozápadním břehu údolí. Do Altmühlu se zde vlévá také řeka Weiße Laber, která teče severovýchodním směrem, a od jihozápadu protéká řeka Sulz údolím Ottmaringer, které bylo přetvořeno na kanál Mohan-Dunaj. Město se nachází také v přírodním parku Altmühltal a je oblíbenou rekreační oblastí.

Od roku 1972 město sestává ze 37 obcí, dvorů, far a samot.

	Berching	Breitenbrunn
	Beilngries		Hemau
		Dietfurt an der Altmühl
		Altmannstein	Riedenburg

Nejstarší stopy osídlení oblasti pocházejí z období halštatské kultury a byly datovány radiokarbonovou metodou.^[3] Ves Dietfurt je poprvé písemně doložena v roce 1109, po vymření hrabat rodu Grögling-Hirschberg v roce 1305 obec přešla pod vládu Wittelsbachů a již v roce 1416 byla označena za město. Po smrti císaře Ludvíka IV. byla v letech 1353–1425 podřízena vévodství Straubing-Holland .

Před rokem 1800 měl Dietfurt an der Altmühl samosprávu a patřil pod město Straubing Bavorského kurfiřtství. V Dietfurtu sídlil městský soud. Bavorský katastr z roku 1808 zaznamenal v oblasti města přes 200 malých i velmi malých nemovitostí. Ve 40. letech 19. století přinesl hospodářské oživení kanál Dunaj-Mohan.

Veřejnou dopravu zajišťují regionální autobusy. V letech 1909–1967 fungovala železniční stanice Dietfurt (Altmühl) na železniční trati Neumarkt–Dietfurt, byla definitivně zrušená.

• Radnice - původem renesanční budova, přestavěná po roce 1950
• Farní kostel Panny Marie (Frauenkirche) – původem gotický, založen roku 1458, přestavěn v pozdně barokním slohu roku 1748, jeho osmiboká věž je dominatou města
• Farní kostel sv. Jiljí (St. Ägidiuskirche) byl založen ve středověku a obvodové zdivo s kamenným lomeným portálkem je zčásti gotické. Jednolodní plochostropá stavba je barokní, interiér má dvoupatrovou kruchtu s varhanami a tři oltáře. Nástěnné a nástropní malby jsou provedeny ve stylu lidového baroka. Na hlavním oltáři je barokní obraz sv. Jiljí jako poustevníka, mezi barokními sochami svatých Floriána, Willibalda, Valburgy a Vendelína. Pozdně barokní kazatelna má bohatou řezbářskou výzdobu se sochou sv. Jana Křtitele na stříšce. Sousoší Kalvárie je rovněž barokní. Pozdně gotická pieta má stříbrnou barokní korunu, z téže doby pochází socha Panny Marie Assumpty. Ve stěně je vsazený renesanční reliéf - epitaf z roku 1537.
• Bývalý klášter františkánů s kostelem sv. Jana, původně gotický, kostel s pozdně barokním interiérem, sarkofág prvomučedníka z římských katakomb.
• Hřbitovní kostel – barokní
• Muzeum (Altmühltaler Mühlenmuseum) – regionální expozice ve starém mlýně

• Argula von Grumbach, rozená von Stauff (1492– cca 1554) – bavorská šlechtična, spisovatelka období reformace, přátelsky se stýkala s Lutherem i s Melanchthonem
• Richard Jiří Prachner (1705–1782) – pražský sochař a řezbář pozdního baroka a rokoka

• Dehio Handbuch der deutschen Kunstdenkmäler, Bayern, Band Vː Regensburg und Oberpfalz. Berlin 2022, isbn 978-3-422-99094-4

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dietfurt an der Altmühl na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky