Dlouhá Lhota (okres Tábor)

Dlouhá Lhota
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTábor
Obec s rozšířenou působnostíTábor
(správní obvod)
OkresTábor
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°21′9″ s. š., 14°47′20″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel164 (2025)[1]
Rozloha4,44 km²[2]
Katastrální územíDlouhá Lhota u Tábora
Nadmořská výška455 m n. m.
PSČ391 55
Počet domů71 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduDlouhá Lhota 55
391 55 Chýnov
dlouha.lhota@quick.cz
StarostkaIvana Vorlová
Oficiální web: www.dlouha-lhota.cz
Dlouhá Lhota
Dlouhá Lhota
Další údaje
Kód obce563650
Kód části obce26409
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dlouhá Lhota (německy Lang Lhota) je obec v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Žije v ní 164[1] obyvatel.

Historie

Dlouhá Lhota je poprvé zmiňována roku 1396 jako součást radenínského panství. Farností ale náležela k Choustníku.[4] Část obce patřila v 16. století městu Tábor, ale roku 1547 ji obec postoupila králi. Později se dostala pod Choustník a v roce 1842 opět k Radenínu. Jiná část vesnice patřila v 17. století k Brandlínu.[4]

V 19. století zde žilo kolem 420 obyvatel.[4] Muži často pracovali jako zedníci nebo tesaři mimo obec. Ženy se živily prací v lese, kopáním jam a sázením stromků. Této práci se říkalo „dřevěný chlebíček“. Do roku 1879 se zde také udrželo hrnčířství.[5]

U obecního domku stával sloup se zvonem, který darovala radenínská vrchnost a sloužil k ohlašování nástupu do roboty.[4] Při stavbě vodovodu v roce 1959 bylo nalezeno staré dřevěné potrubí, o němž neměli povědomí ani nejstarší obyvatelé.[5]

V roce 1888 obec zasáhla silná přívalová povodeň, která během patnácti minut zvedla hladinu potoka o jeden metr. Strhla most, poškodila cesty a několik domů. Další velká voda přišla v roce 1925, ale následky byly mírnější.[4]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 384 387 343 332 321 283 278 221 212 177 165 178 174 159 154
Počet domů 45 46 46 47 48 48 56 53 46 45 45 66 66 69 71

Obecní správa

Mezi lety 1850–1879 patřila Dlouhá Lhota jako osada obce ke Krtovu v okrese Tábor. V letech 1880–1976 byla obcí. Od 1. dubna 1976 do 23. listopadu 1990 patřila jako část obce ke Skopytcům a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.[8]

Společenský život

Obec má aktivní sbor dobrovolných hasičů, založený roku 1927, který organizuje řadu místních akcí, jako jsou masopustní veselí, dětské karnevaly, hasičské bály a každoroční sraz heligonkářů[9].[10]

Mezi tradiční sportovní akce patří silvestrovský fotbalový turnaj na místním rybníku a vánoční turnaj ve stolním tenisu, který pořádá družstvo Olympia Dlouhá Lhota[11].[12]

Přírodní jevy

K historickým povodním z let 1888 a 1925, zmíněným v části Historie, se v červnu 2024 přidala další výrazná událost. Obec zasáhla nárazová bouřka doprovázená vzdušným vírem připomínajícím tornádo, který poškodil střechu jednoho z domů. Výskyt tohoto jevu potvrdil Český hydrometeorologický ústav.[13]

Pamětihodnosti

Galerie

  • Štít venkovské usedlosti
    Štít venkovské usedlosti
  • Obecní úřad
    Obecní úřad
  • Kaple v obci
    Kaple v obci

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b c d e Obec Dlouhá Lhota. www.dlouha-lhota.cz [online]. [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b HUDEC, Adam. FOTOHÁDANKA: Poznáte obec na Táborsku? Voda tu kdysi tekla i dřevěným potrubím. Táborský deník. 2025-07-23. Dostupné online [cit. 2025-07-27]. 
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 82. 
  9. ↑ ŠÍMOVÁ, Kateřina. V Dlouhé Lhotě vyhrávaly heligonky. Už po dvacáté. Táborský deník. 2015-03-30. Dostupné online [cit. 2025-07-27]. 
  10. ↑ MACELOVÁ, Pavlína. Ne, to nejde, hasiči z Dlouhé Lhoty ve svém slovníku nemají. Táborský deník. 2010-04-01. Dostupné online [cit. 2025-07-27]. 
  11. ↑ ČUS. iscus.cz [online]. [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. 
  12. ↑ MACELOVÁ, Pavlína. Z Dlouhé Lhoty by se do města mladíci stěhovat nechtěli. Táborský deník. 2011-04-04. Dostupné online [cit. 2025-07-27]. 
  13. ↑ NOVOTNÁ, Lenka. To je tornádo, měli strach lidé v Dlouhé Lhotě. Vítr poničil střechu a zmizel. Táborský deník. 2024-06-20. Dostupné online [cit. 2025-07-27]. 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.