Dolní mlýn (Rohozná)

Dolní mlýn v Rohozné (Bezděkovský mlýn) je zachovalý mlýn v minulosti v okrese Pelhřimov, dnes okres Jihlava, který stojí na kraji obce Rohozná (Rohozná č.p. 36).

Historie

Vodní mlýny byly v Rohozné historicky dva (Dolní a Horní mlýn). Existence Dolního mlýna je zaznamená od poloviny 18. století. Roku 1759 zde Tomáš Bezděkovský (1705–1761) nechal postavit starý mlýn a požádal vrchnost, aby na něm mohl i s rodinou zůstat, neboť se výstavbou mlýna zadlužil.[1] Již roku 1760 mlýn přebírá Tomášův syn František Bezděkovský řečený "nestor" (1741–1811). K mlýnu tehdy patřila olejna a dvě mlýnská kola. Po celou další dobu existence mlýna zde hospodařil rod mlynářů Bezděkovských[2].

V roce 1815 byl Bezděkovský mlýn byl vyvázán z poddanských povinností vyvazovací tabulkou. Od té doby tak již mlynáři Bezděkovští nebyli poddanými v tradičním smyslu, ale mlýn stále podléhal určitým závazkům vůči pelhřimovskému statku. Z uvedeného dokumentu vyplývá že Bezděkovští museli od té doby každoročně odvádět 40 korců žita, 4 korce ječmene a 30 žejdlíků oleje, zatímco pelhřimovská vrchnost byla nadále povinna dodávat stavební materiál (šindel, železo, plech, dříví) a zajišťovat opravy vantroků a čištění kanálů.[3]

V roce 1876 kupuje Josef Bezděkovský nejstarší od Pelhřimova Velký pelhřimovský rybník, později (1877) jej nechává vysušit. V tomto období jeho bratr František (1832-1894) kupuje Horní rohozenský mlýn (původně papírnu)[4] V následujících letech spolu oba bratři vedou komplikovaný vodoprávní spor, v němž se navzájem obviňují z toho, kdo je odpovědný za nedostatek vody na Horním mlýně.[5]

V roce 1902 bylo vybavení mlýna následující: horní vodní kolo o průměru 0,6 m, jedno české mlynářské složení (k pohonu špičáku, hospodářské mlátičky a řezačky), dolní vodní kolo o průměru 4,25 m a šířce 0,9 m pohání střídavě dvě válcové stolice nebo dva jednoduché sloupy).[3]  

V roce 1909 přebírá hospodaření na Dolním rohozenském mlýně Josef Bezděkovský mladší. V roce 1916 provádí zásadní rekonstrukci mlýna. Podstata rekonstrukce spočívala ve výměně dosavadních vodních kol za dvě vodní spirálové Francisovy turbíny, z nich první měla spotřebu 316 l/s a druhá 156 l/s při spádu 5,5 m. Mlýnské zařízení se skládalo ze tří válcových stolic, jednoho francouzského kamene, jednoho špičáku a loupačky s příslušenstvím. Po rekonstrukci se z mlýna stává nejmodernější mlýn v pelhřimovském okrese.[1]

Po druhé světové válce připravuje Josef Bezděkovský nejmladší projekt obnovy rybníka v Rohozné. Zaplavená plocha při stálém vzdutí měla obnášet 25,8360 ha. 31.1.1948 byl projekt schválen, ale vzhledem nepříznivým politickým událostem po komunistickém převratu v únoru 1948 se nakonec výstavba rybníka nekonala. I za nové vnitropolitické situace bylo Josefu Bezděkovskému umožněno na rohozenském mlýně i s rodinou setrvat (ačkoliv pozemky musel vložit do místního JZD). Samotný mlýn zůstal funkční do roku 1962.[3]

Po listopadu 1989 získává mlýn i s většinou původních polností, které k němu v minulosti patřily, vnučka posledního mlynáře Bezděkovského, Věra Řezníčkova, která spolu s manželem zakládá ekologickou farmu Bezděkovský mlýn.[6] V roce 2019 tato farma získává ocenění Bartákův hrnec.[7]

Přehled majitelů mlýna[2]

  • Tomáš Bezděkovský (1705-1761)
  • František Bezděkovský "nestor" (1741-1811)
  • František Bezděkovský (1769-1825)
  • Franz Bezděkovský (1798-1874)
  • Josef Bezděkovský (1839-1913)
  • Josef Bezděkovský (1873-1949)
  • Josef Bezděkovský (1911-1964)

Reference

  1. ↑ a b Bezděkovský mlýn | Vodnimlyny.cz. www.vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2025-03-17]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Historie rodu :: Bezděkovští mlynáři. bezdekovsky-web-2.webnode.cz [online]. 2025-03-17 [cit. 2025-03-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c ŠTEFLOVÁ, A KOL. AUTORŮ, Štěpánka. Rohozná slovem i obrazem 1369–2019. Jihlava: Astera G Jihlava: [s.n.], 2019. S. 54–55. 
  4. ↑ Bezděkovský horní mlýn |. www.vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2025-03-17]. Dostupné online. 
  5. ↑ BEZDĚKOVSKÝ, Jan. Můj pradědeček Josef, mlynář, starosta a okresní politik, kapitola 1.4 "Rodinné spory o vodu" [online]. Dostupné online. 
  6. ↑ Bezděkovský mlýn, ekostatek rodiny Řezníčkovy. Prodej hovězího masa, obilí, brambor.. www.bezdekovskymlyn.cz [online]. [cit. 2025-03-17]. Dostupné online. 
  7. ↑ Dělat to pro dotace? Nesmysl, sílu nám dodávají spokojení lidé, říká ekofarmářka roku. Aktuálně.cz [online]. 2019-05-31 [cit. 2025-03-17]. Dostupné online. 
This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.