Dusičnan kobaltitý

dusičnan kobaltitý
Obecné
Systematický názevDusičnan kobaltitý
Anglický názevCobalt(III) nitrate
Německý názevCobalt(III)-nitrat
Sumární vzorecCo(NO3)3
Vzhledzelená krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS15520-84-0
PubChem11694431
ChEBI30333
SMILES[Co+3].O=[N+]([O-])[O-].[O-] [N+]([O-])=O.[O-] [N+]([O-])=O
InChIInChI=1S/Co.3NO3/c;3*2-1(3)4/q+3;3*-1 Key: JGDIMKGYTAZXOY-UHFFFAOYSA-N
Vlastnosti
Molární hmotnost244,96 g/mol
Hustota2,49 g/cm³
Rozpustnost ve vodě5,07 g/100 ml
Struktura
Krystalová strukturakrychlová
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dusičnan kobaltitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem Co(NO3)3.[1]

Vlastnosti

Dusičnan kobaltitý je stabilní zelená diamagnetická krystalická pevná látka, která reaguje s vodou.[2][3] Je rozpustný v chloroformu.[2] S mnoha organickými rozpouštědly prudce reaguje.[4]

Výroba

Dusičnan kobaltitý lze získat reakcí fluoridu kobaltitého s oxidem dusičným při −78 °C:[2]

CoF3 + 3 N2O5 → Co(NO3)3 + 3 NO2F

Reakce

Dusičnan kobaltitý se rozpouští ve vodě za vzniku zeleného roztoku, který se rychle zbarví do růžova tvorbou kobaltnatých iontů a uvolňováním kyslíku.[3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Cobalt(III) nitrate na anglické Wikipedii a Cobalt(III)-nitrat na německé Wikipedii.

  1. ↑ Cobalt(III) nitrate [online]. University of Akron [cit. 2025-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-11. (anglicky) 
  2. ↑ a b c FEREDAY, R. J.; LOGAN, N.; SUTTON, D. Anhydrous cobalt(III) nitrate: preparation, spectra, and reactions with some organic ligands. Journal of the Chemical Society A: Inorganic, Physical, Theoretical. 1969, s. 2699. Dostupné online [cit. 2025-07-01]. ISSN 0022-4944. doi:10.1039/j19690002699. (anglicky) 
  3. ↑ a b LEVASON, W.; MCAULIFFE, C.A. Higher oxidation state chemistry of iron, cobalt, and nickel.. Coordination Chemistry Reviews. 1974-04, roč. 12, čís. 2, s. 151–184. Dostupné online [cit. 2025-07-01]. doi:10.1016/S0010-8545(00)82026-3. (anglicky) 
  4. ↑ PERRY, Dale L. Handbook of Inorganic Compounds. [s.l.]: CRC Press 584 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4398-1462-8. S. 138. (anglicky) 

Související články

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.