Einar Már Guðmundsson

Einar Guðmundsson je islandské jméno, v němž Guðmundsson je patronymum, nikoliv klasické příjmení. Tato osoba je v islandském prostředí označována pouze jako Einar.
Einar Már Guðmundsson
Narození18. září 1954 (70 let)
Reykjavík
Povoláníspisovatel, scenárista, básník, romanopisec a povídkář
Alma materIslandská univerzita
Žánrpoezie
OceněníLiterární cena Severské rady (1995)
Karen Blixen Medal (1999)
Giuseppe Acerbi literary prize (1999)
Řád islandského sokola (2002)
Bjørnsonova cena (2010)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Einar Már Guðmundsson (* 18. září 1954 Reykjavík) je islandský spisovatel. Vystudoval literární vědu na Islandské univerzitě. V roce 1980 vydal svoji první sbírku poezie Sendisveinninn er einmana (Posel bývá osamělý). O dva roky později získal cenu Almenna Bókafélagið, která mu umožnila vydat první román Riddarar hringstigans (Rytíři točitého schodiště). Šest let žil v Dánsku a přednášel komparatistiku na Kodaňské univerzitě.

Jeho nejúspěšnějším dílem je román Englar alheimsins (Andělé všehomíra) z roku 1993, zpověď mladíka trpícího schizofrenií, pro kterou byly inspirací osudy autorova bratra.[1] Kniha byla přeložena do více než třiceti jazyků a je jediným autorovým dílem, které vyšlo česky; vydalo ji v roce 2000 nakladatelství Arista a autorkou překladu byla Olga Maria Franzdóttir. V roce 1995 byla knize udělena Literární cena Severské rady a v roce 2000 natočil Friðrik Þór Friðriksson její filmovou adaptaci, v níž hrál hlavní roli Ingvar Eggert Sigurðsson.[2]

Osudy své rodiny se Einar Már Guðmundsson zabývá také v historické trilogii Fótspor á himnum (Stopy na nebesích), Draumar á jörðu (Sny na zemi) a Nafnlausir vegir (Bezejmenné cesty). Kritický pohled na fungování vězeňského systému přinesl v próze Rimlar hugans (Mříže mysli). Je spoluautorem scénářů k filmům Friðrika Þóra Friðrikssona Děti přírody a Filmové dny. Píše také písňové texty a dětskou literaturu, přeložil do islandštiny knihy Iana McEwana.[3]

Angažoval se v politickém hnutí Reykjavíkurlistinn a byl jedním z intelektuálních vůdců protestů reagujících na islandskou finanční krizi.[4] Svůj pohled na politiku a ekonomiku shrnul ve sbírce úvah Hvíta bókin (Bílá kniha).

Einar Már Guðmundsson žije v Reykjavíku, je ženatý a má pět dětí. V roce 2002 obdržel Řád islandského sokola a v roce 2012 mu Švédská akademie udělila cenu za celoživotní přínos severské literatuře.

Dílo

  • 1980: Sendisveinninn er einmana
  • 1981: Róbinson Krúsó snýr aftur
  • 1982: Riddarar hringstigans
  • 1986: Eftirmáli regndropanna
  • 1988: Leitin að dýragarðinum
  • 1990: Rauðir dagar
  • 1992: Fólkið í steininum
  • 1993: Englar alheimsins
  • 1995: Í augu óreiðunnar: ljóð eða eitthvað í þá áttina
  • 1997: Fótspor á himnum
  • 2000: Draumar á jörðu
  • 2001: Kannski er pósturinn svangur
  • 2002: Nafnlausir vegir
  • 2004: Bítlaávarpið
  • 2007: Rimlar hugans
  • 2009: Hvíta bókin
  • 2012: Íslenskir kóngar
  • 2015: Hundadagar
  • 2018: Höfuðljóð
  • 2019: Til þeirra er málið varðar

Reference

  1. ↑ Guðmundsson: Prahu jsem navštívil už v minulém životě. Severské listy [online]. 2000-09-01 [cit. 202506-17]. Dostupné online. 
  2. ↑ Angels Of The Universe. Screen Daily [online]. 2000-07-28 [cit. 2025-06-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Einar Már Guðmundsson. iLiteratura [online]. 2012-10-30 [cit. 2025-06-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ Demonstrations and Flag-Burning in Iceland. Iceland Review [online]. 2008-10-27 [cit. 2025-06-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.