Ekonomika Mexika

Ekonomika Mexika
Mexico City, finanční centrum země
Mexico City, finanční centrum země
MěnaMexické peso (MXN, Mex$)
Fiskální obdobíKalendářní rok
Obchodní organizaceG20, APEC, CPTPP, USMCA, OECD a WTO
Klasifikace zeměRozvojová země[1], nově industrializovaná země
Statistické údaje
Populace▲ 129 875 529 (2023 odhad)[2]
HDP
  • ▼ $1,818 bil. (nominal; 2025)[3]
  • ▲ $3,408 bil. (PPP; 2025)[3]
Změna HDP
  • 3,2% (2023)
  • 2,4% (2024)
  • 1,4% (2025)[3]
HDP na obyvatele
  • ▼ $13 630 (nominal; 2025)[3]
  • ▲ $25 557 (PPP; 2025)[3]
HDP podle sektorů
Inflace (CPI)▼ 4,88% (2023)[4]
Míra chudoby
  • ▼ 36,3% v chudobě (2022)[5]
  • ▼ 7,1% v extrémní chudobě (2022)[5]
  • 22% méně než $6,85/den (2022)[6]
Pracovní síla
  • ▲ 61 042 968 (2023)[7]
  • ▲ 58,7% míra zaměstnanosti (2023)[8]
Pracovní síla podle sektorů
Nezaměstnanost
  • ▼ 2,5% (2025 odhad)[9]
  • ▼ 2,7% (září 2024)[10]
Průměrná hrubá mzdaMex$12 887 / $732,31 měsíčně[11] (2022)
Zahraničí
Vývoz▲ $574,1 mld. (2022)[12]
Hlavní partneři vývozu
Dovoz▲ $600,7 mld. (2022)[12]
Hlavní partneři dovozu
Hrubý zahraniční dluh▼ $445,8 mld. (31. prosince 2017, odhad)[2]
Veřejné finance
Veřejný dluh▼ 54,3% HDP (2017 odhad)[2]
Příjmy261,4 mld. (2017 odhad)[2]
Výdaje273,8 mld. (2017 odhad)[2]

Ekonomika Mexika je rozvojová se smíšenou tržní ekonomikou.[13] V roce 2024 byla 13. největší na světě z hlediska nominálního HDP a podle parity kupní síly.[3] Od krize v roce 1994 administrativy zlepšily makroekonomické základy země. Mexiko nebylo významně ovlivněno jihoamerickou krizí v roce 2002 a po krátkém období stagnace v roce 2001 si udrželo pozitivní, i když nízké tempo růstu. Mexiko však bylo jednou z latinskoamerických zemí nejvíce postižených recesí v roce 2008, přičemž jeho hrubý domácí produkt se v ten rok snížil o více než 6 %. Mezi zeměmi OECD má Mexiko poměrně silný systém sociálního zabezpečení; sociální výdaje činily zhruba 7,5 % HDP.[14][15][16]

Mexická ekonomika si udržela vysokou makroekonomickou stabilitu a snížila inflaci a úrokové sazby na rekordně nízkou úroveň. Navzdory tomu přetrvávají značné rozdíly mezi městským a venkovským obyvatelstvem, severními a jižními státy a bohatými a chudými.[17] Mezi nevyřešené problémy patří modernizace infrastruktury, modernizace daňového systému a pracovního práva a snižování příjmové nerovnosti. Daňové příjmy, 19,6 procenta HDP v roce 2013, byly nejnižší mezi 34 zeměmi OECD.[18] Hlavním problémem, kterému Mexiko čelí, je míra chudoby a přetrvávající vysoké regionální nerovnosti. Nedostatek formalit, finanční vyloučení a korupce omezují růst produktivity. Střednědobé vyhlídky růstu byly také ovlivněny nižším podílem žen v pracovní síle a investice nebyly od roku 2015 silné.

Ekonomika zahrnuje rychle se rozvíjející moderní průmyslová odvětví a sektory služeb s rostoucím soukromým vlastnictvím. Nedávné administrativy rozšířily konkurenci v přístavech, železnicích, telekomunikacích, výrobě elektřiny, distribuci zemního plynu a na letištích, aby modernizovaly infrastrukturu. Jako exportně orientovaná ekonomika je více než 90 % mexického obchodu v rámci dohod o volném obchodu (FTA) s více než 40 zeměmi, včetně Evropské unie, Japonska, Izraele a velké části Střední a Jižní Ameriky. Nejvlivnější FTA dohoda je mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou (USMCA), která vstoupila v platnost v roce 2020 a byla podepsána v roce 2018 vládami Spojených států, Kanady a Mexika. V roce 2006 představoval obchod se dvěma severními partnery Mexika téměř 90 % jeho vývozu a 55 % dovozu.[19] Nedávno Kongres schválil důležité daňové, penzijní a soudní reformy. V roce 2023 mělo Mexiko 13 společností na seznamu největších světových společností žebříčku Forbes Global 2000.[20][21]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Economy of Mexico na anglické Wikipedii.

  1. ↑ World Economic Outlook Database, April 2019 [online]. International Monetary Fund [cit. 2019-09-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne December 22, 2019. 
  2. ↑ a b c d e f g The World Factbook [online]. Central Intelligence Agency [cit. 2019-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne January 26, 2021. 
  3. ↑ a b c d e f Report for Selected Countries and Subjects: October 2024 [online]. International Monetary Fund. Dostupné online. 
  4. ↑ Sistema de información económica, Banco de México [online]. [cit. 2024-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne February 25, 2024. 
  5. ↑ a b EL CONEVAL PRESENTA LAS ESTIMACIONES DE POBREZA MULTIDIMENSIONAL 2022 [online]. National Council for the Evaluation of Social Development Policy [cit. 2023-11-22]. Dostupné online. 
  6. ↑ Poverty headcount ratio at $6.85 a day (2017 PPP) (% of population) - Mexico [online]. World Bank [cit. 2024-03-21]. Dostupné online. 
  7. ↑ Labor force, total - Mexico [online]. INEGI [cit. 2024-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne April 22, 2021. 
  8. ↑ Employment to population ratio, 15+, total (%) (national estimate) - Mexico [online]. World Bank [cit. 2019-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne August 9, 2022. 
  9. ↑ World Economic Outlook Database, April 2020 [online]. International Monetary Fund [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. 
  10. ↑ Employment and occupation [online]. National Institute of Statistics and Geography, January 2016 [cit. 2019-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne November 29, 2019. 
  11. ↑ Home [online]. [cit. 2023-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne May 17, 2023. 
  12. ↑ a b Mexico: Economy, employment, equity, quality of life, education, health and public safety at Mexico [online]. February 10, 2024 [cit. 2024-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne December 7, 2023. 
  13. ↑ MORENO-BRID, Juan Carlos; ROS, Jaime. Development and Growth in the Mexican Economy: A Historical Perspective. [s.l.]: Oxford University Press, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-199-70785-0. S. 51. 
  14. ↑ KENWORTHY, Lane. Do Social-Welfare Policies Reduce Poverty? A Cross-National Assessment. Social Forces. 1999, s. 1119–1139. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne August 10, 2013. doi:10.2307/3005973. JSTOR 3005973. 
  15. ↑ MOLLER, Stephanie; HUBER, Evelyne; STEPHENS, John D.; BRADLEY, David; NIELSEN, François. Determinants of Relative Poverty in Advanced Capitalist Democracies. American Sociological Review. 2003, s. 22–51. doi:10.2307/3088901. JSTOR 3088901. 
  16. ↑ Social Expenditure – Aggregated data [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne February 26, 2023. 
  17. ↑ Mexico, World Bank's Country Brief [online]. [cit. 2007-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne February 24, 2012. 
  18. ↑ OECD: Compare your country by tax rate Archivováno 21. 12. 2019 na Wayback Machine., access date December 13, 2014
  19. ↑ Mexico Archivováno 26. 1. 2021 na Wayback Machine.. The World Factbook. CIA.
  20. ↑ TUCKER, Hank; MURPHY, Andrea. Inside The Global 2000: JPMorgan Is Again The World's Largest Company As Berkshire Hathaway Falls [online]. June 8, 2023 [cit. 2023-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne June 11, 2023. 
  21. ↑ TUCKER, Hank; MURPHY, Andrea. The Full List of Forbes Global 2000 in 2023 [online]. June 8, 2023 [cit. 2023-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne August 3, 2023. 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.