Emanuel Žák

Emanuel Žák, někdy uváděn jako Emil Žák (2. ledna 1863 Soběslav – 24. března 1943 Praha)^[1] byl český středoškolský profesor náboženství, spisovatel, homiletik, divadelní kritik a redaktor.^[2]

Narodil se 2. ledna 1863 v Soběslavi. Po studiích začal pracovat jako profesor náboženství na gymnáziu v Praze.^[3] Rovněž působil jako papežský komoří, arcibiskupský notář a homiletik. Napsal řadu náboženských a pedagogických děl. Některé z jeho děl byly vydány až posmrtně. Mezi ty nejznámější patří Písmo svaté v obrazech a Katolická liturgika pro obecné a hlavní školy.

Zemřel 24. března 1943 v Praze, během druhé světové války. Bylo mu 80 let.

• Svatá země (1901)^[4]
• Duchovní promluvy velikonoční (1906)
• Šla světem láska (1911)
• Etické hodnoty v technické práci (1915)
• Písmo svaté ve 100 obrazech (1916)
• Křížová cesta (1916)
• Církev katolická a církev národní : dvě konferenční řeči (1920)
• Potřeba náboženské výchovy mládeže (1922)
• Laická škola (1922)
• Legendy (1922)
• Legendy II. (1925)
• Před Golgatou : šest postních řečí (1925)
• Řeči nedělní a sváteční Díl 3. (1926)
• Živé hvězdy - legendy ze života svatých I. (1927)
• Konvertité (1928)
• Kříž (1930)
• Boj o duši (1930)
• Kapitoly o manželství (1934)
• Písmo svaté v obrazech (1936) – v roce 2010 vydáno nové vydání
• Židovská otázka ve světle katolické církve (1937)
• Pohřební promluvy (1938)
• Měsíc svaté Panny Nazaretské (1938)
• Písmo svaté jako četba laiků (1940)
• Katolická liturgika pro obecné a hlavní školy (1942)