Emil von Gödel-Lannoy

Emil von Gödel-Lannoy
Erb rodu Gödel-Lannoy
Rakousko-uherský vyslanec v Portugalsku
Ve funkci: 1. dubna 1889 – 10. září 1895
Předchůdce	Arthur Weber von Webenau
Nástupce	Otto Brandis
Narození	1. října 1845 Občina Šmarje pri Jelšah
Úmrtí	26. května 1932 (ve věku 86 let) Maribor
Titul	svobodný pán (1871)
Rodiče	Rudolf Oskar Freiherr von Gödel-Lannoy
Profese	diplomat
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emil svobodný pán von Gödel-Lannoy (německy Emil Bartholomäus Freiherr von Gödel-Lannoy) (1. října 1845 Šmarje pri Jelšah – 26. května 1932 Maribor) byl rakouský šlechtic a rakousko-uherský diplomat. Od mládí působil ve službách ministerstva zahraničí a zastával nižší posty v různých evropských zemích. Naposledy byl v letech 1889–1895 vyslancem v Portugalsku, poté odešel do soukromí.^[1][2]

Pocházel ze šlechtické rodiny ze Štýrska, byl jediným synem diplomata a prezidenta Vrchního námořního úřadu Rudolfa Gödel-Lannoye (1814–1883).^[3] Narodil se na zámku Šmarje pri Jelšah (dříve Erlachstein) v dnešním Slovinsku, který byl v letech 1845–1887 majetkem rodiny.^[4] Absolvoval Tereziánskou akademii ve Vídni (1858–1864)^[5] a poté pokračoval ve studiu na Orientální akademii (1864–1869). V roce 1869 vstoupil do konzulární služby a začínal jako elév v Ruse, poté byl přidělen jako atašé k ambasádě v Istanbulu (1871), kde působil i jako tlumočník. V letech 1875–1881 byl vyslaneckým tajemníkem v Teheránu,^[6] na stejné pozici potom působil v Londýně a Athénách.

V Athénách mu byl v roce 1883 udělen titul legačního rady II. kategorie, poté dva roky pobýval ve Vídni bez služebního zařazení. V roce 1885 byl přidělen k velvyslanectví v Istanbulu,^[7] odkud byl v roce 1887 přeložen do Říma již jako legační rada I. kategorie.^[8][9] V letech 1889–1895 byl rakousko-uherským vyslancem v Portugalsku. V srpnu 1895 požádal ze zdravotních důvodů o dovolenou, v březnu 1896 odešel do výslužby a od té doby žil v soukromí.

V roce 1889 se oženil s hraběnkou Julianou, rozenou Batthyányovou, ovdovělou baronkou Haanovou (1853–1922).^[10]

Spolu s otcem byl v roce 1871 povýšen do stavu svobodných pánů.^[11] Během působení v diplomatických službách získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.^[12]

• komtur Řádu Františka Josefa (Rakousko-Uhersko)
• velkokříž Řádu neposkvrněného početí Panny Marie z Vila Viçosa (Portugalsko)
• důstojník Řádu sv. Mořice a Lazara (Itálie)
• komandér Řádu Spasitele (Řecko)
• Řád lva a slunce II. třídy (Persie)
• Řád Medžidie III. třídy (Osmanská říše)
• Řád Osmanie II. třídy (Osmanská říše)

• DEUSCH, Engelbert: Die effektiven Konsuln Österreich (-Ungarns) von 1825–1918. Ihre Ausbildung, Arbeitsverhältnisse und Biografien; Wien, 2017; s. 287 (heslo Emil von Gödel-Lannoy) ISBN 978-3-205-20493-0