Enrique de Ossó y Cervelló

Svatý
Enrique de Ossó y Cervelló
kněz diecéze Tortosa
Portrét
Portrét
Církevřímskokatolická
DiecézeTortosa
Svěcení
Kněžské svěcení21. září 1867
Osobní údaje
Datum narození16. října 1840
Místo narozeníVinebre
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Datum úmrtí27. ledna 1896 (ve věku 55 let)
Místo úmrtíGilet
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Místo pohřbeníTortosa, Španělsko
RodičeJaime de Ossó a Micaela Cervelló
Svatořečení
Začátek procesu15. července 1965
Beatifikace14. října 1979
bazilika sv. Petra, Vatikán
beatifikoval Jan Pavel II.
Kanonizace16. června 1993
Plaza de Colón, Madrid, Španělsko
kanonizoval Jan Pavel II.
Svátek27. ledna
Uctíván církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství
Titul svatéhokněz a zakladatel
Atributykněžský oděv
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Enrique de Ossó y Cervelló (katalánsky: Enric d'Ossó i Cervelló, 16. října 1840, Vinebre – 27. ledna 1896, Gilet) byl španělský římskokatolický kněz, zakladatel Společnosti svaté Terezie od Ježíše. Katolická církev jej uctívá jako světce.[1][2][3]

Život

Jeho rodiště a muzeum ve Vinebre
Jeho socha v areálu Colegio Teresiano v Barceloně

Narodil se dne 16. října 1840 v obci Vinebre jako poslední ze tří dětí bohatým farmářům Jaimeu de Ossó a Micaele Cervelló. Syn jeho bratra Jaimeho byl Lluís de Ossó, který je známý jako spoluzakladatel fotbalového klubu FC Barcelona.[4][5]

Jeho otec byl proti tomu, aby byl knězem (zatímco jeho matka ho v tom podporovala), a proto ho v roce 1852 poslal, aby se stal učedníkem v textilním obchodě v Quintu. Řemeslu se poté naučil od strýce, který se o něj staral. Zde však vážně onemocněl do té míry, že první svaté přijímání mu bylo podáno jako viaticum. Přesto se ale uzdravil.[6][7]

Nějaký čas po smrti své matky v roce 1854 během vypuknutí cholery pobýval na Montserratu. Když se vrátil domů, jeho otec pochopil jeho touhu a tak se podvolil synovým přáním a souhlasil s tím, že se stane knězem. S otcovým souhlasem započal roku 1854 studium na kněžství. Studoval teologii v Barceloně, kde se stal podjáhnem a později studoval na Tortose, než byl 21. září 1867 vysvěcen na kněze. Během svých studií byl spolužákem bl. Manuela Dominga y Sola. Svoji primiční mši svatou složil na Montserratu dne 6. října 1867. Poté vyučoval matematiku seminaristy v Tortose. V té době se inspiroval životem a dílem sv. Terezie od Ježíše.[8][9]

V roce 1873 založil Sdružení mladých katolických dcer Marie a svaté Terezy od Ježíše. Stal se aktivním jako katecheta a za tímto účelem napsal různé spisy a publikace, včetně jednoho určeného dětem. V roce 1871 zahájil vydávání týdeníku El amigo del pueblo („Přítel lidu“), který byl následující rok antikatolickou vládou potlačen, ale ihned po něm následoval měsíčník „Tereziánský přehled“ (1872). Jeho ředitelem zůstal až do své smrti. Mnoho svých publikací také zaměřil na ženy.[8][9]

Dne 23. června 1876 založil s pomocí Teresy Blanch ženskou řeholní kongregaci, pojmenovanou jako Společnost svaté Terezie od Ježíše, určenou pro vzdělávání žen. Za jeho života se kongregace rozšířila do Portugalska, Mexika a Uruguaye. Ocenil vydání encykliky Rerum novarum papežem Lvem XIII. roku 1881 pro její důraz na sociální nauku církve. Zabýval se také obnovou klášterů, které byly zrušeny španělskou vládou nepřátelskou k náboženství.[4][10]

Jeho pozdější roky byly těžké, sužované neúspěchy, nedorozuměními s představenými a nemocemi. Zemřel na náhlou mrtvici dne 27. ledna 1896 ve františkánském klášteře Ducha svatého v Giletu. Jeho ostatky byly v červenci roku 1908 přeneseny do kaple řeholního domu jím založené kongregace v Tortose.[11][7]

Úcta

Jeho beatifikační proces započal dne 15. července 1965, čímž obdržel titul služebník Boží. Dne 15. května 1976 jej papež sv. Pavel VI. podepsáním dekretu o jeho hrdinských ctnostech prohlásil za ctihodného. Dne 10. května 1979 byl uznán první zázrak na jeho přímluvu, potřebný pro jeho blahořečení.

Blahořečen pak byl dne 14. října 1979 v bazilice sv. Petra papežem sv. Janem Pavlem II. Dne 21. prosince 1992 byl uznán druhý zázrak na jeho přímluvu, potřebný pro jeho svatořečení. Svatořečen pak byl dne 16. června 1993 na Plaza de Colón v Madridu papežem sv. Janem Pavlem II.[12][13][14]

Jeho památka je připomínána 27. ledna.[15][16] Bývá zobrazován v kněžském oděvu.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Enrique de Ossó i Cervelló na anglické Wikipedii.

  1. ↑ CatholicSaints.Info » Blog Archive » Saint Enric de Osso y Cervello [online]. [cit. 2025-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Sant' Enrico de Ossó y Cervelló. Santiebeati.it [online]. [cit. 2025-03-24]. Dostupné online. (italsky) 
  3. ↑ Enrique de Ossó. www.causesanti.va [online]. [cit. 2025-03-24]. Dostupné online. (italsky) 
  4. ↑ a b Ossó y Cervelló, Enrique (Henry) de, St. | Encyclopedia.com. www.encyclopedia.com [online]. [cit. 2025-03-24]. Dostupné online. 
  5. ↑ QUEEN. St. Henry de Osso y Cervello, Priest [online]. [cit. 2025-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ SATTLER, Rebecca. Sant'Enrique de Ossó y Cervelló, 27 gennaio [online]. [cit. 2025-03-24]. Dostupné online. (italsky) 
  7. ↑ a b Enrique de Osso y Cervello [online]. 2008-12-28 [cit. 2025-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b Sant'Enrico de Osso y Cervello - Cathopedia, l'enciclopedia cattolica. it.cathopedia.org [online]. [cit. 2025-03-24]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b Enrique de Ossó y Cervelló - Ökumenisches Heiligenlexikon. www.heiligenlexikon.de [online]. [cit. 2025-03-24]. Dostupné online. (německy) 
  10. ↑ VILCHES, Isabel Orellana. San Enrique de Ossó y Cervelló, 27 de enero [online]. 2019-01-27 [cit. 2025-03-24]. Dostupné online. (španělsky) 
  11. ↑ Enrique de Ossó y Cervelló (1840-1896) - biografía. www.vatican.va [online]. [cit. 2025-03-24]. Dostupné online. 
  12. ↑ Enrique de Osso y Cervello [online]. 2008-12-28 [cit. 2025-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Saint Enric De Osso Y Cervello. saintforaminute.com [online]. [cit. 2025-03-24]. Dostupné online. 
  14. ↑ 27th January: Saint Enrique (Henry) de Osso y Cervello (1840-1896) – FLOS CARMELI [online]. 2023-01-26 [cit. 2025-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ ONLINE, Catholic. St. Henry de Osso y Cervello - Saints & Angels. Catholic Online [online]. [cit. 2025-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ sveti Henrik de Osso y Cervello – duhovnik – Svetniki, mučenci in blaženi. svetniki.org [online]. [cit. 2025-03-24]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.