Ernst Maurig von Sarnfeld

Ernst rytíř Maurig von Sarnfeld
Erb rodu Maurigů ze Sarnfeldu (1867, Rakouský státní archiv Vídeň)
Generální konzul v Curychu
Ve funkci: 1911 – 1918
Předchůdce	Stephan Lippert von Granberg
Nástupce	funkce zanikla
Generální konzul ve Varšavě
Ve funkci: 1909 – 1911
Předchůdce	Stephan Ugron
Nástupce	Leopold Andrian von Werburg
Narození	1. října 1860
Úmrtí	1. srpna 1919 (ve věku 58 let)
Titul	rytíř
Příbuzní	Ferdinand Maurig von Sarnfeld (bratr)
Profese	diplomat
Ocenění	Leopoldův řád, Řád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ernst Maurig von Sarnfeld (1. října 1860 Vídeň – 1. srpna 1919 Curych) byl rakousko-uherský diplomat. Ve službách ministerstva zahraničí působil od roku 1882, později byl c. k. generálním konzulem v Kalkatě (1900–1906), Varšavě (1909–1911) a nakonec v Curychu (1911–1918). Krátce po zániku monarchie spáchal sebevraždu. Sňatkem byl spřízněn s uherskou šlechtickou rodinou Serényiů.

Narodil se jako mladší syn diplomata Antona Mauriga (1818–1887), c. k. generálního konzula v Marseille.^[1] Původně krátce sloužil v c. k. armádě, kde byl v roce 1881 povýšen na poručíka. Poté vstoupil do státních služeb a začínal jako nižší úředník u dolnorakouského místodržitelství ve Vídni. Mezitím studoval francouzštinu a angličtinu a v roce 1882 nastoupil na ministerstvo zahraničí,^[2] kde později dosáhl titulu ministerského rady. V letech 1889–1891 znovu krátce sloužil v armádě a u 39. praporu c. k. zeměbrany v Litoměřicích byl povýšen na nadporučíka.^[3] Poté se vrátil na ministerstvo zahraničí, kde byl dvorním a ministerským radou I. třídy^[4] a v roce 1898 byl rakousko-uherským delegátem při slavnostním otevření železnice v belgické kolonii Kongo.

V letech 1900–1905 byl generálním konzulem v Kalkatě,^[5][6] kde významně přispěl k rozšíření obchodu mezi Indií a Rakousko-Uherskem. Po návratu do Evropy byl obchodním ředitelem na velvyslanectví v Londýně (1906–1909)^[7][8] a v letech 1909–1911 zastával funkci generálního konzula ve Varšavě. V roce 1911 byl krátce obchodním ředitelem na velvyslanectví v Berlíně, ale ještě téhož roku byl přeložen jako geneální konzul do Curychu, kde strávil sedm let (1911–1918).^[9] Za první světové války organizoval transporty rakousko-uherských válečných zajatců z Itálie. Po zániku monarchie zůstal v Curychu, kde krátce poté spáchal sebevraždu.

Oženil se 28. října 1901 ve Štýrském Hradci, jeho manželkou se stala hraběnka Marie Luisa Serényiová (1858–1919), dcera Jana Alfonse Serényiho a sestřenice dlouholetého moravského zemského hejtmana Otto Serényiho.^[10] Marie Luisa byla před sňatkem čestnou dámou Ústavu šlechtičen v Brně. Manželství zůstalo bezdětné a Marie Luisa zemřela v Curychu krátce po Ernstově sebevraždě.^[11]

Jeho starší bratr Ferdinand Maurig von Sarnfeld (1856–1905) byl státním úředníkem u českého místodržitelství a nakonec dlouholetým okresním hejtmanem v Karlových Varech (1892–1905).^[12]

Od dětství užíval šlechtický titul rytíře s predikátem Maurig von Sarnfeld, který získal jeho otec v roce 1867.^[13] Během svého působení v diplomatických službách získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.^[14][15]

• Jubilejní pamětní medaile (1898)
• komtur Řádu Františka Josefa (1908)
• Vojenský jubilejní kříž (1908)
• rytířský kříž Leopoldova řádu (1916)

• rytíř Řádu čestné legie (Francie)
• rytíř Řádu Albrechtova (Sasko)
• důstojník Řádu rumunské hvězdy (Rumunsko)
• rytíř Řádu württemberské koruny (Württembersko)
• Řád svaté Anny III. třídy (Rusko)
• rytíř Řádu San Marina (San Marino)
• Řád lva a slunce V. třídy (Persie)

• DEUSCH, Engelbert: Die effektiven Konsuln Österreich (-Ungarns) von 1825–1918. Ihre Ausbildung, Arbeitsverhältnisse und Biografien; Wien, 2017; s. 444–445 ISBN 978-3-205-20493-0 dostupné online

• Ernst Maurig von Sarnfeld in: Österreichisches Biographisches Lexikon