Ernst Seidler von Feuchtenegg
Ernst Seidler von Feuchtenegg | |
---|---|
![]() | |
Předseda vlády Předlitavska | |
Ve funkci: 23. června 1917 – 25. července 1918 | |
Panovník | Karel I. |
Předchůdce | Heinrich Clam-Martinic |
Nástupce | Max Hussarek von Heinlein |
Narození | 5. června 1862 Schwechat |
Úmrtí | 23. ledna 1931 (ve věku 68 let) Vídeň |
Děti | Alma Seidler |
Alma mater | Vídeňská univerzita |
Profese | politik, právník, vysokoškolský učitel a aristokrat |
Commons | Ernst Seidler von Feuchtenegg |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ernst rytíř Seidler von Feuchtenegg (5. června 1862 Schwechat – 23. ledna 1931 Vídeň) byl rakouský právník a politik, předseda vlády předlitavské části Rakouska-Uherska.
Život
Seidler, syn právníka, a od roku 1914 řádný univerzitní profesor na Zemědělské univerzitě ve Vídni se v letech 1907 a 1917 aktivně podílel na jednáních s Uhry za ministerstvo zemědělství. Roku 1917 se stal nakrátko ministrem zemědělství v Clam-Martinicově vládě, po jejímž pádu sestavil 23. června 1917 nový kabinet, původně zamýšlený jako přechodný (vláda Ernsta Seidlera). Pokusil se dosáhnout rovnoprávnost a autonomii pro jednotlivé národy, vstřícným aktem v tomto směru byla například amnestie pro odsouzené české politiky (mj. Karla Kramáře a Aloise Rašína). Vzhledem k vývoji válečné situace v neprospěch Rakouska však jeho návrhy nenašly odezvu. Naopak jeho pokus o vytvoření národnostně jednotných okresů v rámci Čech vyvolal ostré protesty českých poslanců, kteří ho vinili z pokusu o rozdělení země. V lednu 1918 nařídil konfiskovat právě vzniklou Tříkrálovou deklaraci. Přesto se Deklarace dále šířila mezi lidmi a nakonec byla přečtena v parlamentu, čímž získala imunitu, takže ji mohly otisknout noviny.[1]
Císařem Františkem Josefem I. byl nejvyšším rozhodnutím ze dne 7. února 1916 povýšen do rytířského stavu. V dubnu téhož roku mu byl udělen erb a predikát rytíř Seidler von Feuchtenegg.[2]
Neúspěchy v národnostní politice a nedostatek základních životních potřeb mezi obyvatelstvem vedly k jeho demisi 25. července 1918. Poté až do pádu monarchie vedl kabinet císaře Karla.
Po zániku Rakouska-Uherska a zrušení šlechtických titulů přijal jméno Seidler-Feuchtenegg. Do politiky již nezasahoval. Byl autorem několika nepříliš úspěšných dramat. Jeho dcerou byla herečka Alma Seidler (1899–1977).
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ernst Seidler von Feuchtenegg na německé Wikipedii.
- ↑ PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 44–59.
- ↑ https://www.novanobilitas.eu/rod/seidler-von-feuchtenegg
Literatura
- KOSNETTER, Christine. Ministerpräsident Dr. Ernst Ritter v. Seidler. Wien: [s.n.], 1965. (ger) Dizertační práce.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ernst Seidler von Feuchtenegg na Wikimedia Commons
- Ottův slovník naučný nové doby[nedostupný zdroj]
- Heslo v AEIOU Archivováno 8. 6. 2020 na Wayback Machine. (německy)
- Seznam členů Seidlerovy vlády[nedostupný zdroj]
Předseda vlády Předlitavska | ||
---|---|---|
Předchůdce: Heinrich Clam-Martinic |
1917–1918 Ernst Seidler von Feuchtenegg |
Nástupce: Max Hussarek von Heinlein |