Eurovision Song Contest 1961

Eurovision Song Contest 1961
Vítěz ročníku Jean-Claude Pascal
Vítěz ročníku Jean-Claude Pascal
Datum
Finále19610318a18. března 1961
Hostitel
Místo konáníFestivalový a kongresový palác
Cannes, Francie
ModerátorJacqueline Joubert
DirigentFranck Pourcel
RežieMaurice Barry
TelevizeRadiodiffusion-Télévision Française (RTF)
Webeurovision.tv/event/cannes-1961
Účast
Soutěžících16
DebutFinsko Finsko
Španělsko Španělsko
Jugoslávie Jugoslávie
Mapa účastníků
Hlasování
Každá země měla 10 porotců; každý dal 1 bod jedné skladbě
VítězLucembursko Lucembursko
InterpretJean-Claude Pascal
Skladba„Nous les amoureux"
Autor písněJacques Datin
Maurice Vidalin
Eurovision Song Contest
Spojené království
Londýn
1960
Francie
Lucembursko
Lucemburk
1962

Eurovision Song Contest 1961, česky také Velká cena Eurovize 1961 (či jen Eurovize 1961), byl 6. ročník soutěže Eurovision Song Contest, který se konal 18. března 1961 v Cannes ve Francii díky vítězství zpěvačky Jacqueline Boyerové s písní Tom Pillibi v minulém ročníku. Pořádala ho Evropská vysílací unie (EVU) ve spolupráci s Radiodiffusion-Télévision Française (RTF). Soutěže se zúčastnilo šestnáct zemí. Kromě třinácti zemí, které se zúčastnily ročníku 1960, debutovaly v tomto ročníku Finsko, Španělsko a Jugoslávie.

Vítězem ročníku se stalo Lucembursko s písní „Nous les amoureux“, kterou v soutěži zazpíval Jean-Claude Pascal, což bylo první z pěti vítězství této země v soutěži. Ačkoli v době soutěže nebyla píseň takto interpretována, v současnosti je vítězná píseň interpretována tak, že skrytě hovoří o homosexuálním vztahu: text se týká lásky, která je společností odsuzována a náboženstvím zakázána, avšak zpěvák doufá, že jednoho dne bude jejich vztah pokračovat bez kontroverzí.[1] Písně s takovou tematikou by byly považovány za tabu, hlavně proto, že sexuální aktivity osob stejného pohlaví byly v té době nezákonné téměř v polovině zemí soutěžících v soutěži. Pascal osobně později přiznal, že skutečný význam textu musel být skryt za podtextem a dvojsmysly.[1][2] Vzhledem k tomu, že píseň byla vydána ještě před vznikem moderních hnutí na podporu homosexuální komunity, píseň je od té doby chápána jako raná protestní píseň ve prospěch práv sexuálních menšin.[1][2] Píseň byla od té doby viditelněji využívána ke zdůraznění LGBTQ, včetně propagačního videa francouzské vlády, které mělo upozornit na homofobii, bifobii a transfobii.[3]

Formát

Každou zemi reprezentoval jeden interpret, na pódiu mohli být maximálně dva lidé. Každá země mohla mít vlastního dirigenta.

O výsledku rozhodovali porotci – za každou zemi rozhodovalo 10 porotců, každý z nich dal jeden bod jedné skladbě. Nikdo z porotců se nemohl hlasování zdržet, ani hlasovat pro svou zemi.

Los, který určil pořadí vystupujících, proběhl 16. března 1961.

Dirigenti

Každé představení mělo dirigenta, který orchestr řídil. Země buď mohla mít svého vlastního dirigenta, ovšem nemusela. Pokud dirigenta neměla vlastního, orchestru se ujal dirigent hostitelské Francie.

  • Španělsko – Rafael Ferrer
  • MonakoRaymond Lefèvre
  • Rakousko – Franck Pourcel
  • Finsko – George de Godzinsky
  • Jugoslávie – Jože Privšek
  • Nizozemsko – Dolf van der Linden
  • Švédsko – William Lind
  • Německo – Franck Pourcel
  • Francie – Franck Pourcel
  • Švýcarsko – Fernando Paggi
  • Belgie – Francis Bay
  • Norsko – Øivind Bergh
  • Dánsko – Kai Mortensen
  • Lucembursko – Léo Chauliac
  • Spojené království – Harry Robinson
  • Itálie – Gianfranco Intra

Výsledky

Pořadí Země Interpret Skladba Jazyk Umístění Body
1. Španělsko Španělsko Conchita Bautista „Estando contigo“ španělština 9 8
2. Monako Monako Colette Deréal „Allons, allons les enfants“ francouzština 10 6
3. Rakousko Rakousko Jimmy Makulis „Sehnsucht“ němčina 15 1
4. Finsko Finsko Laila Kinnunenová „Valoa ikkunassa“ finština 10 6
5. Jugoslávie Jugoslávie Ljiljana Petrovićová „Neke davne zvezde“ srbochorvatština 8 9
6. Nizozemsko Nizozemsko Greetje Kauffeld „Wat een dag“ nizozemština 10 6
7. Švédsko Švédsko Lill-Babs „April, april“ švédština 14 2
8. Německo Německo Lale Andersenová „Einmal sehen wir uns wieder“ němčina, francouzština 13 3
9. Francie Francie Jean-Paul Mauric „Printemps (avril carillonne)“ francouzština 4 13
10. Švýcarsko Švýcarsko Franca di Rienzo „Nous aurons demain“ francouzština 3 16
11. Belgie Belgie Bob Benny „September, gouden roos“ nizozemština 15 1
12. Norsko Norsko Nora Brockstedt „Sommer i Palma“ norština 7 10
13. Dánsko Dánsko Dario Campeotto „Angelique“ dánština 5 12
14. Lucembursko Lucembursko Jean-Claude Pascal „Nous les amoureux“ francouzština 1 31
15. Spojené království Spojené království The Allisons „Are You Sure?“ angličtina 2 24
16. Itálie Itálie Betty Curtis „Al di là“ italština 5 12

Detailní výsledky

Celkem
Itálie
Spojené království
Lucembursko
Dánsko
Norsko
Belgie
Švýcarsko
Francie
Německo
Švédsko
Nizozemsko
Jugoslávie
Finsko
Rakousko
Monako
Španělsko
Země
Španělsko 8 1 2 2 1 1 1
Monako 6 1 1 3 1
Rakousko 1 1
Finsko 6 2 2 1 1
Jugoslávie 9 1 1 1 2 1 3
Nizozemsko 6 2 1 1 2
Švédsko 2 2
Německo 3 1 1 1
Francie 13 2 1 4 1 1 2 2
Švýcarsko 16 2 2 4 2 1 2 2 1
Belgie 1 1
Norsko 10 1 5 1 2 1
Dánsko 12 8 2 1 1
Lucembursko 31 3 1 1 1 5 1 1 5 3 4 4 2
Spojené království 24 1 8 1 1 7 3 3
Itálie 12 4 4 1 1 1 1

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eurovision Song Contest 1961 na anglické Wikipedii.

  1. a b c ' Nous les amoureux ' de Jean-Claude Pascal, une chanson qui annonce la révolution du mouvement gay... - RTBF Actus. RTBF [online]. [cit. 2025-07-31]. Dostupné online. (francouzsky) 
  2. a b How Eurovision became an LGBTQ+ safe space. BBC News. 2023-05-09. Dostupné online [cit. 2025-07-31]. (anglicky) 
  3. How a 1960s Eurovision Winner Was Revived as an Anthem Against Hate | LBBOnline. www.lbbonline.com. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-01. (anglicky) 

Externí odkazy