Ferdinand Gallas

Ferdinand Gallas
Narození18. července 1900
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. února 1945
Drážďany
Velkoněmecká říšeVelkoněmecká říše Velkoněmecká říše
Příčina úmrtínejasná ve věznici
Povoláníknihkupec
Zaměstnavatelknihkupectví Malý & Patka Zábřeh
Znám jakoliterární značka Sirius
ChoťLibuše Gallasová
Dětidcera
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ferdinand Gallas (18. července 1900 Plzeň – 12. února 1945 Drážďany) byl český knihkupec a protinacistický odbojář.

Život

Ferdinand Gallas se narodil 18. července 1900 v Plzni v rodině sluhy Obchodní a živnostenské komory Adolfa Gallase a jeho manželky Barbory.[1] Vyučil se knihkupcem. Po smrti matky a poté, co se jeho otec znovu oženil, zareagoval v roce 1925 na inzerát knihkupectví Malý & Patka ze Zábřehu a odešel na severozápadní Moravu. Kromě práce pro svého zaměstnavatele se zapojil do veřejného života ve městě. Byl členem Sokola a v roce 1929 režíroval sokolské ochotnické divadlo. Oženil se a stal se otcem dcery. Mezi lety 1929 a 1932 pracoval v nově zřízené pobočce knihkupectví v Púchově, v roce 1932 došlo k jejímu uzavření z důvodu špatných hospodářských výsledků a k návratu rodiny do Zábřehu. Po Mnichovské dohodě a odstoupení pohraničí nacistickému Německu na podzim 1938 se Zábřeh dostal na odstoupené území. Knihkupectví i Ferdinand Gallas se přesunuli do Loštic, protože se stali z důvodu své pročeskosti na říšském území nežádoucí. V Lošticích pokračovali v činnosti. Manželka s dcerou zůstaly v Zábřehu a Ferdinand Gallas za nimi dojížděl, během čehož pašoval přes československou a od března 1939 protektorátní hranici české tiskoviny. Též začal produkovat ilegální tisky, ve kterých publikoval pod značkou Sirius. Přesto, že se snažil své aktivity maskovat jako obyčejnou šmelinu s literaturou, německé úřady pohrozily Gallasově manželce, že se musí buď rozvést nebo vystěhovat z říšského území. Manželé se domluvili na rozvodu, protože Ferdinand Gallas nechtěl svou ženu s dcerou ohrožovat. V roce 1943 byl Ferdinand Gallas po vzniku odbojové organizace Národní sdružení československých vlastenců ustanoven vedoucím skupiny a okrsku VIII v Lošticích. V březnu 1944 byl společně se svým zaměstnavatelem Václavem Patkou zatčen gestapem. Vězněn byl Olomouci, Šumperku, Breslau a Drážďanech ve věznici Matylda.

Pamětní deska obětem fašismu na budově městské knihovny v Zábřehu

Během bombardování Drážďan v únoru 1945 byla věznice, ve které byl Ferdinand Gallas držen, zasažena pumou. O jeho osudech podali spoluvězni rozporná svědectví a proto byl do konce roku 1947 pokládán za nezvěstného. Jako úřední datum úmrtí byl stanoven den 12. února 1945.[zdroj?][pozn. 1]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Podle zdrojů proběhlo bombardování Drážďan až 13.–15. února 1945, věznice měla být zasažena v noci z 13. na 14. února.[2]

Reference

  1. ↑ Matrika narozených Plzeň vnitřní město, 1900, snímek 206. [s.l.]: Porta fontium Dostupné online. 
  2. ↑ BARTOŠ, Josef. Cesta severomoravských odbojových pracovníků.... Terezínské listy. Roč. 1989, čís. 17. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 0232-0452. 

Literatura

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.