Fluorid železnatý

Fluorid železnatý
Krystalická struktura
Krystalická struktura
Obecné
Systematický názevFluorid železnatý
Anglický názevIron(II) fluoride
Německý názevEisen(II) fluorid
Sumární vzorecFeF2
Vzhledbílé krystalky nebo prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS7789-28-8
13940-89-1 (tetrahydrát)
PubChem522690
Vlastnosti
Molární hmotnost93,843 g/mol
165,90 g/mol (tetrahydrát)
Teplota tání1 100 °C
Hustota4,090 g/cm3
2,200 g/cm3 (tetrahydrát)
Rozpustnost ve voděmálo
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
ethanol (ne)
diethylether (ne)
kyselina fluorovodíková
Součin rozpustnosti2,36×10−6 [1]
Struktura
Krystalová strukturačtverečná
Hrana krystalové mřížkya= 483 pm
c= 336 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−661 kJ/mol
Standardní molární entropie S°87,03 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−618,5 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp0,725 JK−1g−1
Bezpečnost
Teplota vzplanutínehořlavý
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid železnatý (FeF2) je anorganická sloučenina patřící mezi halogenidy železa.

Při pokojové teplotě je paramagnetický, při ochlazení pod 78,3 K (−194,8 °C) se změní z neuspořádané paramagnetické formy na uspořádanou antiferromagnetickou formu.[2] FeF2 tvoří tetrahydrát FeF2·4H2O, který je častokrát nazýván stejnojmenně.

Příprava

Bezvodá forma může být připravena slučováním prvků:

Fe + F2 → FeF2

nebo reakcí ostatních železnatých halogenidů, či jiných železnatých solí nebo oxidu železnatého s kyselinou fluorovodíkovou:

FeCl2 + 2 HF → FeF2 + 2 HCl
FeCO3 + 2 HF → FeF2 + H2O + CO2.

Použití

Fluorid železnatý se používá na výrobu keramiky a jako katalyzátor některých reakcí v organické chemii.[3]

Vybrané fyzikální vlastnosti

FeF2 sublimuje mezi 958 a 1178 K (685 a 905 °C).

Pro výpočet atomizační energie Fe+ je navržena následující reakce:[4]

Druhá možnost zápisu reakce je následující:

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iron(II) fluoride na anglické Wikipedii.

  1. Ksp solubility constant for common salts. Solubility of things site. Accessed on 2011-01-16.
  2. STOUT, J, Edward Catalano. Thermal Anomalies Associated with the Antiferromagnetic Ordering of FeF2, CoF3, and NiF2. Physical Review. 1953, s. 1575–1575. Dostupné online. doi:10.1103/PhysRev.92.1575. 
  3. Iron(II) fluoride. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 1291750455. 
  4. Iron(II) fluoride. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 1291750455. 

Literatura

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy