Franciszek Smuglewicz

Francizsek Smuglewicz
Narození	6. října 1745 Varšava
Úmrtí	18. září 1807 (ve věku 61 let) Vilnius
Místo pohřbení	Rasoský hřbitov
Bydliště	Petrohrad
Alma mater	Accademia di San Luca
Povolání	malíř a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatel	Vilniuská univerzita
Rodiče	Łukasz Smuglewicz a Regina z Olesińskich
Příbuzní	Antoni Smuglewicz (bratr)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Franciszek Smuglewicz (6. října 1745 Varšava – 18. září 1807 Vilnius) byl polsko-litevským kreslířem a malířem. Smuglewicz je považován za předchůdce litevského umění v moderní době. Byl předchůdcem historismu v polské malbě. Byl také zakladatelem vilenské umělecké školy, jeho nejvýznamnějšími studenty byli Jan Rustem, Jan Krzystof Damel, Gaspar Borowski a Józef Oleszkiewicz. Jeho otec Łukasz Smuglewicz a bratr Antoni byli také malíři.

Francizsek Smuglewicz se narodil ve Varšavě jakožto syn Łukasze Smuglewicze, který byl malířem a Reginy Olesińské. Jeho matka byla neteří malíře Szymona Czechowicze. Své první kroky na poli malířském učinil ve spojeném ateliéru svého otce a Czechowicze ve Varšavě. V roce 1763 cestoval Franciszek do Říma, kde začal studovat krásné umění pod vedením Antona von Marona. Zůstal v Římě po dobu 21 let, zde si osvojil klasicistní styl malby.

V roce 1765 obdržel královské stipendium od polského krále Stanisława Augusta Poniatowského a byl přijat do Akademie svatého Lukáše. Jakožto kolega Vincenza Brenna se účastnil katalogování děl z Neronova Domus Aurea. V roce 1784 se vrátil do Varšavy, kde založil svoji školu krásných umění, byla jedním z předchůdců moderní Akademie krásných umění.

Jakožto klasicistní malíř, ale pod silným vlivem polského baroka, se stal Smuglewicz pozoruhodným představitelem historizující malby, žánru, který převládal v krásném umění v Polsku během 19. století. Okolo roku 1790 začal pracovat na sérii kreseb a litografií inspirovaných „Historií polského národa“ Adama Naruszewicze. Ačkoliv ji nedokončil, tato série mu získala mnoho popularity.

V roce 1797 se přestěhoval do Vilniusu, kde se stal zakladatelem a prvním děkanem „Institutu kreslení a malířství“ na vilenské akademii. V roce 1801 vymaloval alegorické stropní malby pro cara Pavla I. V jeho novém císařském paláci, Michajlovském paláci v Petrohradě, který byl navržen Vincenzem Brennem. Jako učitel generací polsko-litevských malířů sám sebe zasvětil v pozdějších letech svého života historické malbě. Přinesl na Litvu klasicistní ideje a náhledy osvícenského klasicismu. Maloval každodenní život a architekturu Vilniusu v realistickém duchu. Jeho dílo pomohlo s probíhající rekonstrukcí litevského královského paláce ve Vilniusu.

Mezi pozoruhodnými díly z této doby jsou „Zasedání čtyřletého sejmu“ (1793) a „Kościuskova přísaha na starém krakovském trhu“ (1797), Litevští rolníci“, „Osvobození rolníků z nevolnictví v Merkinė“. Mezi jeho díly z té doby jsou pohledy na městské hradby a brány, které byly během 19. věku strženy.

Smuglewicz byl po smrti pohřben na vilenském hřbitově Rasos, ačkoliv přesná poloha jeho hrobu není známá.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Francizsek Smuglewicz na anglické Wikipedii.