František Hýra
| František Hýra | |
|---|---|
 František Hýra | |
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1867 – 1870 | |
| Narození | 22. června 1809 Cítoliby  Rakouské císařství |
| Úmrtí | ? |
| Profese | byznysmen |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Hýra (22. června 1809 Cítoliby[1] – ?) byl rakouský a český podnikatel a politik z Plzně, v 60. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu.
Biografie
Pocházel z Loun,[2] uvádí se též původem z Cítolib.[3] Roku 1855 se přestěhoval do Plzně, kde se zařadil mezi největší místní podnikatele. Koupil pozemek a Kestřánkův dům na tehdejším Říšském předměstí a postavil za ním velký moderní mlýn, který byl zprovozněn v březnu 1856. Mlýnu dominoval první tovární komín v Plzni. Později se stal i majitelem Panského a Kalikovského mlýnu v Plzni. Roku 1865 zbudoval parní pekárnu a přebytky tepla využil na provoz lázní na protější straně ulice. Sám si zajišťoval těžbu uhlí v plzeňském okolí. Ve vlastní režii vyráběl i mlýnské kameny.[2] Kromě toho těžil kaolin, vyráběl bílé dlaždice, podílel se na založení plzeňské plynárny i na instalaci plynového osvětlení města a podílel se na založení Prvního akciového pivovaru, později známého jako Gambrinus.[4]
Dále se angažoval v hospodářském rozvoji ve svém původním bydlišti, v Lounech. Patřil mezi zakladatele potravinářského průmyslu. Inicioval založení akciové společnosti na výstavbu prvního lounského cukrovaru, který vyrostl v letech 1868–1869 na předměstí Loun.[5] Podílel se rovněž na obnově nevyužívaného lounského kostela svatého Petra, který roku 1871 koupil s cílem ho opravit a přestavět na rodinnou hrobku. Rekonstrukci prováděl Josef Mocker, ale stihl dokončit jen zlomek původního záměru. Po Hýrově bankrotu (viz níže) připadl kostel městu.[3]
V 60. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. V zemských volbách v březnu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii obchodních a živnostenských komor (obvod Plzeň).[6]
Roku 1875 se Hýra ocitl v dluzích, v srpnu toho roku byl na Hýrův podnik vyhlášen konkurz. Následně ukončil své podnikání.[2] Důvodem Hýrova bankrotu byl krach na vídeňské burze a následné opadnutí konjunktury z dob gründerského období.[3] Hýrův mlýn po 20 letech odkoupil podnikatel Josef Dionys Halbmayr z Mariánských Lázní, který areál dále rozšířil. Budova byla zbořena v roce 2008.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční kniha Cítoliby 1784-1809 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích. Dostupné online.
- ↑ a b c Věžka, Druztovský občasník [online]. Druztová [cit. 2013-09-02]. Čís. 71. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c Program Noci kostelů 27. května 2011 [online]. nockostelu.cz [cit. 2013-09-02]. Dostupné online.
- ↑ BERNHARDT, Tomáš. Tomáš Bernhardt: František Hýra přivedl do Plzně průmyslovou revoluci. Plzeň ČRo [online]. 2017-09-01. Dostupné online.
- ↑ GÄNSELOVÁ, Renáta. Kulturní a politický vývoj v Lounech ve 2. polovině 19. století. Plzeň, 2010. Diplomová práce. Fakulta pedagogická Západočeské univerzity v Plzni. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
- ↑ Sněm království Českého 1867-69 › 1. zasedání › Stenoprotokoly › 1. schůze › Sobota 6. dubna 1867 [online]. PSP ČR. Dostupné online.
- ↑ Hýrův mlýn, také: Halbmayrův mlýn [online]. zanikleobce.cz [cit. 2013-09-02]. Dostupné online.
Literatura
- SILOVSKÝ, Ladislav. Slavné plzeňské firmy a podnikatelé. Plzeň: Starý most, 2019. 159 s. ISBN 978-80-7640-002-3.
Externí odkazy
- HALLA, Pavel. Průmyslovou revoluci v Plzni odstartoval mlynář František Hýra. ČRo Plzeň [online]. 2020-05-13. Dostupné online.