František Lexa

prof. PhDr. František Lexa
Narození5. dubna 1876
Pardubice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí13. února 1960 (ve věku 83 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Národnostčeská
Alma materUniverzita Karlova
Povoláníarcheolog, pedagog, spisovatel a egyptolog
ZaměstnavatelFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Lexa (5. dubna 1876 Pardubice – 13. února 1960 Praha)[1] byl český pedagog, lingvista, spisovatel a zakladatel české egyptologie.

Biografie

Narodil se v rodině právníka Vilibalda Lexy a Eleonory rozené Strasserové v Pardubicích. Měl tři sourozence: Marii, Jaroslava (1879) a Jana (1880). Se svou ženou Irenou rozenou Kvíčalovou (1877–1961) měl tři děti: malířku Miladu Svobodnou (1904–1994), učitele Jaroslava (1906) a tanečnici, pedagožku a choreografku Irenu Zámostnou (1908–1999).[2]

Rodina se v 80. letech 19. století odstěhovala do Prahy, kde navštěvoval gymnázium v Žitné. Mezi jeho učitele patřil i Alois Jirásek, který vyučoval zeměpis a dějepis.[3] Po gymnáziu nastoupil v roce 1894 na Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity. Původní studijní obory matematika a fyzika rozšířil v dalších ročnících o filozofii a psychologii.[4] Mezi jeho spolužáky patřil Zdeněk Nejedlý. Přednášel mu mimo jiné T. G. Masaryk.[5]

Po studiích učil krátce středoškolskou matematiku a fyziku na malostranském gymnáziu a na C. K. Vyšším gymnasiu v Hradci Králové, ale jeho zájem stále více směřoval k filozofii a psychologii. V roce 1903 se stal doktorem filozofie a tématem jeho habilitační práce byla psychologie písma.[4] Odtud se dostal k zájmu o původ písma a studiu staroegyptského písma. V roce 1905 se začal učit starou egyptštinu a přeložil jednu kapitolu Knihy mrtvých. Překlad náhodou získal profesor orientalistiky Rudolf Dvořák a ten ho doporučil ke studiu egyptštiny u profesora Adolfa Ermana v Berlíně. Lexa se tam kromě staroegyptského písma začal zabývat problematikou egyptského náboženství.[4]

Po roce studií v Berlíně studoval Lexa několik měsíců démotštinu ve Štrasburku u profesora Wilhelma Spiegelberga. Rozhodl se vydat vlastní mluvnici démotštiny. Po návratu do Prahy v roce 1909 opět učil na gymnáziu, ale zároveň připravoval svou habilitační práci z egyptologie. Svou práci s názvem O poměru ducha, duše a těla u Egypťanů Staré říše zveřejnil po skončení první světové války.

Po vzniku Československa byl na Univerzitě Karlově zájem o orientalistiku a Lexa zde mohl od roku 1919 bezplatně přednášet egyptologii. V roce 1927[6] získal placené místo řádného profesora. Během této doby napsal několik knih, o něž byl velký zájem. Kniha Staroegyptské čarodějnictví vyšla v roce 1925 i ve francouzštině.[7]To přispělo ke zřízení Egyptského semináře na Univerzitě Karlově, jehož jediným řádným profesorem se stal právě František Lexa. Ve školním roce 1934–1935 byl zvolen děkanem Univerzity Karlovy. V té době byl jediným pedagogem v Evropě, který vyučoval démotštinu.[8] Během čtyřiceti let svého působení na univerzitě vychoval řadu egyptologů z Československa i dalších států. Jeho nejdůležitějšími žáky z řad českých egyptologů byli Jaroslav Černý a Zbyněk Žába.[8] Vykonal mnoho záslužné práce pro popularizaci egyptologie. Spolupracoval na pořádání výstav o Egyptu a seznamoval širší veřejnost se životem a činností starých Egypťanů. Kromě odborných publikací je autorem povídky Amen-nacht (1917) o životě egyptského velekněze. Napsal mnoho drobnějších prací a článků. Překládal ze staroegyptské literatury texty literárních děl, právní a náboženské dokumenty.

Egypt navštívil poprvé v roce 1930, podruhé až v roce 1956 jako člen kulturní delegace.[4]

V 50. letech 20. století inspiroval Lexu jeho žák Zbyněk Žába k založení Československého egyptologického ústavu se sídlem v Praze a Káhiře. Protože Lexa měl široké známosti v politických kruzích, podařilo se ústav v roce 1958 založit a byl pověřen jeho vedením. V této souvislosti uskutečnil svou poslední návštěvu Egypta. Po jeho smrti vedl ústav Zbyněk Žába.

Za svou činnost byl už v meziválečném období jmenován členem Královské české společnosti nauk. Po roce 1950 získal řadu vyznamenání (mj. Řád práce, Řád republiky) a byl jmenován čestným členem zahraničních vědeckých institucí.

František Lexa zemřel v Praze v roce 1960. Je pohřben v Praze na Olšanských hřbitovech v oddělení IX, 16, 1–4.

Dílo

Spisy

  • Amen-nacht: povídka na motivy starověkého Egypta – Praha: vlastním nákladem, 1917
  • Pokus egyptského krále Amenhotepa IV. Achuenatona o zavedení světového náboženství – Praha: Veraikon, 1920
  • Náboženská literatura staroegyptská (1921)
  • Egyptské povídky o čarodějnících – Praha: Veraikon, 1921
  • Beletristická literatura staroegyptská (1923)
  • Staroegyptské čarodějnictví (1923)
  • Obecné mravní nauky staroegyptské (1926–1929)
  • O staroegyptských měrách délkových a plošných – Brno: v. n., 1927
  • Výbor z mladší literatury egyptské – s barevnou obálkou a pěti perokresbami Milady Lexové. Praha: Šolc a Šimáček, 1947
  • Výbor ze starší literatury egyptské – s barevnou obálkou a šesti perokresbami Milady Lexové. Praha: Šolc a Šimáček, 1947
  • Jak měli Egypťané rádi Ptolemaiovce: historická studie rosetského dekretu – Praha: s. n., 1948
  • Život dělnictva ve starověkém Egyptě – Praha: v. n., 1950
  • Grammaire démotique – gramatika démotštiny (1951)
  • Veřejný život ve starověkém Egyptě (1955–1956)

Překlady

Odkazy

Reference

  1. ↑ KDO BYL KDO – čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté. www.libri.cz [online]. [cit. 2023-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-04-22. 
  2. ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. 
  3. ↑ Verner M.: 40 let v Egyptě, Eminent, Praha 2006, ISBN 80-7281-260-2, str.17
  4. ↑ a b c d CODR, Milan; GLÜCKSELIG, Josef. Přemožitelé času sv. 18. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989. Kapitola František Lexa, s. 180–184. 
  5. ↑ Verner M.: 40 let v Egyptě, Eminent, Praha 2006, ISBN 80-7281-260-2, str.18
  6. ↑ Český egyptologický ústav. cegu.ff.cuni.cz
  7. ↑ CHURÁŇ, Milan. Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 320. 
  8. ↑ a b VERNER, Miroslav; FARYOVÁ, Ivana. 200 let egyptologie. Praha: Euromedia Group, 2022. ISBN 978-80-242-8498-9. S. 168. 

Literatura

  • ČERNÝ, Jiří; HOLEŠ, Jan. Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 739 s. ISBN 978-80-7277-369-5. S. 388–390. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století: II. díl: K–P. Praha; Litomyšl: Paseka; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 269–270. 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.