Franz Mirtl

Franz Mirtl
Vojenská služba
Služba	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost	viceadmirál (1918), kontradmirál (1910), kapitán řadové lodi (1905), fregatní kapitán (1901), korvetní kapitán (1898)
Narození	23. srpna 1856 Horní Libchava
Úmrtí	24. března 1927 (ve věku 70 let) Vídeň
Profese	admirál a spisovatel
Ocenění	Řád železné koruny, Leopoldův řád, Řád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Franz Mirtl (23. srpna 1856 Horní Libchava – 24. března 1927 Vídeň) byl rakousko-uherský admirál. U c. k. námořnictva sloužil od roku 1873, absolvoval několik zaoceánských plaveb, uplatnil se jako důstojník dělostřelectva, pedagog a spisovatel, působil také v námořní administraci. V roce 1910 byl penzizonován v hodnosti kontradmirála, ale za první světové války znovu povolán do aktivní služby, v letech 1914–1918 působil v námořní sekci na ministerstvu války. V roce 1918 dosáhl hodnosti viceadmirála.

Byl synem Antona Mirtla, důchodního na velkostatku Horní Libchava. Po dokončení reálky studoval jeden rok na vídeňském Polytechnickém institutu a v roce 1873 vstoupil k námořnictvu. Prošel průpravou na výcvikové lodi SMS Adria a v roce 1875 se stal kadetem. Na korvetě SMS Frundsberg se plavil po Středomoří, v roce 1877 byl přidělen k Hydgrografickému úřadu v Pule a v roce 1878 získal hodnost praporčíka.^[1] Kromě služby na různých lodích nebo u jednotek námořní pěchoty působil také u námořního arzenálu v Pule a u Námořního technického výboru. V roce 1886 byl povýšen na poručíka II. třídy,^[2] absolvoval kurzy pro obsluhu torpéd a telegrafů a sám poté působil jako pedagog na výcvikové lodi SMS Alpha. V roce 1889 získal hodnost poručíka II. třídy a několik let působil znovu u Námořního technického výboru, získal také velení nad menšími plavidly.^[3]

Jako první důstojník na křižníku SMS Kaiserin und Königin Maria Theresia byl k datu 1. listopadu 1898 povýšen na korvetního kapitána.^[4] Kromě působení na dalších výcvikových lodích byl velitelem torpédoborce SMS Blitz (1900–1901)^[5] a prvním důstojníkem na křižníku SMS Kaiser Franz Joseph (1901). K datu 1. listopadu 1901 obdržel hodnost fregatního kapitána^[6] a v letech 1903–1905 byl velitelem křižníku SMS Kaiserin Elisabeth,^[7] který od doby boxerského povstání kotvil u břehů Číny.^[8] V roce 1905 byl přidělen ke sborovému námořnímu velitelství v Pule a 1. listopadu 1905 byl povýšen na kapitána řadové lodi.^[9]

V letech 1906–1909 byl přednostou technického odboru v námořní sekci na ministerstvu války.^[10][11] V dubnu 1909 byl odeslán na dovolenou a téhož roku 1. října penzionován. K datu 3. ledna 1910 získal hodnost kontradmirála, v té době žil ve Vídni.^[12] Na začátku první světové války byl znovu povolán do aktivní služby a v letech 1914–1918 byl zástupcem přednosty operační kanceláře v námořní sekci na ministerstvu války. Těsně před rozpadem monarchie byl k datu 1. listopadu 1918 povýšen do hodnosti viceadmirála.^[13] Vzhledem k místu svého narození byl v roce 1919 přijat do československé armády jako kontradmirál ve výslužbě s nárokem na penzi.^[14]

Po odchodu na penzi žil ve Vídni, kde také zemřel 24. března 1927 ve věku 70 let a byl pochován na hřbitově v Hietzingu. Mimo jiné byl od roku 1909 členem Rakouské společnosti pro podporu lodní dopravy (Österreichischer Flottenverein) čestným členem Rakouské akademie věd^[15]a uplatnil se i jako spisovatel. Byl autorem několika publikací z oboru technického rozvoje námořnictva.

Během služby u námořnictva se stal nositelem několika ocenění v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.^[16]

• Vojenský záslužný kříž (1895)
• Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1898)
• Jubilejní pamětní medaile (1898)
• Vojenská záslužná medaile (1900)
• Řád železné koruny III. třídy (1905)
• Vojenský jubilejní kříž (1908)
• rytířský kříž Leopoldova řádu (1909)
• Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1916)
• Vojenská záslužná medaile s válečnou dekorací (1917)
• komtur Řádu Františka Josefa s válečnou dekorací (1918)

• Řád Osmanie IV. třídy (1899, Osmanská říše)
• Železný kříž II. třídy (1917, Německo)

• SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 323–327 (heslo Franz Mirtl) ISBN 3-7648-2519-7

• Franz Mirtl in: Österreichisches Biographisches Lexikon