Giorgio Basta

Giorgio Basta
podle Hanse von Aachen ryl Dominik Custos (1600)
Narození	30. ledna 1550 Roccaforzatta (provincie Taranto)
Úmrtí	20. listopadu 1607 (ve věku 57 let) Praha
Národnost	albánská, italská
Povolání	důstojník, spisovatel literatury faktu, vojenský velitel a spisovatel
Znám jako	voják, velitel císařské armády
Období	1580 - 1607
Nábož. vyznání	katolík
Rodiče	Demetrio Basta (otec)
Příbuzní	Nikolo Basta (bratr)
Znak
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Giorgio Basta, latinsky Georgius Basta dominus in Sult, hrabě Basta z Hustu, svobodný pán ze Sultu, hrabě z Husztu a Mármarose (1550, Roccaforzata – 26. srpna 1607, Praha) byl italský šlechtic, voják, diplomat a spisovatel albánského původu, který působil v armádě Svaté říše římské ve službách císaře Rudolfa II.

Narodil se v rodině Demetria Basty z albánského Epirotu. Stal se vojákem, pod vedením Alessandra Farnese se vycvičil a vypracoval na důstojníka armády Svaté říše římské ve španělském Nizozemí (1589–1590). V roce 1589 se oženil s falnderskou šlechtičnou Annou de Liedekerke de Gavre, se kterou měl 5 dětí. Zapojil se také do hugenotských válek proti Jindřichovi Navarrskému a roku 1591 byl těžce zraněn při obléhání Rouenu, kdy mu anglický žoldnéř částečně podřízl krk. Následně se během tureckých válek v letech 1596–1606 vyznamenal jako generál ve službách císaře Rudolfa II. v Uhrách a Sedmihradsku. Roku 1597 se vyznamenal dobytím Chustu, za což mu byl císařem udělen titul hraběte z Chustu. Roku 1601 se spojil s valašským knížetem Michalem a společně porazili povstání sedmihradské šlechty, zvítězili v bitvách o Mirăslău a u Guruslău (Goroszló). Později Basta dal knížete na rozkaz císaře zavraždit.

Jako císařův diplomat se uplatnil při jednáních v Sedmihradsku a roku 1603 na čas působil jako sedmihradský místodržící, přičemž tvrdě prosazoval rekatolizaci. Pro svou krutost však byl z tohoto úřadu brzy odvolán. V letech 1604–1606 bojoval v západních Uhrách proti Turkům, před jejichž přesilou úspěšně ubránil Ostřihom. Bojoval také proti povstání sedmihradského vévody Štěpána Bočkaje, kterého několikrát porazil. Po skončení patnáctileté války ukončil i svou válečnickou kariéru, poslední rok života strávil na pražském dvoře Rudolfa II., kde sepsal svá díla o vojenské taktice: Il maestro di campo generale...(Benátky, 1606) a posmrtně vydaný Il governo della cavalleria leggiera (Benátky, 1612) Jako vojevůdce vynikal především schopností plánování a taktizování, vyznačoval se však rovněž velkou krutostí. Od jeho jména je podle některých názorů odvozen výraz "basta!" ve smyslu "konec" nebo "už dost!"

Giorgia Bastu v Praze portrétoval dvorní malíř Rudolfa II. Hans von Aachen. Portrét je nezvěstný, ale dochovala se jeho grafická verze, mědirytina, kterou ryl nizozemský rytec Dominicus Custos de Foster v Augšpurku a zařadil ji do svého alba "Atrium heroicum caesarum, regium, aliarumque summatum..."), 171 portrétů panovníků, šlechticů, státníků, vojenských velitelů, obchodníků a dalších hrdinů 16. století, které vzniklo na objednávku císaře Rudolfa II. a vyšlo ve dvou vydáních s popiskami latinskými (1600-1601) nebo německými (1603).^[1]

Ze své praxe napsal tři knihy, z nichž nejvýznamnější jsou paměti, které vyšly posmrtně roku 1616 a jsou uznávány jako literatura faktu.

• Giorgio Basta, Il Governo Della Cavalleria Leggiera: Trattato Che Concerne Anche quanto basta alla Grave per intelligenza de Capitani. Oppenheim: H. Galler, J. T. de Bry, 1616.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giorgio Basta na italské Wikipedii.

• JANÁČEK, Josef: Rudolf II. a jeho doba; Svoboda Praha, 1987

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Giorgio Basta na Wikimedia Commons
• Medailon na webu Vojenského historického ústavu