Givi Džavachišvili

Givi Džavachišvili
Rodné jménoგივი ჯავახიშვილი
Narození18. prosince 1912
Tbilisi
Úmrtí10. listopadu 1985 (ve věku 72 let)
Tbilisi
Alma materGruzínská technická univerzita
Povolánípolitik, úředník a geolog
OceněníLeninův řád
Řád rudého praporu práce
Řád čestného odznaku
Řád Říjnové revoluce
Politická stranaKomunistická strana Sovětského svazu
Funkceposlanec Nejvyššího sovětu SSSR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Givi Džavachišvili (gruzínsky: გივი ჯავახიშვილი, rusky: Гиви Дмитриевич Джавахишвили – Givi Dmitrijevič Džavachišvili) (18. září 1912 – 10. listopadu 1985 v Tbilisi) byl gruzínský politik, který byl v letech 1953 až 1975 předsedou Rady ministrů Gruzínské SSR.

Mládí

Dzavachišvili se narodil 18. září 1912 do rodiny doktora Dmitrije Džavachišviliho. V roce 1934 dokončil vzdělání na Zakavkazském průmyslovém institutu (dnes Gruzínský polytechnický institut) a stal se inženýrem geologie. Pracoval v Institutu lázeňství. V květnu 1940 vstoupil do Komunistické strany Sovětského svazu. V lednu – květnu 1941 sloužil v armádě.

Politická kariéra

Poté až do roku 1952 pracoval na různých místech regionálních a posléze ústředních vládních i stranických struktur, převážně v oblasti energetiky a těžkého průmyslu. Naposled jako vedoucí oddělení těžkého průmyslu ÚV KS Gruzie. V září 1952 byl jmenován předsedou výkonného výboru tbiliského městského sovětu (dnešní terminologií primátor Tbilisi). V dubnu 1953 povýšil do funkce místopředsedy rady ministrů Gruzie.

Předsedou vlády

29. října 1953, se po mocenském boji mezi bývalými přívrženci Lavrentije Beriji a gruzínskými pro-Chruščovovskými revizionisty, stal předsedou Rady ministrů (premiérem) Gruzínské SSR.[1] Souběžně se stal členem byra Ústředního výboru KS Gruzie a předsedou Komise na ochranu gruzínského jazyka. Všechny tyto funkce si udržel až do prosince 1975, takže je nejdéle vládnoucím gruzínským premiérem v historii. Od roku 1954 byl též členem jak gruzínského, tak sovětského parlamentu, v letech 1956–1976 členem ÚV KSSS.

Džavachišviliho politika

V roce 1958 se zúčastnil jako hlava gruzínské delegace světové výstavy EXPO v Bruselu a v roce 1967 podruhé, tentokrát v Montrealu. Jako předseda Rady ministrů Gruzínské SSR se celkem pětkrát zúčastnil sjezdu KSSS (20.-24. sjezd). V roce 1961 Džavachišvili na jednom ze sjezdů KSSS požadoval odstranění ostatků Stalina z Leninova mauzolea. Mnohokrát se účastnil i důležitých diplomatických misí SSSR i Gruzínské SSR do USA, Kanady a Turecka.

Na poli domácí gruzínské politiky se zasloužil velkou měrou o budování v Tbilisi. Na jeho popud byly vybudovány mnohé účelové budovy, jako například Hala pro gruzínskou filharmonii nebo Tbiliský palác sportu. Za jeho éry bylo také dobudováno metro v Tbilisi, jehož stavba začala v roce 1952 a trvala 14 let.

V roce 1975 odešel ze svých funkcí do důchodu. Zemřel 10. listopadu 1985 v Tbilisi.

Ocenění

Reference

  1. ↑ (anglicky) harikumar.brinkster.net Archivováno 20. 8. 2008 na Wayback Machine. - THE 'DOCTORS' CASE’,AND, THE DEATH OF STALIN, Bill Bland, for the Communist League (UK), Londýn, říjen 1991. (D. M. Lang: op. cit.; str. 264).

Externí odkazy

Předseda Rady ministrů Gruzie
Předchůdce:
Valerian Bakradze 		21.9. 1953 – 17.12. 1975
Givi Džavachišvili 		Nástupce:
Zurab Pataridze
This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.