Gloriet (Poděbrady)

Gloriet s terasami
Poděbradský altán Gloriet po první etapě rekonstrukce provedené na podzim 2017
Poděbradský altán Gloriet po první etapě rekonstrukce provedené na podzim 2017
Základní informace
Slohklasicismus
Výstavba1818–1820
StavebníkFridrich a Veronika Ulrychovi
Současný majitelFarní sbor Českobratrské církve evangelické v Poděbradech
Poloha
Adresazahrada evangelické fary, Poděbrady, ČeskoČesko Česko
UliceHusova
Souřadnice50°8′39,5″ s. š., 15°6′46,85″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky14597/2-1938 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gloriet v Poděbradech je klasicistní vyhlídkový altán vystavěný v první polovině 19. století na terase nad řekou Labe (nyní Labské nábřeží). Jeho součástí jsou terasy s vinným sklepem. Původně patřil k již zaniklému statku. Od roku 1901 je součástí zahrady evangelické fary a jeho vlastníkem je Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Poděbradech. Altán je jedinou zachovanou stavbou svého druhu v Poděbradech a širokém okolí.[1][2][p 1]

Gloriet je s přilehlými terasami chráněn jako kulturní památka.[3] Dle památkového katalogu Národního památkového ústavu se jedná o ojedinělý typ glorietu, který je hodnotný architektonicky i urbanisticky.[4]

Budova prošla za dobu své existence dvěma opravami. V druhé dekádě 21. století bylo zjištěno hrozící celkové narušení její statiky.[5] Vlastník objektu shromažďuje prostředky potřebné k rekonstrukci.[6][7] První etapa rekonstrukce proběhla na podzim 2017.

Historie

fotografie hradební zdi a za ní stojícího osmibokého glorietu
Altán Gloriet a přilehlé terasy těsně před opravou

Na poděbradském nymburském předměstí byl po husitských válkách založen větší hospodářský dvůr sloužící k zásobování hradu. Roku 1786 vrchnost (vlastníkem byl král Josef II.) rozhodla o rozparcelování a rozprodání pozemků tohoto dvora.[8] V roce 1809 koupila přední část dvora směrem k Labi Veronika (Weronika) Ulrychová, manželka panského sládka Fridricha Ulrycha.[9] Její manžel v letech 1818–1820 vybudoval statek, zahrnující přízemní obytný dům čp. 16 s barokizující bránou a další hospodářské budovy. Nad řekou zřídil zahradu s terasami osázenými vinohradem, na jejichž vrcholu vznikl vyhlídkový altán.[8] Fridrich Ulrych nechal gloriet vystavět pro potěšení své milované ženy a pro sebe do areálu zahrnul také vinný sklep.[6]

Stavitel Glorietu Fridrich Ulrych roku 1832 zemřel na choleru. Usedlost zůstala v držení jeho ženy Veroniky, zemřelé roku 1847. Dvorec následně převzal jejich syn František Ulrych s manželkou Jindřiškou, kteří měli děti Františka, Veroniku Karolínu (provdanou za Tomáše Bláhu) a Čeňka. Později se dvorce ujal Bláha, který však později kvůli dluhům spáchal sebevraždu.[10]

Roku 1875 statek v nucené dražbě koupil poděbradský měšťan Josef Jungl.[2] Roku 1901 jej od Junglových dědiců koupil farní sbor evangelické církve helvetského vyznání.[9] Gloriet tak stojí ve farní zahradě v těsném sousedství funkcionalistické fary a kostela vzniklého přestavbou původního obytného stavení Ulrychových.[1] Během různých akcí (například Noc kostelů) je zpřístupňován veřejnosti. Bezprostřední okolí altánu se výrazně proměnilo, řeka byla regulována a na vzniklém pásu zeleně (ulice Labské nábřeží) vede pod vzrostlými stromy frekventovaná cyklostezka.[6]

večerní fotografie glorietu, poblíž stojí skupina lidí
Gloriet zpřístupněný v rámci akce Noc kostelů 2017

Roku 1965 byl Gloriet prohlášen za kulturní památku.[3] Roku 1968 bylo při revizi památek zjištěno, že gloriet je v tak špatném stavu, že hrozila jeho demolice.[2] Navzdory nedostatku financí se sboru v 70. letech podařila jeho záchrana.[11] Stav stavby se ale opět postupně zhoršoval. Došlo k degradaci zdiva a poklesu stěny altánu napojené na opěrnou zeď. Dále se ukázalo, že stavbu poškozuje nedostatečný odtok srážkové vody a její základy byly založeny v nedostatečné hloubce.[7] Po zjištění, že altánu hrozí celkové narušení statiky, majitel roku 2015 začal hledat prostředky na rekonstrukci, která musela být rozdělena do tří dílčích etap (samotný Gloriet, schodiště a terasy pod ním a konečně zbývající části teras)[11]. Prostředky na první etapu byly získány z dotací, veřejné sbírky a série benefičních kulturních akcí, jejichž hlavní část se odehrála roku 2017 v rámci cyklu „Rok pro Gloriet“ (koncerty, přednášky a jiné). Pomyslným vyvrcholením Roku pro Gloriet se v září 2017 stal benefiční festival „GlorietFest“. V jeho průběhu mimo jiné výtvarník Lukáš Kladívko na farní zahradě vytvořit prostorovou instalaci „Glory“.[12]

První etapa rekonstrukce proběhla od září do prosince 2017. Mimo jiné byla opravena vypadlá klenba, vyřešen odvod dešťové vody, opravena fasáda, podlahy a renovovány okna, dveře i kovaná mříž balkónu.[11]

Popis

detail kování mříže balkonu, uprostřed se dvěma kruhy. V mezikruží osmero květů, ve vnitřním kruhu zdobené iniciály FWU
Kovaná mříž balkonu s iniciály FWU

Gloriet je dvoupodlažní stavba vystavěná v klasicistním slohu na dvou terasách. Vnější průměr stavby měří asi pět metrů. Má pravidelný osmiboký půdorys.[4] Fasádu člení dvě nad sebou umístěné, bohatě profilované římsy a skutečná i slepá okna.[13] Dále ji zdobí šambrány. Do horního patra se vstupuje dveřmi z farní zahrady.[1] Patro má dřevěnou podlahu a je zaklenuté plackou.[13] V místnosti jsou umístěna čtyři oblouková okna, opatřená žaluziovými okenicemi, a dva stejně velké výklenky. Není tam žádné původní vybavení. Proti vchodu se nacházejí dvoukřídlé dveře vedoucí na malý vyhlídkový balkon o rozměrech 130 × 70 cm. Ten zdobí umělecky kovaná mříž s iniciály stavitelů FWU. Střechu altánu tvoří nízká osmiboká kopule vrcholící korouhvičkou s malou makovicí. Na ní je osazena korouhev s letopočtem 1945. Spodní patro altánu tvoří malá místnost s nepravidelnou omítanou cihelnou klenbou. Ve zdi jsou umístěny výklenky a malé okénko, podlahu pokrývají pálené cihly. Místnost je přístupná schodištěm vedoucím přes terasy.[2]

Společně s Glorietem byly postaveny také dvě kamenné terasy, na jejichž vrcholu stavba stojí.[6] Terasy jsou vyzděny z opuky a kryty pískovcovými deskami. Zpevňují je dvě souběžné zdi, kterými prochází dvě schodiště. První schodiště s odpočívadlem vede ke glorietu. Jeho sloupky byly v minulosti ozdobeny dvěma čučky.[13] Zadní schodiště zpřístupňuje vinný sklípek, vybudovaný uvnitř teras. Terasy byly původně osázeny vinnou révou. Vinice však později zanikla a výhled na řeku zakryly stromy.[6]

Galerie

  • pohled na kamenné schodiště stoupající ke glorietu
    Detail schodiště
  • pohled reliéfní volutu
    Detail fasády s volutou
  • okno uzavřené dřevěnými žaluziovými okenicemi
    Detail okna
  • měděná makovice a plechová korouhev ve tvaru půlměsíce s praporem nesoucím letopočet 1945
    Detail makovice a korouhve
  • zvětralá zeď z plochých opukových kamenů
    Detail poškozeného zdiva opěrné zdi
  • v parku stojící stylizovaný nápis GLORY, 2-3 metry vysoká písmena prostorově seskládána z dřevěných laťověk
    Prostorová instalace Lukáše Kladívka Glory

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Na zahradě nedaleké Boučkovy usedlosti byl ve stejné době postaven jiný, o něco skromnější, gloriet. V 60. letech 20. století byl však zbořen.[2]

Reference

  1. ↑ a b c O Glorietu [online]. Farní sbor církve evangelické v Poděbradech [cit. 2016-08-15]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbradské „poklady“ 10. díl. S. 5. Poděbradské noviny [online]. 2017. Roč. 26, čís. 18, s. 5. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-07. 
  3. ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-10-07]. Identifikátor záznamu 124991 : Altán - gloriet a terasa se schodištěm. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. ↑ a b Gloriet s terasami [online]. Národní památkový ústav – památkový katalog [cit. 2016-08-19]. Dostupné online. 
  5. ↑ ČEJKA, Milan. Gloriet se dočká zásadní rekonstrukce. Poděbradské noviny [online]. [cit. 2016-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-08. 
  6. ↑ a b c d e KŘÍŽ, František. O jedné malé historické památce. Poděbradské noviny [online]. [cit. 2016-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-10. 
  7. ↑ a b Co je potřeba udělat? [online]. Farní sbor církve evangelické v Poděbradech [cit. 2016-08-19]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady. Město mého srdce II. Z alba minulých časů.. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2008. S. 57. 
  9. ↑ a b HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbradská náměstí: Vlašské náměstí. Poděbradské noviny [online]. [cit. 2016-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-10. 
  10. ↑ HELLICH, Jan. Topografie Poděbrad (rukopis). [s.l.]: [s.n.] 
  11. ↑ a b c LOUČ, Michal; LOUČOVÁ, Petra; FÉR, Martin. První etapa rekonstrukce Glorietu dokončena!. S. 6. Poděbradské noviny [online]. 2018-01-18 [cit. 2025-07-09]. Roč. 27, čís. 2, s. 6. Dostupné online. 
  12. ↑ MÍČOVÁ, Lucie. Ani déšť nesmyl příjemnou atmosféru GlorietFestu. S. 5. Poděbradské noviny [online]. 2017-10-05 [cit. 2025-07-09]. Roč. 26, čís. 19, s. 5. Dostupné online. 
  13. ↑ a b c HRABĚTOVÁ, Jana. Památky Nymburska: soupis nemovitých památek na okrese Nymburk. Poděbrady: Polabské muzeum, 1998. 83 s. 

Literatura

  • HRABĚTOVÁ, Jana. Soupis památek okresu Nymburk: Nemovité památky. Díl 1. Část 2, (Mcely - Žitovlice). Poděbrady: Polabské muzeum, 1976. 91 s. 
  • HRABĚTOVÁ, Jana. Památky Nymburska: soupis nemovitých památek na okrese Nymburk. Poděbrady: Polabské muzeum, 1998. 114 s. 

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu gloriet v zahradě evangelické fary v Poděbradech na Wikimedia Commons
  • Altán Gloriet – kulturní památka na labských terasách v Poděbradech [online]. Farní sbor církve evangelické v Poděbradech [cit. 2017-10-06]. Dostupné online. 
  • Evidenční list nemovité kulturní památky [online]. Farní sbor církve evangelické v Poděbradech [cit. 2017-10-06]. Dostupné online. 

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.