Goleniów

Goleniów
Kostel svaté Kateřiny
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	53°33′55″ s. š., 14°49′50″ v. d.
Nadmořská výška	2–31 m n. m.
Časové pásmo	UTC+1
Stát	Polsko Polsko
Vojvodství	západopomořanské
Okres	Goleniów
Gmina	Goleniów
Goleniów Goleniów, Polsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	11,78 km²
Počet obyvatel	21 876 (2021)
Hustota zalidnění	1 857 obyv./km²
Správa
Status	Město
Starosta	Krzysztof Sypień
Vznik	1268
Oficiální web	goleniow.pl
Telefonní předvolba	(+48) 91
PSČ	72-100
Označení vozidel	ZGL
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Goleniów (po druhé světové válce Gołonóg, německy Gollnow) je město ve stejnojmenném okrese v Západopomořanském vojvodství na severozápadě Polska. Protéká jím řeka Ina. V roce 2021 ve městě žilo 21 876 obyvatel.^[1]

Okolí města bylo osídleno již v době kamenné. Z období 4200–3500 př. n. l. jsou známé nálezy z okruhu kultury s lineární keramikou a na přelomu doby bronzové a doby železné zde sídlil lid lužické kultury. Četnost nálezů svědčí o soustavném osídlení až do období raného středověku.

První písemná zmínka pochází z roku 1220, kdy zde v zákrutu řeky stála obchodní osada a strážní hrad. Obyvatelé dodávali med, ryby a pryskyřici do Štětína. Rozvoj města nastal po roce 1268, kdy osada obdržela od knížete Barnima I. městská práva magdeburského typu. Město mimo jiné získalo právo volné plavby k ústí Odry. V roce 1317 město získalo lübecká městská práva a roku 1368 se stalo členem obchodního svazu hanzovních měst. Obchodní zájmy vedly ke sporům s blízkým Štětínem, který se snažil ovládnou obchod podél Odry. Konflikt se podařilo urovnat ve prospěch Goleniówa a jeho spojence Stargardu až roku 1397.

V pozdním středověku se město úspěšně rozvíjelo, což se projevilo na jeho podobě. Město obepnula hradba z kamene a cihel prolomená čtveřicí bran, z nichž se zachovala pouze brána Wolińská. Od roku 1386 smělo město razit vlastní mince, tzv. bílé goleniówské groše. Objevovaly se a pokračovaly obchodní spory se Stargardem a zejména se Štětínem, které definitivně skončily až v roce 1618.

V roce 1529 město postihl ničivý požár, ale obyvatele postihovaly také epidemie nemocí a menší požáry. Velký úpadek způsobila třicetiletá válka. Po jejím skončení město připadlo Švédsku, kterému patřilo až do roku 1679. Od roku 1720 se Goleniów stal součástí Pruska a začal znovu presperovat. Vznikla nová předměstí, radnice, nemocnice a školy. V roce 1830 byla postavena silnice do Štětína a o čtyřicet let později také železnice. Od roku 1882 mělo město železniční spojení s Gryficemi a o několik let později se Svinoústí a Kolobřehem.

Na počátku dvacátého století se ve městě rozvíjela výroba nábytku. Během druhé světové války ve městě pracovalo mnoho německých politických vězňů, polských zajatců a nuceně nasazených. Město bylo osvobozeno Rudou armádou 7. března 1945, ale 60–65 % jeho rozlohy bylo zničeno včetně mnoha významných budov. Po druhé světové válce byla většina původních obyvatel vysídlena a město připadlo Polsku.

• Kostel svaté Kateřiny postavený v patnáctém století
• Městské opevnění s Wolińskou brána vysokou 26 metrů
• Třípodlažní hrázděná sýpka u bývalého říčního přístavu

• Bergen auf Rügen, Německo
• Greifswald, Německo
• Opmeer, Nizozemsko
• Pyrzyce, Polsko
• Svedala, Švédsko

Od 3. prosince 2005 do 25. února 2025 byl partnerským městem Golienówa také ruský Gurjevsk. Vzájemné partnerství bylo ukončeno vzhledem k ruské invazi na Ukrajině.^[4]

• 
  Městské opevnění
• 
  Sýpka
• 
  Budova pošty
• 
  Historické domy
• 
  Most přes Inu
• 
  Gymnázium
• 
  Wolińská brána

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Goleniów na polské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Goleniów na Wikimedia Commons