Gustav von Brudl
Gustav von Brudl | |
---|---|
![]() | |
Velitel námořního arzenálu v Pule | |
Ve funkci: 1891 – 1895 | |
Předchůdce | Arno von Rohrscheidt |
Nástupce | Oscar Cassini |
Přednosta odboru námořní sekce na ministerstvu války | |
Ve funkci: 1885 – 1891 | |
Předchůdce | Karl von Schaffer |
Nástupce | Rudolf Berghofer |
Vojenská služba | |
Služba | ![]() |
Hodnost | viceadmirál (1895), kontradmirál (1891), kapitán řadové lodi (1884), fregatní kapitán (1880), korvetní kapitán (1877) |
Ocenění | Řád železné koruny, Řád Františka Josefa |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gustav von Brudl (3. prosince 1837 Terst – 16. května 1907 Vídeň) byl rakousko-uherský admirál. U c. k. námořnictva sloužil od roku 1853 a zúčastnil se několika válek. Později se uplatnil v technologickém vývoji a modernizaci válečného loďstva. Zastával funkci přednosty odboru na ministerstvu války (1885–1891) a nakonec byl velitelem námořního arzenálu v Pule (1891–1895). Při odchodu do výslužby získal hodnost viceadmirála a byl povýšen do šlechtického stavu (1895).
Životopis
Pocházel z rodiny obchodníka a první vzdělání získal v Terstu, kde v letech 1850–1853 pokračoval ve studiu na námořní akademii. V roce 1853 vstoupil jako kadet k námořnictvu a mimo jiné se plavil na obchodních lodích, v letech 1854–1855 sloužil na korvetě SMS Minerva na Blízkém východě. V roce 1857 získal hodnost praporčíka a kromě služby na dalších lodích působil také u námořních základen v Terstu nebo Pule. V roce 1859 se zúčastnil války se Sardinií a v letech 1859–1860 byl přidělen k arzenálu v Benátkách.
V roce 1864 se zúčastnil dánsko-německé války a mezitím postupoval v hodnostech (poručík II. třídy 1861,[1] poručík I. třídy 1866).[2] Působil u zásobovacího úřadu v Terstu nebo u vojenského velitelství v Zadaru, později byl prvním důstojníkem na několika válečných lodích. V roce 1876 byl povýšen na korvetního kapitána,[3] v té době několik let sloužil u torpédového oddělení dělostřelecké komise v Pule (1874–1878).[4] V letech 1878–1879 byl velitelem dělového člunu SMS Albatros na Blízkém východě a v roce 1879 byl přeložen k námořní základně v Terstu.[5]
K datu 1. listopadu 1880 byl povýšen na fregatního kapitána[6][7] a znovu byl přidělen k dělostřelecké komisi v Pule. V letech 1882–1884 byl velitelem výcvikové lodi SMS Velebich[8] a k datu 1. května 1884 získal hodnost kapitána řadové lodi.[9] V letech 1885–1891 zastával funkci přednosty II. odboru v námořní sekci na ministerstvu války ve Vídni,[10][11] mezitím byl krátce velitelem obrněných lodí SMS Custozza (1887) a SMS Kronprinz Erzherzog Rudolf (1890). Ke dni 1. května 1891 byl povýšen do hodnosti kontradmirála[12][13] a svou kariéru završil jako velitel arzenálu v Pule (1891–1895).[14][15] V srpnu 1895 byl bez bližšího zařazení přeložen ke sborovému námořnímu velitelství v Pule a k datu 1. listopadu 1895 byl penzionován. Při příležitosti odchodu do penze obdržel hodnost viceadmirála.[16]
Ve výslužbě žil nejprve v Terstu,[17] v roce 1897 se přestěhoval do Vídně,[18] kde zemřel 16. května 1907 ve věku 69 let. Pohřben byl na vídeňském Centrálním hřbitově.
Během dovolené v roce 1879 se ve Zhořelci oženil, jeho manželkou se stala Johanna von Rohrscheidt (1856–1930), dcera důstojníka saské královské armády Richarda von Rohrscheidt. Z manželství se narodily dvě děti, dcera Carolina a syn Karl.
Tituly a ocenění
Během služby u námořnictva získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.[19] V roce 1895 byl povýšen do šlechtického stavu s titulem Edler von Brudl.[20]
Rakousko-Uhersko
Válečná medaile (1873)
Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1876)
Řád železné koruny III. třídy (1891)
Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1893)
komturský kříž Řádu Františka Josefa (1895)
Jubilejní pamětní medaile (1898)
Zahraničí
Řád Medžidie III. třídy (1880, Osmanská říše)
Řád červené orlice II. třídy (1891, Německo)
komandér Danebrožského řádu (1891, Dánsko)
Řád pruské koruny II. třídy (1894, Německo)
Odkazy
Reference
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1865; Vídeň, 1865; s. 707 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1867; Vídeň, 1867; s. 740 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1877; Vídeň, 1876; s. 740 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste S. M. Kriegs-Marine 1876; Vídeň, 1876; s. 62 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1880; Vídeň, 1880; s. 5, 72 dostupné online
- ↑ Almanach für die K.u.K. Kriegs-Marine 1881; Vídeň, 1881; s. 10 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1882; Vídeň, 1881; s. 840 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1883; Vídeň, 1883; s. 96 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1886; Vídeň, 1885; s. 973 dostupné online
- ↑ WAGNER, Walter: Die obersten Behörden der k.u.k. Kriegsmarine 1856-1918; Vídeň, 1961; s. 152 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1890; Vídeň, 1889; s. 323 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1892; Vídeň, 1892; s. 1083, 1087 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1892; Vídeň, 1892; s. 6 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1892; Vídeň, 1892; s. 250 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1892; Vídeň, 1892; s. 1083 dostupné online
- ↑ SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 23 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1896; Vídeň, 1896; s. 87 dostupné online
- ↑ Ruhestands-Schematismus der österreichisch-ungarischen Armee 1906; Vídeň, 1906; s. 187 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Gustava Brudla in: Almanach für die K.u.K. Kriegs-Marine 1903; Vídeň, 1903; s. 70 dostupné online
- ↑ Gustav von Brudl na webu novanobilitas.eu dostupné online
Literatura
- SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl I. 1808–1895; Biblio Verlag Osnabrück, 1997; s. 428–432 (heslo Gustav von Brudl) ISBN 3-7648-2511-1