Háj Petra Bezruče
 Háj Petra Bezruče | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 Rozpad žuly | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 20. července 2011 |
| Nadm. výška | 460 m n. m. |
| Rozloha | 42,64 ha[1][2] |
| Správa | AOPK Ústí nad Labem |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Kraje | Ústecký |
| Okres | Louny |
| Umístění | Petrohrad |
| Souřadnice | 50°7′17,04″ s. š., 13°26′18,96″ v. d. |
  Háj Petra Bezruče | |
| Další informace | |
| Kód | 106 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Háj Petra Bezruče je přírodní památka jižně Petrohradu v okrese Louny. Původně vyhlášená památka byla v červenci 2011 zrušena a rozhodnutím Rady Ústeckého kraje vyhlášena znovu. Důvodem ochrany jsou biotopy a druhy xylofágního hmyzu, zejména páchník hnědý (Osmoderma barnabita).
Historie
Nejstarší písemná zmínka o oblasti pochází z roku 1358. V neupřesněném roce před tímto datem zde nechal Petr z Janovic, zvaný Pešek, založit hrad Petrohrad. Hrad stál na vyvýšenině (460 m n. m.) zvané dříve Zámecký vrch. Po založení zámku Jaroslavem Libštejnským z Kolovrat v letech 1559–1560 původní hrad zpustl. Od 17. století byla v jeho okolí budována tzv. divoká část zámeckého parku. Území bylo dotvářeno ale jen minimálními zásahy (schody, pěšiny, rybníček) a z valné části byl zachován původní ráz území. Roku 1650 nechal hrabě Heřman Černín vystavět kapli Všech svatých[3], jejíž jméno se přeneslo i na vrch, původně nazývaný Zámecký. Dnes je lokalita chráněná jako přírodní památka (vyhlášena k příležitosti 90. narozenin básníka Petra Bezruče), ale již v dřívějších letech byl park pod ochranou rodu Černínů a nikdy nebyl využíván k těžbě dřeva.[4][5]
Popis lokality
Zalesněný kopec jihozápadně od zámeckého parku v Petrohradě. Zahrnuje Ovčí vrch (kóta 451 m) a vrch Všech Svatých (kóta 460 m). Důvodem ochrany tohoto území je uchování významných stromů. Chráněné území navazuje na zámecký park a přechází v řídce zalesněný svah kopce Všech Svatých, na jehož vrcholu je menší rotunda a zřícenina hradu Petrohrad. Na svazích chráněného území jsou velké žulové balvany a skaliska. Řídký porost stromů má charakter upraveného parkového lesa se solitérami dubů, buků a lip. Některé stromy jsou staré 500 až 600 let. Dále tu najdeme například habry, staré jilmy a na skalách porosty borovic. Součástí chráněného území je registrovaný památkový objekt – zřícenina hradu Petrohrad. Ze zdejší věže je výhled na část Jesenicka, Malměřický les, Doupovské hory a při dobrém počasí i na Krušné hory. Hrad pochází z roku 1360 a je jednou ze zastávek naučné stezky Jesenicko (zastávka č. 6). V zámeckém parku v Petrohradě se vyskytuje 122 druhů dřevin, převládají krytosemenné (92 taxonů). Na okraji chráněného území roste na levé straně u silnice z Petrohradu do Stebna památný strom – dub, který má obvod kmene v prsní výši 900 cm.
Geologie
Na vrchu Všech svatých v jeho okolí vystupuje na povrch středně až hrubozrnitý biotitický granit (tzv. tiská žula) čistecko-jesenického masivu (stáří asi 540 Ma). Výchozy mají podobu dvou skalnatých vrcholů, balvanů a menších skal. Svahy jsou pokryté hlinitokamenitou sutí.[6]
Charakter parku
Z ekologického hlediska lze park charakterizovat jako hájová společenstva suchých acidofilních doubrav a dubohabřin.
Na území je možné rozlišit tři formace, severní dubohabrový háj, jižní suchou acidofilní doubravu a zlomky subxerofilní a xerofilní travinobylinné vegetace na vrcholech. Živočišné zastoupení reflektuje častou přítomnost člověka: veverka obecná, kuna lesní, šplhavé a zpěvné ptactvo. Ceněná je populace páchníka hnědého (Osmoderma barnabita), brouka vázaného na stromové dutiny a tlející dřevo, který je u nás vlivem velkoplošného kácení stromů ohrožen.[7]
V době budování parku byly pro doplňkovou výsadbu voleny původní dřeviny, takže jsou zde mezi nejstaršími stromy zastoupeny duby (Quercus), buky (Fagus), habry (Carpinus), lípy (Tilia) a babyky (Acer). V určité míře se zde vyskytuje i olše (Alnus) a nepůvodní akát (Robinia pseudoacacia). Na kraji chráněného území roste památný strom – dub letní zvaný Selský dub, který patří k původním stromům (900 let).[4][5]
Ekologická rizika
- keřový/náletový porost ohrožující subxerofilní a xerofilní vegetaci (mj. bez černý)
- invazní dřeviny (trnovník akát, křídlatka japonská)
Zajímavosti parku
- staré stromy (několik set let starý porost ponechaný z většiny přirozenému vývoji)
- Selský dub – 900 let starý památný strom, pozůstatek původních dubin
- populace páchníka hnědého
Odkazy
Reference
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ NĚMEC, Jan. Památné stromy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2003. 224 s. ISBN 80-7033-781-8. Kapitola Severní Čechy, s. 108.
- ↑ a b Háj Petra Bezruče v Petrohradě okpb.cz
- ↑ a b Plán péče o přírodní památku Háj Petra Bezruče: 2008-2017 kr-ustecky.cz
- ↑ JIRKOVÁ, Pavlína. Háj Petra Bezruče [online]. Česká geologická služba, 2009-06-04, rev. 2010-07-10 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ páchník hnědý (Osmoderma eremita) Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine. biomonitoring.cz
Literatura
- KLOUČEK, Zdeněk. Příroda okresu Louny. Louny: Okresní úřad Louny, 1995. 36 s.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Háj Petra Bezruče na Wikimedia Commons