Hřbitov v Lidicích (starý)
| Starý hřbitov Lidice | |
|---|---|
.jpg) | |
| Lokalita | |
| Stát | Česko |
| Obec | Lidice |
| Zeměpisné souřadnice | 50°8′17,44″ s. š., 14°11′58,72″ v. d. |
| Specifikace | |
| Náboženství | římskokatolické |
| Kostel | kostel svatého Martina |
| Datum zrušení | 1942 |
| Odkazy | |
| Kód památky | 13792/2-546 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Starý hřbitov v Lidicích je původní lidický hřbitov, jehož pozůstatky se nacházejí v areálu pietního území Památníku Lidice. Hřbitov byl spolu s celou vsí zlikvidován nacisty v červnu 1942. Některé náhrobky byly po válce na místo vráceny, již se zde nepohřbívá. Jako součást areálu Lidic je kulturní památkou.[1]
Historie
Nejstarší lidický hřbitov se nacházel v bezprostřední blízkosti kostela svatého Martina. Když svému účelu již nestačil, vzniklo nedaleko na návrší v jižní části vesnice[2], u silnice do obcí Hřebeč a Běloky, nové pohřebiště.[3] Na hřbitově byli pohřbívání nejen lidičtí občané, ale také obyvatelé Makotřasů, Hřebče a Bělok.[2][3] Stín na hřbitově poskytovaly vzrostlé olivovníky.
Zničení hřbitova
Přestože se ukázalo, že Lidice nemají s atentátem na Heydricha nic společného, Karl Hermann Frank na Heydrichově pohřbu 9. června 1942 v Berlíně předložil Hitlerovi svůj plán a obratem k němu dostal souhlas. Lidice měly být vyhlazeny, zlikvidovány a tento hrůzný plán se naplnil 10. června 1942.[4]
Nacisté se nezastavili ani před zničením kostela a hřbitova. Již 11. června 1942 byla v Lidicích nasazena říšská pracovní služba Reichsarbeitsdienst (RAD).[5] Byla vybudována úzkorozchodná dráha, aby se likvidace urychlila.[2] Postupně bylo vypleněno 60 hrobek, 140 velkých rodinných hrobů a na 200 jednotlivých hrobů.[2][6] Nejdříve byly povaleny pomníky, potom náhrobní kameny a nakonec byly z hrobů vyprošťovány rakve, ze kterých důstojníci RAD vybírali zlaté zuby a šperky. S nalezenými lebkami hráli příslušníci RAD fotbal[2] a pro zábavu sestavovali z lidských ostatků objekty pro fotografování.[3] Náhrobní kameny a pomníky byly odvezeny do Prahy na stavbu kasáren ve Veleslavíně.[2]
Současnost
Plocha hřbitova je dnes ponechána volně bez ohrazení.[1] Na místě se dochoval malý zbytek původní ohradní zdi.[7] Prostor hřbitova vyplňují ostrůvky s porosty bergénií a jednoduchými kříži.[1] Některé náhrobky byly po válce objeveny a byly sem vráceny.[2] Naproti hřbitovu byl založen nový lidický hřbitov sloužící k potřebám nové obce.[3]
Galerie
-
.jpg)
Pohled na hřbitov se zbytkem původní ohradní zdi, za silnicí viditelná brána nového lidického hřbitova -
.jpg)
Ostrůvky s porosty bergénií -
.jpg)
Některé hroby mají i obnovené nápisy se jmény -
.jpg)
Jeden z mála kamenných náhrobků -
.jpg)
Pohled na hřbitov s viditelným památníkem v dáli -
.jpg)
Jeden z kamenných pomníků -
.jpg)
Pohled na hřbitov -
.jpg)
Dřevěné kříže -
Podzimní atmosféra hřbitova
Odkazy
Reference
- ↑ a b c starý hřbitov - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-06-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g STEHLÍK, Eduard. Lidice. Příběh české vsi. 2. vyd. Žďár nad Sázavou: Nakladatelství Tváře, 2023. 168 s. ISBN 978-80-88495-08-6.
- ↑ a b c d Hřbitov. IZI Travel [online]. [cit. 2025-06-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MAREK, Jindřich. Před 80 lety se nacisté dopustili zločinu na nevinné vesnici. Opilí kati zabili 172 mužů, stříleli i zvířata | Seriály. Lidovky.cz [online]. 2022-06-10 [cit. 2025-06-04]. Dostupné online.
- ↑ LIDICE Čin krvavého teroru (str. 56). www.lidice.cz [online]. [cit. 2025-06-17]. Dostupné online.
- ↑ LIDICE Čin krvavého teroru (str. 58). www.lidice.cz [online]. [cit. 2025-06-17]. Dostupné online.
- ↑ zbytek ohradní zdi starého hřbitova - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-06-17]. Dostupné online.