Hůrky (Lišov)

Hůrky
Lokalita
Charaktervesnice
ObecLišov
OkresČeské Budějovice
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°1′52″ s. š., 14°38′17″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel262 (2021)[1]
Katastrální územíHůrky u Lišova (9,69 km²)
PSČ373 72
Počet domů109 (2021)[2]
Hůrky
Hůrky
Další údaje
Kód části obce49581
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hůrky (německy Hurek) jsou vesnice, část města Lišov v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji. Nachází se asi tři kilometry na severovýchod od Lišova. Prochází zde silnice II/148. Hůrky leží v katastrálním území Hůrky u Lišova o rozloze 9,69 km². V katastrálním území Hůrky u Lišova leží i Hrutov.

Název

Název vesnice je odvozen ze slova hórka ve významu malá hora. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Horky (1378), Huorky (1490) a Hurky (1562, 1601 a 1720).[3]

Historie

Hůrky byly založeny pravděpodobně koncem 13. nebo počátkem 14. století. Původní zástavbu tvořily dvě řady usedlostí, 10 podle levého a 10 podle pravého břehu Hůreckého potoka. Obec většinu své historie, až do poloviny 19. století, náležela pod panství Hluboká. První písemná zmínka o vesnici pochází z 6. května 1378 v listině krále Karla IV., který Hůrky spolu s dalšími obcemi zastavil panu Janu z Leuchtenberka.[4][5] Obec často měnila majitele. V průběhu Třicetileté války se téměř vylidnila.[6] Roku 1661 zakoupili Hůrky spolu s celým hlubockým panstvím Schwarzenbergové.

Roku 1848 byla zrušena robota. V letech 1862–1864 byla vybudována okresní silnice z Lišova přes Hůrky do Lomnice nad Lužnicí. V srpnu 1866 musela obec poskytnout ubytování vojákům Pruské armády.[7] Roku 1868 byla postavena nová kaple sv. Jana Nepomuckého. Dne 18. května 1890 byl založen sbor dobrovolných hasičů. Roku 1905 byla v Hůrkách vybudována obecní škola. Stavbu provedla budějovická firma architekta Josefa Pfeffermanna. Spory ohledně financování ovšem vedly k odtržení přidružených vesnic Hrůtova a Levína, které s výstavbou nesouhlasily.

V 1. světové válce padlo 13 občanů Hůrek. Jejich jména jsou uvedena na pomníku padlým, který navrhl místní rodák architekt Jan Šachl. Pomník byl slavnostně odhalen 10. června 1923.[8] Roku 1927 proběhla v obci elektrifikace. Roku 1932 byla postavena nová hasičská zbrojnice.[4]

Za druhé světové války zahynuli v koncentračním táboře Terezín tři občani Hůrek.

Roku 1957 bylo založeno Jednotné zemědělské družstvo. Roku 1973 byla zrušena škola. V září 1977 byl otevřen nový hostinec s kulturním sálem a prodejnou.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[9][10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 458 499 480 484 498 464 424 363 348 263 304 275 267 234 262
Počet domů 66 69 70 71 72 74 78 79 96 74 77 95 97 105 109

Obecní správa

Roku 1850 byly Hůrky samostatnou obcí. Od 30. dubna 1976 byly Hůrky s Hrutovem administrativně připojeny k Lišovu. V letech 1850–1906 k obci patřil Levín a v letech 1850–1906 a od 12. června 1960 do 29. dubna 1976 také Hrutov.[11]

Spolky

  • Spolek pro Hůrky a venkov
  • Myslivecký spolek Hůrky

Pamětihodnosti

  • kaple svatého Jana Nepomuckého z roku 1868
  • pomník padlým z roku 1923
  • dvoje boží muka
  • dva kamenné mosty
  • lidová architektura
  • secesní školní budova od architekta Josefa Pfeffermanna z roku 1905

Rodáci

  • Jan Klabouch (* 1948), hokejista
  • Antonín Šachl (1860–1943), starosta a poslanec, později senátor
  • Jan Šachl (1880–1935), profesor architektury[12]
  • Jan Tůma (1875–1953), poslanec Národního shromáždění

Fotogalerie

  • Pomník padlým
    Pomník padlým
  • Boží muka
    Boží muka
  • Statek
    Statek
  • Památkově chráněná boží muka z první poloviny 19. století
    Památkově chráněná boží muka z první poloviny 19. století

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Hůrky, s. 802, 803. 
  4. ↑ a b HART, Jiří. Lišov. Proměny města a okolí. Lišov: Městský národní výbor, 1984. 
  5. ↑ KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko. Svazek II. Pravý břeh Vltavy. České Budějovice: Veduta, 2008. 344 s. ISBN 978-80-86829-41-8. 
  6. ↑ Kronika obce Hůrky 1926-1980. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  7. ↑ HIEKE, Erik. Prusové v Hůrkách v roce 1866. Severní Českobudějovicko [online]. [cit. 5.8.2015]. Dostupné online. 
  8. ↑ HIEKE, Kateřina. Pomník padlých Hůrky. Severní Českobudějovicko [online]. [cit. 2015-08-11]. Dostupné online. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  10. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  11. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 180, 281, 176. 
  12. ↑ Archivovaná kopie. www.arch-pavouk.cz [online]. [cit. 2020-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-23. 

Literatura

  • KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko. Svazek II. Pravý břeh Vltavy. České Budějovice: Veduta, 2008. 344 s. ISBN 978-80-86829-41-8. 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.