Haškovcova Lhota

Haškovcova Lhota
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Bechyně
Obec s rozšířenou působností	Tábor (správní obvod)
Okres	Tábor
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°19′57″ s. š., 14°28′0″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	74 (2025)[1]
Rozloha	3,04 km²[2]
Katastrální území	Haškovcova Lhota
Nadmořská výška	417 m n. m.
PSČ	391 65
Počet domů	42 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Haškovcova Lhota 5 391 65 Bechyně haskovcovalhota@haskovcovalhota.cz
Starosta	Zdeněk Kočí
Oficiální web: www.haskovcovalhota.cz
Haškovcova Lhota
Další údaje
Kód obce	563625
Kód části obce	139581
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Haškovcova Lhota (německy Haschkowetz Lhota) je obec v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Žije zde 74^[1] obyvatel.

Jméno Haškovcova pochází od prastarého rodu Haškovců, kteří zde sídlili.

Byl zde původně vystavěn panský dvůr a vedle dvora byli usazení deputátní dělníci, kterým byly darovány panské pozemky a na určitou dobu lhůtu osvobozené od všech poplatků.^[4]

Roku 1477 Burian z Lažan dostal svůj dědický, bratrský a otcovský díl, od svých bratrů Václava a Voldřicha. Burian z Lažan dostal pustou tvrz v Podolí, dvůr poplužní, zpustlou ves Lhotu a dvory v Borovanech a Ratajích. Jeho rod zde nejspíš vládl až do roku 1569. Historické prameny uvádí, že v tomto roce se stala obec Lhota novým majetkem Petra Voka z Rožmberka a náležela k jeho panství.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1511. V roce 1598 dostala obec oficiální název Haškovcova Lhota. Přes Lhotu vedla zemská obchodní stezka z Mirotic přes Orlík, Milevsko, Sepekov, Hánov, Srlín, Rataje, Lhotu, Bechyni do Soběslavi.

V roce 1651 se ve Lhotě jmenují Jan Haškovec, Tomáš Haškovec, grunty Novákovský, Frankeho, Martina Kocourka, Matěj Chmel, chalupa Kocourkovská, Na Vejvodově, Martina Nováčka a mlýn Jiřího Viktory. V roce 1678 v obci bylo 6 gruntů a 4 chalupy a v roce 1785 byly domy očíslovány.

Děti docházely od roku 1902 do školy v Ratajích. Roku 1927 se začalo se stavbou školy, do té doby děti chodily do školy v Ratajích. Za 5 let byla škola dostavěna. Spolek dobrovolných hasičů byl založen roku 1903.

Obec leží pět kilometrů severně od Bechyně, jeden kilometr od komunikace II/122 z Bechyně do Opařan. Okolo obce jsou pole a louky, které postupně přecházejí do rozsáhlých lesů. Jsou tu dvě vodní plochy, první vodní plocha je opravená požární nádrž na návsi a druhá vodní plocha je rybník, který se nachází na severní straně obce zvaný V jezerách. Nedaleko obce teče řeka Smutná směrem k Bechyni, kde ústí do řeky Lužnice.

Při sčítání lidu v letech 1850–1964 byla Haškovcova Lhota obcí v okrese Milevsko (1850–1930), posléze v okrese Týn nad Vltavou (1950) a později v okrese Tábor. Od 14. června 1964 do 23. listopadu 1990 patřila jako část obce k Ratajím a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.^[7]

Škola v dnešní době již neslouží k účelům, k jakým byla postavena, ale je využívána jako rodinný dům. V obci je knihovna, která byla založena roku 1924 a má cca 100 svazků. Tato knihovna je provozována do dnešní doby a je součástí Městské knihovny v Táboře. V obci je zaveden elektrický proud, je tu veřejný vodovod, veřejná kanalizační síť, komunikace jsou ve velmi dobrém stavu. V dolní části návsi je kaplička. Na horní části návsi je malé dětské hřiště a celá náves je upravená. Okolo cesty, původní zemské stezky, směrem k rybníku V jezerách, je nově vysázená alej. Na polích hospodaří soukromý zemědělec. V obci je menší pila s dřevovýrobou palet. V obci je ubytování. 

Ve směru od severu k jihu vede jeden kilometr východním směrem od obce Haškovcova Lhota silnice číslo II/122, která spojuje obec Opařany s obcí Bechyně. Autobusová zastávka je na této komunikaci. Cestovat je odtud možné do Bechyně, Opařan nebo Milevska. Železnice tudy není vedena. Nejbližší železniční stanice je v Bechyni, kde končí jednokolejná elektrifikovaná trať číslo 202 trasa Bechyně - Tábor.

Kaple vystavená v roce 1856 se zvonem je součástí návsi v těsné blízkosti budovy obecního úřadu č.p. 5. Zvon v kapli je zcela funkční a každou neděli ve 12:00 hodin se rozezvoní. Zděné kapličky u ohradní zdi č.p. 12 na západní části návsi a zděná kaplička v ohradní zdi u č.p. 15 na severní straně návsi.^[8] Boží muka se nacházejí jižně od Haškovcovy Lhoty a pochází asi z 1. poloviny 19. století.

Haškovcovou Lhotou nevede cyklistická či značená turistická trasa KČT. Obcí prochází Archeologická naučná stezka, 15 km dlouhá trasa od Hrašeho rodného domu v Ratajích, přes Valy ratajské, tedy pozůstatek středověkého tvrziště, zbylé mohyly a okolo místa zvané Homoli nedaleko Haškovcovy Lhoty a zpátky do Ratají. Panely zachycují současné pojetí archeologie, archeologické způsoby a metody výzkumu i zpracování výsledků. Na panelech je možno vidět kresby Jana Karla Hraše, fotografie nálezů a mapku s rozmístěním jednotlivých zastavení.^[9][10]

• 
  Stavení
• 
  Kaplička
• 
  Pohled do vsi

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Haškovcova Lhota na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Lhota v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Haškovcova Lhota v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)