Heinrich Greinacher
| Heinrich Greinacher | |
|---|---|
_AB.1.0341_Heinrich_Greinacher.tiff.jpg) Heinrich Greinacher (1914) | |
| Narození | 31. května 1880 St. Gallen |
| Úmrtí | 17. dubna 1974 (ve věku 93 let) Bern |
| Alma mater | Ženevská univerzita Humboldtova univerzita |
| Pracoviště | Curyšská univerzita (1907–1916) Curyšská univerzita (1916–1924) Bernská univerzita (1924–1952) |
| Obory | fyzik, fyzika a experimentální fyzika |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Heinrich Greinacher (31. května 1880 St. Gallen – 17. dubna 1974 Bern) byl švýcarský fyzik.
Byl synem ševce pocházejícího z Německa a švýcarské občanství získal až v roce 1894. Studoval fyziku u Maxe Plancka a Emila Warburga. V roce 1907 získal docenturu na Curyšské univerzitě, kde pak působil jako mimořídný profesor. V roce 1924 byl jmenován vedoucím kabinetu fyziky Bernské univerzity, kde působil až do odchodu do penze v roce 1952.[1]
Zaměřil se na elektroniku a fyziku částic. Je autorem odborných prací Über die Ursache des Volta-Effekts, Die Verwertung der freien Elektronen a Physik in Streifzügen. Při experimentech s vysokým napětím objevil v roce 1919 princip kaskádového generátoru. Vyvinul rovněž magnetron a ionizační komoru a je po něm pojmenován Greinacherův zdvojovač.[2]
Věnoval se také hře na klavír a navštěvoval Conservatoire de musique de Genève, kde v roce 1901 vyhrál interpretační soutěž.
V roce 1988 byla v Bernu založena Nadace Heinricha Greinachera, která uděluje Cenu Heinricha Greinachera pro mladé vědce.[3]
Reference
- ↑ Heinrich Greinacher [online]. Historischen Lexikons der Schweiz [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Greinacher [online]. Lexikon der Physik [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Greinacher Stiftung [online]. Universität Bern [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. (německy)
