Herbornská akademie
Herbornská akademie (latinsky: Academia Nassauensis) byla v letech 1584–1817 škola vyššího typu vzdělávání v Herbornu v Německu. Její teologická část pokračuje v upravené podobě jako „Teologický seminář evangelické církve Hesenska a Nasavska“ a sídlí na hradě Herborn, který byl i prvním sídlem akademie.
Historie
Akademii nechal založil v roce 1584 hrabě Johann VI. z Nassau-Dillenburgu (1536–1606 Dillenburg) na naléhání svého bratra, prince Viléma Oranžského († 1584). Hrabě Johann VI. zaměstnal reformovaného teologa Caspara Oleviana (1536–1587 Herborn), spoluautora „Heidelberského katechismusu“, kterého pověřil založením a vedením akademie. Oleviánovi se podařilo přilákat do Herbornu Johannese Piscatora (1546–1625 Herbron). Tito profesoři začali vydávat svá díla v nově založené herbornské tiskárně Christopha Corvina (1552–1620 Herborn). Vrcholnými publikacemii akademické tiskárny byla tzv. Piscatorova bible (1602–1604), první úplný a nezávislý kalvinistický překlad Bible do němčiny.[1] Kniha se po staletí používala v německém kalvinismu a v kantonu Bern byla až do konce 18. století považována za státní Bibli.[2] Dalším významným tiskem byla encyklopedie herbornského profesora Johanna Heinricha Alsteda (1588–1638); ta byla poprvé vydána v roce 1620.[3]
Siegen
Herbornská akademie byla na čas přestěhována k pedagogickému institutu (Pädagogium) do Siegenu. Tamější latinské gymnázium zformoval v roce 1536 luteránský teolog Erasmus Sarcerius (1501–1559) a zřízení této školy navrhl Philipp Melanchthon.[4] V Seigenu akademie sídlila v letech 1594–1599 a 1606–1609.[5]
Obory školy
Na akademii se vyučovala: teologie, lékařství, právo a filosofie. Pädagogium byla podpůrná latinská škola s veřejnými přednáškami, která předcházela vlastnímu studiu na akademii.
Navzdory opakovanému úsilí a kvalitě výuky, která dosahovala univerzitní úrovně, nezískala tato kalvinistická instituce nikdy císařské povolení k tomu, aby byla označována za univerzitu, a proto neměla pravomoc udělovat akademické tituly.[5]
Matriky
Dochované matriky pädagogia a akademie byly zveřejněny v roce 1908 včetně vysvětlujícího úvodu. Matriky z let 1725–1817 se ztratily, ale byly zrekonstruovány na základě informací z dochovaných archivních souborů. Tiskem vyšlo v roce 1935.[6][7]
Čechy a Morava
V letech 1595–1620 studovalo na herbornské kalvínské akademii 33 Čechů a 25 Moravanů.[5] Po roce 1621 čelili čeští protestanté trestům spojeným s rekatolizací a konfiskacemi majetku. Kdo nechtěl konvertovat ke katolicismu, odcházel do exilu. Po roce 1620 exulanti z Čech a Moravy studovali většinou na Univerzitě ve Franekeru.
V níže uvedené tabulce je neúplný výběr studentů herbornské akademie z let 1595–1620. Nejznámější žák herbornské akademie je Jan Amos Komenský.
| Rok | Jméno | Zapsán jako (ze stavu) | Další osud |
|---|---|---|---|
| 1595 | Daniel Škréta Šotnovský ze Závořic | Daniel Skreta a Závoritz (Měšťan) | Sekretář české komory; člen Direktoria, exulant |
| 1597 | Ondřej Mizera | Andreas Miser von Jarof (Venkovan) | Tiskař zavražděný Henykem z Valdštejna |
| 1603/04, 1606 | Jan Opsimates | Johannes Opsimathes (Venkovan) | Moravan, člen Jednoty bratrské, exulant |
| 1605 | Pavel Ješín z Bezdězí | Paulus Jeschenius Pragensis (Měšťan) | Účastník stavovského povstání, odsouzen k trestu smrti, odešel do exilu, kde zemřel |
| 1605 | Eliáš starší Rozýn z Javorníka | Elias Rosini a Javornick Pragenses (Měšťan) | Účastník stavovského povstání, odsouzen k trestu smrti, změna na doživotí. Manželka zemřela v exilu. |
| 1605 | Mikuláš Sekerka ze Sedčic, mladší | Nic. Sekerka a Sedczicz (Rytíř) | Pravděpodobně odešel do exilu. |
| 1605 | Jiří Erastus | Georgius Erastus | Moravan. 40. biskup staré Jednoty bratrské |
| 1606 | Václav Jindřich Přepyský z Rychemberka | Wenceslaus Henricus Prepyscy a Richmburc (Rytíř) | Moravský šlechtický rod |
| 1606/07 | Bohuchval Berka z Dubé | Bohuchwal Berka liber baro de Duba et Lippa (Šlechtic) | Nejvyšší purkrabí v době českého stavovského povstání. Odsouzen k trestu smrti. Uprchnul do exilu. |
| 1606/07 | Samuel Adam z Veleslavína | Samuel Adami Pragensis (Měšťan) | Tiskař, dědic podniku Daniela Adama z Veleslavína |
| 1606/07 | Jindřich Smrčka z Mnichu | Henricus Smrzka a Mnichu (Rytíř) | |
| 1606/07 | Oldřich Myška ze Žlunic | Ulricus Myska a Zlunicz (Rytíř) | Pravděpodobně odešel do exilu. |
| 1606/07 | Jan Jetřich Petřvaldský z Petřvaldu | Johannes Theodericus Petrzwalsky (Rytíř) | z Moravy |
| 1608 | Václav Hrzán z Harasova | Wenceslaus Hersan ab Harassowan (Rytíř) | |
| 1609 | Vilém Felix Kaplíř ze Sulevic | Wilhelmus Felix Kaplirz a Sweluick (Rytíř) | |
| 1609/10 | Samuel Ješín z Bezdězí | Samuel Gessinius Pragenus (Měšťan) | |
| 1610 | Florián Gryspek z Gryspachu, mladší | Florianus Griesbeccius a Griesbach (Rytíř) | |
| 1610 | Zilfryd Albert (Vojtěch) Malovec z Malovic | Gilfridus Albertus Malovecius a Malovitz (Rytíř) | |
| 1611 | Jan Salmon | Joannes Salomon (Venkovan – z Podhoří u Hranic) | Spolužák Daniela Vettera, dobrodruh. |
| 1611 | Jan Litomil | Joannes Litomil Litomislenus (Měšťan – z Litomyšle) | Přítel J. A. Komenského, ten mu věnoval v disputaci báseň |
| 1611 | Jan Amos Komenský | Joannes Amos Nivnizensis (Měšťan) | Učitel národů. Nejvýznamnější student akademie |
| 1611 | Eliáš Crispus | Elias Crispus | Moravan. Přítel Komenského. |
| 1616 | Jáchym Oneš z Březovic | Joachimus Oness a Brzesovicz (Rytíř) | Moravský šlechtický rod |
Muzeum
V Herbornu se v objektu bývalé školy nachází Městské muzeum;[8] Většina exemplářů knihovny bývalé akademie je umístěna na hradě Herborn.[2]
Galerie
-
._Graaf_van_Nassau_Rijksmuseum_SK-A-538.jpeg)
Jan VI. starší, zakladatel -
Caspar Olevianus, spoluzakladatel -
Johannes Piscator, spoluzakladatel -
Piscatorova bible. Tiskař Christoph Corvin -
Encyklopedie Johanna Heinricha Alsteda (1630) -
Budovy bývalé školy s pamětní deskou -
Jan Amos Komenský, detail desky, Herborn
Odkazy
Reference
- ↑ PISCATOR, Johannes; CORVINUS, Christoph. Anhang des Herbornischen Biblischen wercks: Nemlich// das Register: Das ist// Eine zerlegung der gantzen H. Schrift in die underschidliche ding und sachen ... Loci Communes Biblici Rerum Et Verborum. Und dann auch Die rechte und volkomne Concordantzen. Herborn: Corvinus 3 s. Dostupné online.
- ↑ a b Herborn | Reformationsstädte Europas [online]. [cit. 2025-06-05]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Cursus philosophici encyclopaedia libris XXVII complectens universae philosophiae methodum, serie praeceptorum, regularum et commentariorum perpetua, 2 Bände. Christoph Corvin, Herborn 1620
- ↑ Gymnasium Am Löhrtor, Siegen – Geschichte der Schule. www.gal.de [online]. [cit. 2025-06-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c PÍŠ, Ondřej. Akademická peregrinace v komparaci: čeští a moravští studenti na vybraných reformovaných školách na území dnešního Německa a Švýcarska (1575-1620). S. 19, 30–33, 58–59. Acta Universitatis Carolinae : Historia Universitatis Carolinae Pragensis [online]. Nakladatelství Karolinum, 2022 [cit. 2025-06-06]. Roč. 62, čís. 2, s. 19, 30–33, 58–59. Dostupné online.
- ↑ viz literatura
- ↑ Pädagogium Herborn/Matrikel/Veröffentlichungen – GenWiki. wiki.genealogy.net [online]. [cit. 2025-06-06]. Dostupné online.
- ↑ Municipal Museum Hohe Schule Herborn. www.rlp-tourismus.com [online]. [cit. 2025-06-05]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- Evangelisch-Theologisches Seminar (Herborn, Germany). Die Matrikel der Hohen Schule und des Paedagogiums zu Herborn [online]. Příprava vydání Gottfried Zedler, Hans Sommer. Wiesbaden: J. F.Bergmann, 1908 [cit. 2025-06-05]. Dostupné online.
- HEILER, Carl. Die Matrikel der Hohen Schule zu Herborn: 1725–1817. Rekonstruiert. [s.l.]: Nassauische Annalen, 1935.
- HRUBEŠ, Jiří: Za Komenským v Herbornu. In: Strahovská knihovna 7 (1972), s. 293-294.
- KOSTLÁN, Antonín ‒ HADRAVOVÁ, Alena: Carmina propemptica In honorem Johannis Opsimathis. Herbornská pocta pro moravského učence z roku 1607. In: Acta Universitatis Carolinae ‒ Historia Universitatis Carolinae Pragensis 47 (2007), fasc. 1‒2, s. 117‒159.
- MENK, Gerhard: Die Hohe Schule Herborn in ihrer Frühzeit (1584‒1660). Ein Beitrag zum Hochschulwesen des deutschen Kalvinismus im Zeitalter der Gegenreformation. Wiesbaden 1981 (Veröffentlichungen der Historischen Komission für Nassau 30).
- MICHEL, Gerhard: Komenskýs Studien in Herborn und ihre Nachwirkungen in seinem Gesamtwerk. In: Schaller, Klaus (Hg.): Comenius. Erkennen ‒ Glauben ‒ Handeln. Internationales Comenius-Colloquium Herborn 1984, Sankt Augustin 1985, s. 11‒21.
- RŮČKOVÁ, Markéta: Intelektuální kontakty jednoty bratrské v zahraničí v druhém desetiletí 17. století. Herborn a Brémy jako místa tisku knih bratrské provenience. In: Studia Comeniana et Historica 50 (2020), č. 103‒104, s. 21‒53.
- STEINER, Martin: Die Zeugnisse der Herborner Professoren für Theologiestudenten aus böhmischen Ländern von 1611. In: Acta Comeniana 22‒23 [46‒47] (2009), s. 287‒291.
- ŠOLCOVÁ, Kateřina: Politická teorie na reformované akademii v Herbornu a její reflexe v díle J. A. Komenského. In: Studia Comeniana et Historica 49 (2019), č. 101‒102, s. 23‒34.
- TRUHLÁŘ, Antonín: Příspěvek k životopisu Jana Am. Komenského za pobytu jeho v Herborně r. 1612. In: České museum filologické 5 (1899), s. 301‒306.
- van VLIET, Pauline: Herborn und die Niederlande ‒ Ausblick auf Staat, Kirche, Schule und Comenius. In: Schaller, Klaus (Hg.): Comenius. Erkennen ‒ Glauben ‒ Handeln. Internationales Comenius-Colloquium Herborn 1984, Sankt Augustin 1985, s. 115‒124.
- WIENECKE, Joachim: Die gesellschaftlichen Lehren der Herborner hohen Schule zur Studienzeit Comenius. In: Studia Comeniana et Historica 3 (1973), č. 5, s. 35‒66.