Hercegovské povstání (1882)
| Hercegovské povstání (1882) | |
|---|---|
.jpg) Povstalecký útok na zásobovací kolonu rakousko-uherské armády (noviny Neue Illustrirte Zeitung, 1882) | |
| Trvání | leden 1882 – duben 1882 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hercegovské povstání (srbochorvatsky Hercegovački ustanak) v roce 1882 bylo vzpourou srbského a muslimského obyvatelstva Bosny a Hercegoviny proti rakousko-uherské okupační správě. Předcházelo mu první Hercegovské povstání mezi lety 1875 a 1877.
Historie
Vznik
Na základě závěrů Berlínském kongresu, řešícího tzv. Velkou východní krizi na Balkáně,[1] obsadila vojska Rakouska-Uherska po krátké vojenské kampani území Bosny a Hercegoviny, někdejší území Osmanské říše. To vyvolalo nemalou nevoli ve zdejší národnostně i nábožensky smíšené populaci. K další eskalaci situace došlo počátkem roku 1882. Hlavním důvodem povstání v roce 1882 byla nevyřešená agrární otázka, daně a uložená vojenská povinnost místnímu obyvatelstvu. Bylo totiž úředně rozhodnuto, že i obyvatelstvo nejnověji získaného území Habsburské monarchie má sloužit v její armádě. To však místní považovali za nehorázné, neboť Bosna ještě stále formálně patřila k Osmanské říši a takové rozhodnutí mohl vydat jedině sultán. Bosňáci reagovali masivním odchodem na turecká území (především do Sandžaku), Srbové zprvu protestovali, nevole pak v okolí města Foča zavdala k ozbrojenému povstání.
V noci na 11. ledna 1882 zaútočila skupina ozbrojených rolníků na c. k. četnická kasárna v Ulogu. Zde následně vzniklo centrum povstání v roce 1882 a byla zde vytvořena také povstalecká vláda. Ze sociálního hlediska byla naprostá většina rebelů chudými rolníky. Povstání se brzy rozšířilo do severovýchodní Hercegoviny a jihovýchodní Bosny. V období mezi lednem a únorem se rebelové vedení Stojanem Kovačevićem a Salihem-Salko Fortem pokusili zaútočit na Foču a Trnovo (jižně a jihovýchodně od Sarajeva). Jejich hlavním cílem bylo osvobození Sarajeva jakožto hlavního města, které se stále nevzpamatovalo z velkého požáru v roce 1879.
.jpg)
Potlačení
Proti povstání byla následně mobilizována bojová síla rakousko-uherská vojska v počtu asi 10 000 pěšáků a čtyř dělostřeleckých baterií. Několik tisíc rebelů, špatně vyzbrojených a operujících samostatně, následně jen těžko dosahovalo úspěchů v boji proti přesile nepřátel. Tvrdé boje sváděl začátkem února mj. i český 75. pěší pluk či rakouský 77. pěší pluk v bitvách u Brodu a nedaleko Budanje.
.png)
V dubnu 1882 rakousko-uherská armáda povstání potlačila. V hlavních centrech tak byly nepokoje urovnány rychle, v řadě menších oblastí u hranic s Černou Horou však pokračovaly ještě řadu týdnů.[2] Sporadické sabotáže a partyzánské akce však trvaly až do listopadu 1882.
Odkazy
Reference
Literatura
- DUSCHNITZ, Alexander. Der Oberste Kriegsherr und sein Stab: die k.u.k. Wehrmacht in Wort und Bild [1848-1908]. Wien: Verlag "Der Oberste Kriegsherr und sein Stab", 1908, s. 151. Online
- ENGEL, Rudolf. Geschichte des k. und k. Infanterieregiments Philipp Herzog von Württemberg Nr. 77 von der Errichtung 1860 bis 1906. Przemyśl: Verlag des Regiments, 1906, s. 173-256. Online
- OVČINA, Ismet; Smajić, Muamera; Mešić, Alma (2022). 140 Years of the Herzegovina Uprising: Research and Unification of Materials From the Legacy of Hamdija Kapidžić and Documents About the Herzegovina Uprising in the Funds of the NULB&H, Archive of B&H, Academy of Sciences and Arts of Bosnia and Herzegovina". Bosniaca. 27 (27). Online
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hercegovské povstání (1882) na Wikimedia Commons