Hermann Pleskott
Hermann Pleskott | |
---|---|
![]() | |
Velitel C. k. námořní akademie v Rijece | |
Ve funkci: 1905 – 1907 | |
Předchůdce | Moritz Sachs von Hellenau |
Nástupce | Wladmir von Golkowski |
Vojenská služba | |
Služba | ![]() |
Hodnost | kontradmirál (1907), kapitán řadové lodi (1901), fregatní kapitán (1899), korvetní kapitán (1895) |
Ocenění | Řád železné koruny |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hermann Pleskott (2. března 1855 Enns – 17. března 1947 Štýrský Hradec) byl rakousko-uherský admirál. U c. k. námořnictva sloužil od roku 1871, vystřídal službu na různých lodích a v námořní administraci, absolvoval také cesty do zámoří a postupoval v hodnostech. Několik let byl vysokým úředníkem v námořní sekci na ministerstvu války a později velel několika bitevním lodím. V letech 1905–1907 byl velitelem C. k. námořní akademie v Rijece a v roce 1907 jako velitel eskadry vedl důležitou misi do USA. Ještě v roce 1907 odešel do penze a od té doby žil v soukromí ve Štýrském Hradci.
Biografie

Byl synem vojenského intendanta Rudolfa Pleskotta (1823–1896). Po absolvované reálce studoval v letech 1867–1871 na C. k. námořní akademii v Rijece a v roce 1871 jako kadet nastoupil k námořnictvu. Střídal službu na různých lodích a v roce 1874 získal hodnost praporčíka,[1] poté působil u námořního arzenálu v Pule nebo u jednotek námořní pěchoty. V roce 1883 byl povýšen na poručíka II. třídy[2] a sloužil na výcvikové lodi SMS Novara, v letech 1885–1886 absolvoval cestu do Karibiku na korvetě SMS Zrínyi.[3] V roce 1886 postoupil na poručíka I. třídy[4] a po službě na dalších lodích byl v letech 1890–1893 pobočníkem velitele námořní základny v Pule admirála Hinkeho.[5]

Jako velitel staniční lodi SMS Andreas Hofer v Zadaru byl v roce 1895 povýšen na korvetního kapitána.[6] V letech 1897–1898 působil v námořní sekci na ministerstvu války[7] a k datu 1. ledna 1899 obdržel hodnost fregatního kapitána.[8] Vystřídal pozice šéfa štábu divize a eskadry na bitevní lodi SMS Monarch a křižníku SMS Kaiser Karl VI.[9] V letech 1901–1904 byl přednostou I. odboru námořní sekce na ministerstvu války[10][11] a mezitím získal hodnost kapitána řadové lodi (1. listopadu 1901).[12] V letech 1904–1905 byl velitelem bitevní lodi SMS Babenberg.[13]
V letech 1905–1907 byl velitelem C. k. námořní akademie v Rijece[14][15] a k datu 1. května 1907 byl povýšen do hodnosti kontradmirála.[16] V dočasné hodnosti komodora vedl misi do USA jako velitel bitevních lodí SMS Sankt Georg a SMS Aspern.[17] S těmito loděmi se v USA zúčastnil mezinárodní přehlídky válečných lodí konané při příležitosti světového veletrhu a oslav 300. výročí založení kolonie Jamestown, v dubnu 1907 se také setkal s americkým prezidentem Rooseveltem.[18] Po návratu krátce zastával funkci velitele eskadry a nakonec se vrátil na post velitele námořní akademie, kde však setrval již jen dva měsíce a ke dni 1. listopadu 1907 byl penzionován.[19]
Po odchodu do výslužby se usadil ve Štýrském Hradci, kde zemřel až po druhé světové válce ve věku 92 let.
Od roku 1884 byl ženatý s Johannou Nowotnou, ovdovělou Kessnerovou. Manželství zůstalo bezdětné.
Jeho mladší bratr Alfred Pleskott (1858–?) byl důstojníkem c. k. zeměbrany a za první světové války dosáhl hodnosti generálmajora (1916).
Řády a vyznamenání
Během služby u námořnictva se stal nositelem několika vysokých vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.[20]
Rakousko-Uhersko
Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1896)
Vojenský záslužný kříž (1898)
Řád železné koruny III. třídy (1904)
Vojenská záslužná medaile (1907)
Vojenský jubilejní kříž (1908)
Zahraničí
Řád Osmanie II. třídy (1905, Osmanská říše)
komandérský kříž Řádu Spasitele (1905, Řecko)
Odkazy
Reference
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste S. M. Kriegs-Marine 1876; Vídeň, 1876; s. 55 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1884; Vídeň, 1884; s. 12 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1886; Vídeň, 1886; s. 105 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1888; Vídeň, 1887; s. 989 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1892; Vídeň, 1892; s. 1082 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1896; Vídeň, 1895; s. 1073 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1898; Vídeň, 1898; s. 105 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1900; Vídeň, 1899; s. 1174 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1900; Vídeň, 1900; s. 151 dostupné online
- ↑ WAGNER, Walter: Die obersten Behörden der k.u.k. Kriegsmarine 1856-1918; Vídeň, 1961; s. 151 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1902; Vídeň, 1901; s. 289 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1902; Vídeň, 1901; s. 1206 dostupné online
- ↑ Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1905; Vídeň, 1905; s. 46 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1906; Vídeň, 1905; s. 302 dostupné online
- ↑ Seznam velitelů C. k. námořní akademie na webu moja-rijeka.eu dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1908; Vídeň, 1907; s. 1271 dostupné online
- ↑ Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1907; Vídeň, 1907; s. 165 dostupné online
- ↑ Norfolk Landmark 26. dubna 1907 dostupné online
- ↑ Služební postup Hermanna Pleskotta in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 140 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Hermanna Pleskotta in: Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1916; Vídeň, 1916; s. 140 dostupné online
Literatura
- SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 233–237 (heslo Hermann Pleskott) ISBN 3-7648-2519-7